4 - 2014

Sociální inkluze Newsletter!!! 4 - 2014

Obsah

Aktuálně:

  • Program sociální inkluze byl aktualizován
  • Začít včas znamená začít dobře
  • Sociálně vyloučeným pomůže úřad práce
  • Město schválilo peníze pro Centrom

Živě:

  • Rovný start s Jekhetane
  • Inkluze je snahou o komplexní přístup
  • Potenciál, který naráží na bariéru chudoby
  • Projekt Společně do školky! na výstavě
  • Zpětná vazba, která připomíná dětem i rodičům, že je to důležité

Přečetli jsme:

  • Na realizaci projektů jde vidět, jak čas rychle plyne…
  • Začít včas znamená začít dobře očima Markéty Kráčalíkové
 

Aktuálně

Program sociální inkluze byl aktualizován


Dva významné dokumenty schválilo ostravské městské zastupitelstvo na svém 34. zasedání dne 10. září 2014. Jde o materiál Sociální inkluze Ostrava!!! – Aktualizovaný integrovaný program 2014+ a Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015 – 2018.

Dokument Sociální inkluze Ostrava!!! – Aktualizovaný integrovaný program 2014+ byl zpracován na základě pilotní zkušenosti z fungování programu v letech 2011-2014 a tvoří základní strategický rámec pro navazující akční plány, opatření a projekty. Je podkladem pro jednání s vládou ČR a příslušnými ministerstvy o využití financování z evropských fondů. K tomu bude směřovat i úzká partnerská spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování, která v návaznosti na aktualizovaný program Sociální inkluze Ostrava připraví Strategický plán sociálního začleňování.

Mezi nejvýznamnější novinky, které přináší aktualizovaná verze programu Sociální inkluze, patří jeho rozšíření na celé území města Ostravy (původně byl realizován ve čtyřech městských obvodech) a změna pořadí v poskytování základních pilířů programu. Mechanismus „bydlení – vzdělání – zaměstnání“ nahradí pořadí „vzdělání – zaměstnání – bydlení“.

Ve své strategické roli se program Sociální inkluze v aktualizované verzi na léta 2014 až 2020 vzájemně doplňuje s dalším schváleným dokumentem – Komunitním plánem sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období let 2015 – 2018 a jeho budoucími aktualizacemi. Důraz je kladen na průniky a hledání propojenosti mezi cíli komunitního plánování a dalšími dokumenty na úrovni kraje. Program Sociální inkluze Ostrava se zaměřuje na uspokojování potřeb v oblastech, které jsou vnímány jako doplňkové či nadstavbové na sociální služby a zároveň klíčové pro začlenění do většinové společnosti.

Oba dokumenty lze najít na stránkách města Ostravy:

Sociální inkluze Ostrava!!! – Aktualizovaný integrovaný program 2014+

Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015 – 2018


Začít včas znamená začít dobře


Začít včas znamená začít dobře. Pod tímto názvem se konala ve dnech 6. a 7. listopadu dvoudenní konference na téma včasné péče o sociálně znevýhodněné rodiny s předškolními dětmi a inkluzivního vzdělávání. Ve spolupráci s městem a Agenturou pro sociální začleňování ji uspořádala Nadace Open Society Fund (OSF) Praha.

Konference se konala v Ostravě, protože právě pro tento region je její téma velmi naléhavé. Jde o to, že velká část dětí ze sociálně vyloučených lokalit nenavštěvuje předškolní přípravu, což má později zásadní vliv na jejich neúspěchy ve škole. „Podle zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2013 tvoří romské děti víc jak 28 procent žáků praktických škol, v Moravskoslezském kraji dokonce 36 procent,” informoval ředitel Nadace OSF Praha Robert Basch. Praktické školy jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. Předškolní vzdělávání je pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí často obtížně dostupné, mimo předškolní zařízení jich proto zůstává okolo 40 procent. Výsledkem je, že zatímco v běžné populaci vzdělanostní úroveň dětí je zpravidla stejná nebo vyšší než u jejich rodičů, v sociálně vyloučených lokalitách je tento trend opačný.

