Územní rozhodnutí o umístění stavby

Územním rozhodnutím o umístění stavby se stanoví podmínky budoucí stavby, její poloha v území, vztah k okolním stavbám, vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb. Řeší dopravní napojení stavby na síť místních komunikací, způsob zásobování vodou a energiemi, odkanalizování stavby. V územním řízení se musí zohlednit důsledky stavby na okolí, aby její realizace a následné užívání nebylo na újmu práv druhých, aby provozem stavby nebylo její okolí obtěžováno nad přípustnou míru.
Stavební úřad v územním řízení v souladu s ustanoveními §§ 89 až 91 stavebního zákona (dále i SZ) posuzuje návrh především z hlediska péče o životní prostředí a z hlediska potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace, a pokud není vydána, resp. schválena, musí stavební úřad vyhodnotit záměr z hlediska splnění cílů a úkolů územního plánování, soulad záměru s charakterem území a požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území.
Posoudí, zda návrh vyhovuje obecným technickým požadavkům na využití území (vyhláška č. 501/2006 Sb.), technickým požadavkům na výstavbu (vyhláška č. 268/2009 Sb.), obecným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (vyhláška č. 398/2009 Sb.), dále předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu, apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.
Územní řízení se zahajuje na základě písemné žádosti, která je zveřejněna ve formě formuláře, popř. jako příloha č. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb.
V řízení stavební úřad spolupracuje s účastníky řízení a dotčenými orgány státní správy.
Účastníkem územního řízení o umístění stavby je dle ustanovení § 85 SZ žadatel, obec a dále vlastník pozemku nebo stavby, na kterém má být požadovaný záměr uskutečněn dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena a dále osoby, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. Účastníkům každého správního řízení, tedy i územního řízení, musí být vždy umožněno hájit v řízení svá práva či oprávněné zájmy. Právem účastníka je například právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí (§ 36 odst. 3 SŘ), právo nahlížet do spisu (§ 38 SŘ), právo účastnit se ústního jednání, právo navrhovat důkazy a jejich doplnění, klást svědkům a znalcům otázky, právo podat odvolání (§ 81 SŘ) apod. Účastník řízení má také některé povinnosti, jako např. povinnost navrhnout na podporu svých tvrzení důkazy, které jsou mu známy.
V územním řízení platí dle ustanovení § 89 odst. 1 SZ tzv. "koncentrační zásada", podle níž stavební úřad nepřihlíží k námitkám účastníků uplatněným po veřejném ústním jednání. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn. Územní rozhodnutí, které je výsledkem územního řízení, se účastníkům řízení oznamuje zákonnými způsoby, a to doručením žadateli a městskému obvodu, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn "do vlastních rukou",  ostatním účastníkům územního řízení "veřejnou vyhláškou".
V případě, kdy se územním rozhodnutím umisťuje stavba, a je - li k jejímu povolení dle ustanovení § 15 SZ příslušný speciální stavební úřad (např. vodohospodářský, dopravní, apod.), může být stavební povolení pro takovou stavbu vydáno jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí. Ten při vydání souhlasu ověřuje zejména dodržení jeho podmínek.

Územní rozhodnutí o umístění stavby se vydává na základě písemné žádosti, která je zveřejněna ve formě formuláře.