04/2026 Historické kalendárium

Kalendárium historických událostí města Ostravy na měsíc duben

2. dubna 1912

Ve středu 2. dubna 1912 zemřel v Moravské Ostravě nečekaně ve věku pouhých 52 let oblíbený knihkupec a nakladatel Karel Mareš, člen Matice Ostravské, organizátor a významný podporovatel českého kulturního života ve městě. Pocházel z obce Radovesnice u Kolína, do Moravské Ostravy přišel v roce 1896 a než si zařídil samostatnou živnost, pracoval u knihkupce a tiskaře Rudolfa Papauschka. Jeho knihkupectví na Zámecké ulici, které provozoval od roku 1905, po převzal něm knihkupec Adolf Perout.

Inzerce, kterou Karel Mareš zveřejnil v ostravském tisku při otevření svého knihkupectví v Zámecké ulici.

3. dubna 1978

V pondělí 3. dubna 1978 byla na Dimitrovově (dnes Nádražní) třídě v objektu bývalého kina Družba slavnostně otevřena vzorková prodejna výrobního družstva Dyhor Ostrava. Úkolem prodejny bylo umožnit zájemcům o nábytek lepší výběr podle vystavených vzorků a seznamovat s módním vývojem v nábytkářském průmyslu. V době, kdy v Ostravě neexistovaly žádné velkoprodejny nábytku, hrála prodejna tohoto druhu důležitou roli pro všechny, kteří si chtěli byt zařídit moderním nábytkem. Problémem však byl trvalý převis poptávky nad nabídkou, takže i nabízené zboží bylo zpravidla nedostatkové.

 

Kino Alfa, od roku 1950 Družba se nacházelo v budově bývalého sociálně demokratického Lidového domu na rohu ulic Nádražní a Veleslavínova. Promítalo se v něm až do roku 1971.

 

9. dubna 1911

V neděli 9. dubna 1911 zemřel v Opavě žurnalista a vydavatel listu Opavský týdenník Antonín Otáhal. Byl rodákem z obce Plešovec (dnes místní část Chropyně, okres Přerov), odtud i jeho pozdější básnický pseudonym A. O. Plešovský. Po absolvování gymnázia v Kroměříži studoval nejprve teologii na bohoslovecké fakultě v Olomouci, odtud přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Nedostatek prostředků mu však neumožnil studia ukončit. Poté se krátce věnoval učitelství, avšak záhy zvolil nadobro dráhu žurnalisty. Vystřídal řadu působišť, přičemž jedním z nich byl také list Ostravice, který vydával v Moravské Ostravě spisovatel a žurnalista František Sokol Tůma. V roce 1895 se stal zodpovědným redaktorem Opavského týdenníku a později i jeho vydavatelem. V tomto listu věnoval velkou pozornost dění v celém rakouském Slezsku, ale zejména na Opavsku, Ostravsku a Těšínsku. 

10. dubna 1935 

Ve středu 10. dubna 1935 byla v budově Krajského soudu v Ostravě zahájena dražba knihovny bývalého generálního ředitele podniků Jana Larische-Mönnicha v Karviné JUDr. Karla Zajíčka, který byl o rok dříve odsouzen ke 4,5 letům těžkého žaláře za defraudaci finančních prostředků ve výši přes sedm milionů korun. Knihovna o 1390 svazcích obsahovala řadu vzácných a historicky cenných rukopisů i tisků, a proto se v porotní síni nacházeli zástupci několika univerzit, muzeí, a samozřejmě také antikváři. Nejdražší knihou, vydraženou hned první den za 1500 Kč, byla latinský rukopis o životě sv. Augustina, pocházející ze 14. století (nevíme přesně, o jaký titul šlo, ale lze se domnívat, že dnes by taková částka mohla být i v řádu statisíců, v závislosti na původu a fyzickém stavu). Autor článku, referujícího o této akci, si neodpustil rýpnutí do osoby Karla Zajíčka, který byl znám jako milovník dobrého jídla: „Mnohé z historických knih, z nichž vanul pach staroby, jsou velkolepě vypasené a v tomto směru bezděky vyvolávaly vzpomínky na jejich bývalého majitele. Oproti těmto několikakilovým bachráčům tísnily se zde i tři knížečky o málo listech, které bylo možno dostati za přijatelnou cenu – pouhou korunu“.

Budova Krajského soudu v Ostravě na Havlíčkově nábřeží, kde proběhl jak soud s Karlem Zajíčkem, tak následně i dražba jeho knihovny.

13. dubna 1895

V sobotu 13. dubna 1895 přinesl český list Ostravice zprávu o zkušební jízdě tzv. „bleskového vlaku“ z Vídně do Krakova, která proběhla počátkem téhož měsíce. Tyto vlaky měly jezdit rychlostí až 85 km za hodinu a na Moravě zastavovat pouze v Břeclavi, Přerově, Svinově a Přívoze. Cestu z Vídně do Krakova měly zvládnout za nevídaných šest hodin, přičemž dosavadní rychlovlaky, jedoucí pouze padesátikilometrovou rychlostí, potřebovaly na tuto trasu i s přestávkami více než sedmnáct hodin. „Povážíme-li, že ještě před padesáti lety vyžadovala cesta z Ostravy do Vídně povozem plných šest dnů, jest taková rychlost vymožeností, jaká našim předkům ani ve snu nenapadla. Za tu samou dobu, kdy dojedeme s dobrými koňmi v kočáře z Ostravy do Opavy, dojedeme tímto bleskovým vlakem z Ostravy do Vídně“, konstatoval pisatel článku.

 Zpracoval: Archiv města Ostravy

Rychlý kontakt