Jako řešení se nabízí práce s dětmi přímo v rodinách či v rodičovských centrech. Čím dříve se začne s rodinou pracovat, tím lépe se děti začleňují do hlavního vzdělávacího proudu. Tento způsob intervence je navíc finančně nejvýhodnější. Návratnost investic do výchovy a vzdělávání je nejvyšší u dětí do tří let.

Ostravská konference byla výjimečná zastoupením odborníků z místní samosprávy, vedení škol, neziskových organizací a rodičů. O své zkušenosti se dělili zástupci Magistrátu města Ostravy, představitelé zábřežské Základní školy Chrjukinova, Mateřské školy Požární v Moravské Ostravě. Projekty zaměřené na podporu rodičovských kompetencí prezentovaly organizace Společně-Jekhetane, Centrom a Vzájemné soužití. Příklady dobré praxe ze vzájemné spolupráce přiblížily společnost Bílý nosorožec a MŠ Mariánské Hory a Hulváky.

Oba jednací dny zakončily workshopy, při nichž se účastníci konference zamýšleli nad otázkami, jak zvýšit účast dětí ze sociálně vyloučených lokalit v předškolním vzdělávání a jak namodelovat systémovou a efektivní spolupráci školek, škol, rodičů, obce, poradenského segmentu a dalších složek.

Hodnocení konference z pera Markéty Kráčalíkové, koordinátorky programu Vzdělávání dětí a mladých lidí z Nadace Open Society Fund Praha, najdete zde.

Popisky i ilustracím:

(1) Konference se konala v kavárně pavilonu U6 v Dolní oblasti Vítkovice.
(2) Zástupkyně ostravské společnosti Společně-Jekhetane.
(3) Jednání zahájil ředitel Nadace OSF Praha Robert Basch.
Foto: Bohuslav Krzyžanek


Sociálně vyloučeným pomůže úřad práce


Vstříc sociálně znevýhodněným občanům vyšla ostravská krajská pobočka Úřadu práce ČR. V návaznosti na program Sociální inkluze Ostrava začal realizační tým projektu Příležitost dělá(t) zaměstnance ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování uskutečňovat projekt pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit, v jehož rámci jim poskytuje poradenství, vzdělávací kurzy, zprostředkování zaměstnání a pracovní asistenci. Projektu se zúčastní na 60 nezaměstnaných osob z Ostravy a okolí. První účastníci ze Slezské Ostravy a Mariánských Hor zahájili kurz a někteří už také absolvovali pohovor u budoucího zaměstnavatele. Zájem ze strany zaměstnavatelů je podpořen mzdovými příspěvky ve výši až 20 tisíc korun.

Velkou pozornost upoutal i úvodní workshop k projektu v Domu kultury Akord. Zúčastnili se ho zástupci z oblasti veřejné, neziskové i soukromé sféry, kteří si vyměňovali zkušenosti a diskutovali na jednotlivá témata. Program přilákal na padesát zájemců o sociální začleňování, kteří se seznámili s projektem samotným i s překážkami, které brání sociálně vyloučeným osobám v návratu na trh práce.

 

 


Město schválilo peníze pro Centrom


Občanské sdružení Centrom získá od města 300 tisíc korun na zajištění projektu Bydlení s doprovodným sociálním programem a na činnost nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve Vítkovicích a Radvanicích. Poskytnutí mimořádných neinvestičních účelových dotací schválilo na doporučení odboru sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit ostravské zastupitelstvo. Celkem 200 tisíc korun je určeno pro podporu bydlení, obě nízkoprahová zařízení získají po 50 tisících. Návrh zastupitelstvo projednalo 8. října na svém posledním, 35. zasedání ve volebním období 2010–2014.

Důvodem podání žádosti o dofinancování ze strany společnosti Centrom je dlouhodobé snižování finančních prostředků z jiných dotačních titulů.


