11/2026 Historické kalendárium

13. listopadu 1936

13. listopadu 1936 byla obec Svinov povýšena na Město. Obecní zastupitelstvo se usneslo podat žádost o povýšení již 23. ledna 1931. Svůj požadavek odůvodňovalo rozsáhlostí obce a počtem obyvatel, jakož i jeho významem po stránce dopravní, hospodářské a kulturní. V červnu 1934 vykonala komise zemského úřadu v Brně prohlídku obce, po níž vydala kladné stanovisko.

11. listopadu 1426

11. listopadu 1426 byla vydána listina německy psaná listina obsahující záznam o tom, že bratři Vavřinec a Lorko ze Šonova (Szonów, součást obce Glogówek, Polsko) zapisují moravskoostravskému měšťanovi Boze Mertenovi 50 kop grošů na vsi Čertova Lhotka. V této listině se poprvé setkáváme se jmény představitelů městské správy, kteří právní pořízení dosvědčili – Cleynhensil, „toho času purkmistr“, Michel Melczir, fojt, radní Matis Melczer, Niclos Neumeister, Hanus Billich, Nicolaus Conrad a další „šlechetní lidé přísežní“ – a pro „lepší jistotu“ nechali na listinu přivěsit pečeť. Ta představuje nejstarší dochovanou městskou pečeť Moravské Ostravy. Je na ní vyobrazen znak města Moravské Ostravy v podobě gotického štítu, v němž je doleva kráčející osedlaný kůň se třmeny, uzdou i ohlávkou. Jedná se o nejstarší dochované zobrazení moravskoostravského městského znaku.

9. listopadu 1924

9. listopadu 1924 se v Moravské Ostravě uskutečnily první obecní volby v samostatné republice. Zvítězila čsl. sociální demokracie, která v 60členném zastupitelstvu získala 16 mandátů. 12 mandátů získalo společenství německých stran Deutsche Wahlgemeinschaft, po sedmi lidovci a komunisti. Dále následovali národní socialisté a menší uskupení. Z národnostního hlediska bylo zastupitelstvo složeno ze 43 Čechů, 15 Němců a 2 Židů. Kvůli stížnostem na průběh voleb bylo podáno několik stížností, a tak se nově zvolené zastupitelstvo ujalo funkce až 17. 3. 1925. 

8. listopadu 1922

8. listopadu 1922 se Radvanice staly sídlem ostravské diecéze Církve československé husitské. V jejím čele stál zdejší duchovní správce biskup Ferdinand Stibor, iniciátor ustavení první náboženské obce této církve. Až do vystavění Husova sboru v roce 1925 využívala církev k bohoslužbám římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

7. listopadu 1531

7. listopadu 1531 došlo k dohodě ve sporu mezi Janem Sedlnickým z Choltic, majitelem polskoostravského panství a biskupem olomouckým Stanislavem Thurzem, když Sedlnický nechal za mostem v Polské Ostravě postavit nové domy a ty ke škodě města Moravské Ostravě osadit židovskými řemeslníky a krčmáři. Biskup se Sedlnickým dohodli na tom, že domy zůstanou zachovány, ale Židé se do příštího svátku sv. Václava vystěhují a další už nepřijdou. Krčmář zůstane jen jeden s právem šenkovat pouze ostravské a fryštátské pivo. Z řemeslníků měl zůstat blejchař, tkadlec, krejčí, hrnčíř a švec. V domech se neměly odbývat žádné trhy a krčmář měl přijímat jen pěší hosty.

4. listopadu 1389

4. listopadu 1389 udělil olomoucký biskup Mikuláš z Riesenburku městu Moravská Ostrava privilegiem vydaným v Osoblaze právo odúmrti, tj. právo odkazovat v závěti volně majetek i těm ostravským měšťanům, kteří neměli zákonné dědice, nebo jejichž dědici ve městě nebydleli. Před udělením tohoto práva takový majetek připadl vrchnosti, tedy olomoucké kapitule. Tato výsada měla vést ke stabilizaci obyvatel a tím i posílení obranyschopnosti města ležícího na hranicích biskupských lén.

 Zpracoval: Archiv města Ostravy