Živě

„Děti se tu hodně naučí a dospělým se dostane rady a pomoci,“ hodnotí Ivana Balážová

Rovný start s Jekhetane


Za minimálního zájmu médií a veřejnosti se 7. října uskutečnil Den otevřených dveří v obecně prospěšné společnosti Společně – Jekhetane, spojený se Zahradní slavností. Vedle prohlídky objektu v Palackého ulici v Přívoze a zahrady vybavené hracími prvky pro děti byla cílem akce prezentace projektu Rovný start, zaměřeného na rozvoj rodičovských kompetencí a zvýšení připravenosti dětí pro předškolní a školní vzdělávání. Projekt je realizován od roku 2009, od roku 2012 za podpory Nadace Open Society Fund Praha a Early Childhood Program. Je cílen na oblast tzv. včasné péče a týká se rodičů dětí od chvíle jejich narození do věku 6 let.

Jak informovala koordinátorka projektu Lenka Michálková, jeho základním pilířem je program předškolní přípravy dětí zaměřený na rozvoj dovedností potřebných pro zahájení vzdělávání v mateřské a základní škole hlavního vzdělávacího proudu s tím, že podmínkou účasti dítěte v programu je aktivní zapojení rodičů. Na program navazují návštěvy v domácnostech, tzv. home visiting, kdy pracovnice po dohodě s rodiči dochází do rodin a věnuje se jejich konkrétním individuálním potřebám. Další aktivitou jsou společné besedy s rodiči a dětmi, jejichž témata vycházejí z potřeb a zájmů rodin. V roce 2013 proběhlo třináct setkání a „workshopů“, kterých se zúčastnilo 113 dospělých a 147 dětí. Hovořilo se například o školní zralosti, náležitostech zápisu do MŠ a ZŠ, hygieně a výživě dětí, psychomotorickém vývoji nebo bezpečnosti dětí.

V roce 2013 se do projektu Rovný start zapojilo 37 rodin, od prosince 2009 do června 2014 bylo podpořeno celkem 125 jedinečných dětí. Tři maminky získaly díky projektu kvalifikaci pracovníka v sociálních službách a staly se zaměstnankyněmi společnosti Společně – Jekhetane.

Popisky k ilustracím:

(1) Jednou z maminek, které využívají možnosti projektu Rovný start a vůbec střediska společnosti Společně - Jekhetane, je Ivana Balážová (na snímku s nejmladší dcerou Zdeničkou a synem Sebastiánem). „Je dobře, že ho tady máme, děti se tu hodně naučí a dospělým se dostane rady a pomoci,“ hodnotí maminka čtyř dětí. Za zajímavé považuje také tematické besedy. „A syn Sebastián, než nastoupil do školy, tady chodil také na logopedii, což mu velmi pomohlo,“ pochválila Balážová.
(2) Zahrada společnosti Společně – Jekhetane je místem, kde si děti mohou vyhrát a dospělí odpočinout.
Foto:  Bohuslav Krzyžanek


Devátý ročník Dnů proti chudobě poukázal na narůstající problém

Inkluze je snahou o komplexní přístup


Chmurné vize, pokud jde o prohlubování chudoby, zazněly na tiskové konferenci k zahájení 9. ročníku ostravských Dnů proti chudobě. Stávající situaci označili někteří mluvčí za strukturální problém nebo přímo za krizi s tím, že do budoucna se bude ještě zhoršovat. Na vině jsou stále více se rozevírající příjmové nůžky, omezené zdroje státních rozpočtů, všeobecná zadluženost. Řešení problému chudoby už nelze hledat pouze v budování sítě sociálních služeb; nutný je komplexní přístup, který by řešil otázky nezaměstnanosti, zadluženosti, vzdělanosti, bydlení, důchodového a zdravotního zajištění a další. Pomoc z Evropské unie nelze nejspíš očekávat, neboť i tam se mluví spíše o omezování sociálních výdajů než o jejich navyšování.

Město nemá nástroje, jak předcházet chudobě

Tisková konference se konala ve čtvrtek 9. října v sídle Charity Ostrava a Armády spásy v Ostravě-Mariánských Horách. Jako řečníci vystoupili účastníci veřejného semináře s názvem Cesta z chudoby. Proč? Jak? Motivace? Byli mezi nimi slovenští hosté Iveta Pauhofová ze Slovenské akademie věd a Tomáš Želinský z Technické univerzity v Košicích, ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček, zástupci ostravských vysokých škol, kraje, pořádajících organizací – Charity Ostrava a Armády spásy.

Ostravu reprezentovala vedoucí odboru sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Jaroslava Rovňáková. Také ona poukázala na nutnost komplexního přístupu s cílem chudobě předcházet. „Já, když přemýšlím o těchto otázkách, říkám si: proč, když se mluví o chudobě, se vždycky setkávají pouze lidé, kteří pracují v sociálních službách nebo sociální politice? Při tom my prevenci chudoby neděláme, my pouze zachytáváme důsledky. Také naše nástroje, se kterými můžeme pracovat, jsou velice omezené, protože záleží na tom, jak se vyvine sociální politika státu. Pokud nejsou nastaveny podmínky, nejsou nástroje, pak je to velmi ztížená práce,“ uvedla Rovňáková.

Je pět minut po dvanácté

Ostrava je vzhledem ke své minulosti a charakteru oblastí, kde sociální problémy propukají ve velké míře. „Myslím, že město na tyto okolnosti zareagovalo velice rychle a začalo se zamýšlet nad tím, jak nastavit služby a sociální politiku, aby vytvořilo příznivé sociální podmínky nebo alespoň podmínky k tomu, aby mohlo pomoci lidem, kteří se propadají do chudoby. Jde především o nezaměstnané, ale dnes už také o rodiny s dětmi a seniory. Je pět minut po dvanácté, aby se nad tím zamýšlel také stát,“ řekla vedoucí odboru.

Jako příklad snahy o komplexní přístup uvedla program Sociální inkluze Ostrava, který je zaměřen na podporu celých rodin, a to jak v oblasti zaměstnání a bydlení, tak v oblasti vzdělání. Ocenila přínos plynoucí ze spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování i vstřícný přístup vlády, která začleněním zástupců Ostravy a Ústí nad Labem do Mezioborové komise Legislativní rady vlády umožnila těmto městům uplatnit své zkušenosti při jednáních na nejvyšší úrovni a podílet se na připomínkování novely zákona o hmotné nouzi a dalších právních dokumentech.

Popisek k ilustraci:

Jaroslava Rovňáková mezi účastníky tiskové konference k zahájení Dnů proti chudobě. Foto: Bohuslav Krzyžanek


Barevná Ostrava v městské knihovně ve Vítkovicích

Potenciál, který naráží na bariéru chudoby


Ono se řekne, výstavka dětských prací. Pro uživatele nízkoprahových zařízení pro děti a mládež obecně prospěšné společnosti Společně – Jekhetane, kteří se podíleli na přípravě obrázků pro výstavu Barevná Ostrava v prostorách městské knihovny ve Vítkovicích, to však byla velká škola života.

„Mnohé z nich znají jen své nejbližší okolí. Není nikdo, kdo by je vzal a ukázal jim krásy města, nemají motivaci, nemají peníze. Teprve díky našim procházkám v rámci přípravy výstavy viděly tyto děti městskou radnici, centrum, parky a mohly se na vlastní oči přesvědčit, že Ostrava je opravdu barevná a zajímavá,“ vysvětlila vedoucí nízkoprahových zařízení a sociální pracovnice Společně - Jekhetane Lenka Adámková, která výstavu připravovala. Co víc, děti si mohly při malování vyzkoušet práci se štětci a barvami a předvést, co v nich je. „Ukázalo se, že řada z nich má výtvarný talent, který ale nerozvíjí, protože nemají peníze na kvalitní výtvarné kroužky,“ posteskla si Adámková.

Vernisáž výstavy Barevná Ostrava ve vítkovické pobočce Knihovny města Ostravy se konal 15. října, expozice byla přístupná do konce měsíce. Spolupořadatelem akce byla Waldorfská základní a mateřská škola Ostrava, jejíž žáci se podíleli také na programu vernisáže. Svěřence nízkoprahových zařízení Společně – Jekhetane reprezentovaly členky romské taneční skupiny Luluďori, kterou vede Milan Bindáč, a svěřenci Adriany Adámkové, lektorky hip hopu. Také dcera vedoucí Lenky Adámkové Adriana vidí v mladých uživatelích nízkoprahových zařízení velký potenciál, jehož využití brání jejich finanční situace. „Pracuji s nimi rok a půl a našla jsem mezi nimi talenty, které by mohly v Praze klidně stát i na bedně. Problém je, jak sehnat peníze, aby se tam na taneční soutěže dostaly,“ přiblížila situaci několikanásobná mistryně republiky, trojnásobná mistryně Evropy a světová šampiónka Adriana Adámková.

Popisky k ilustracím:

(1) Členky romské taneční skupiny Luluďori.
(2) Děti z Waldorfské základní a mateřské školy si připravily vystoupení s flétnami.
(3) Lektorka hip hopu Adriana Adámková se svými talentovanými svěřenci.
Foto: Bohuslav Krzyžanek


Předškolní kluby otvírají Romům dveře ke kvalitnímu vzdělání

Projekt Společně do školky! na výstavě


S odhodláním investovat do vzdělání nejmenších romských dětí podepsal Magistrát města Ostrava v minulém roce dohodu o spolupráci s nadací Romský vzdělávací fond. Tříletý projekt koordinovaný nadací a realizovaný organizacemi Bílý Nosorožec a Beleza Ostrava přináší se zahájením dalšího školního roku jednoznačné výsledky – počet romských a sociálně znevýhodněných dětí zapsaných do školek a škol hlavního vzdělávacího proudu stoupá, poukazujíc tak na zvýšenou potřebu zpřístupňovat těmto dětem kvalitní inkluzivní vzdělání.

Partnerské Memorandum o spolupráci zahájilo společné úsilí Magistrátu města Ostrava a nadace Romský vzdělávací fond o implementaci komplexního projektu, jenž podporuje včasnou péči a vzdělání a napomáhá zápisům dětí do mainstreamových školek a škol ve dvou ostravských obvodech – v Porubě a Mariánských Horách a Hulvákách. Tato pozitivní změna, stvrzená i finančním přispěním Magistrátu, umožnila vybudování dvou předškolních klubů, kde děti ze sociálně vyloučených rodin získávají v klíčových předškolních letech znalosti a dovednosti nezbytné pro úspěšný start dalšího vzdělání.

Nově otevřené předškolní kluby, v nichž kvalifikovaní pedagogové rozvíjejí znalosti a imaginaci nejmenších, přispěly už ve školním roce 2013-2014 ke zvýšení počtu romských dětí ve státních mateřských školách: z 65 dětí navštěvujících předškolní kluby začalo 30 předškoláků pravidelně docházet do mateřských škol. Pro práci realizátorů projektu nadace, organizace Beleza a Bílý Nosorožec, bylo rozhodující obnovit v sociálně vyloučených rodinách důvěru v to, že krom samozřejmé školní docházky mají jejich děti také právo na kvalitní inkluzivní vzdělání.

V tomto školním roce se počet dětí zapsaných do mateřských škol zvýšil na 52, dalších 19 dětí přitom už zahájilo povinnou školní docházku v základních školách hlavního vzdělávacího proudu. Předškolními kluby v Porubě a Mariánských Horách – Hulvákách prošlo během dosavadní realizace projektu 109 dětí. Jakkoli se toto číslo nemusí zdát závratné, pro Ostravu jde o významný krok kupředu.

Na přelomu září a října na problematiku předškolek upozornila výstava fotoreportérky Jany Baudyšové v Domu kultury města Ostravy, která přinesla nástin cílevědomé snahy, která prostřednictvím předškolních center projektu Společně do školky! pomáhá řešit problém segregace romských dětí na základních školách. Rozhovor s autorkou výstavy najdete zde.

Popisky k ilustracím:

(1) Jménem maminek dětí zařazených do projektu promluvila při vernisáži Žaneta Terkelyová.
(2) Z vernisáže výstavy Společně do školky!
Foto: Bohuslav Krzyžanek


Hovoříme s autorkou výstavy fotografií Společně do školky! Janou Baudyšovou

Zpětná vazba, která připomíná, že je to důležité


Výstava fotografií Společně do školky!, instalovaná na přelomu září a října ve vestibulu Domu kultury města Ostravy, byla zajímavým počinem. Jedná se o projekt Magistrátu města Ostravy a nadace Romský vzdělávací fond, který se od běžných uměleckých prezentací lišil především tematicky. Námětem tu byly děti ze sociálně vyloučených lokalit, navštěvující ostravské předškolní kluby, tzv. předškolky, v nichž se připravují na inkluzivní vzdělávání ve školkách a školách hlavního vzdělávacího proudu.

O tom, jak tento soubor fotografií vznikl, jsme se bavili s jeho autorkou, pražskou fotoreportérkou Janou Baudyšovou.

Kde se vzal nápad fotografovat děti z ostravských předškolek a uspořádat takto zaměřenou výstavu?

Nebyla to primárně moje myšlenka. Pro fotografování dětí mě oslovila nadace Romský vzdělávací fond - Roma Education Fund (REF), která v Ostravě spolu s partnerskými organizacemi Beleza Ostrava a Bílý Nosorožec provozuje už skoro osmnáct měsíců dvě předškolky pro romské a sociálně znevýhodněné děti.

Proč se na vás nadace obrátila, máte k tomuto tématu nějaký zvláštní vztah?

Ano. Pracuji jako redaktorka a fotografka v neziskové organizaci ROMEA. Provozujeme zpravodajský server Romea.cz, vydáváme měsíčník Romano voďi a kromě jiného se zabýváme také vzdělávacími projekty pro děti a mládež.

Jak fotografování probíhalo?

V Ostravě jsem strávila několik dní. Byla jsem s dětmi od chvíle, kdy je rodiče přivedli do předškolky, do doby, než si je zase odvedli domů. Cílem bylo zachytit aktivity dětí během programu školičky – od her zaměřených třeba na jemnou motoriku nebo poznávání barev po cvičení, čtení pohádek či chvíle pro volnou hru. Je to pro mě zajímavé a důležité téma, které již nějakou dobu sleduji. Ne každé dítě má při nástupu do školy stejnou startovací čáru. Předškolky se snaží poskytnout těm sociálně znevýhodněným šanci, aby ji měly podobnou jako ostatní.

Jak se vám v ostravských předškolkách líbilo? Překvapilo vás něco?

Ne přímo překvapilo, ale přišlo mi hrozně fajn, že i když je to pro ty děti vlastně „povinnost“, nevnímají to tak, ale berou to spíše jako nějaký zájmový kroužek. Pocit jsem z toho měla velmi dobrý. Obecně si myslím, že věnovat se dětem jako pedagog není lehká práce. Tady to dovedou dělat takovou formou, že to ty děti opravu baví.

Jak jste byla spokojena s výstavou a jak jste si užila vernisáž?

Věřím, že se mi na těch fotografiích povedlo zachytit ducha předškolek, takovou tu jejich hravou a hezkou atmosféru. Pokud jde o vernisáž, bylo pro mne důležité a milé, že se na ty snímky přišlo podívat mnoho dětí a rodičů, které jsem fotila. Byla to pro ně možná taková vizuální zpětná vazba, která jim bude připomínat, kde tráví čas, že to funguje a že je to důležité.

Řekněte pár slov o sobě. Vy sama Romka nejste. Proč jste přijala práci v romské organizaci?

Vystudovala jsem na Univerzitě Karlově v Praze sociokulturní antropologii, to znamená obor, který má k této problematice velmi blízko. Navíc je to téma, které mne provází po celý život.  Blízko k němu měl a má i můj otec, který pracoval v mládí s romskými dětmi a později působil jako vládní poradce pro menšiny.  Potkávat se s Romy a tématy s nimi spojenými pro mě bylo vždy přirozenou součástí světa, ve kterém se pohybuji.

Bohuslav Krzyžanek


Přečetli jsme

Na realizaci projektů jde vidět, jak čas rychle plyne…


Před třemi roky jsme na naší škole ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Provaznická 64 začali s realizací projektu inkluzívního vzdělávání „Učíme se společně“ a dnes už začínáme s přípravami závěrečného workshopu, kde společně s veřejností zhodnotíme jeho výstupy.  Tento projekt je spolufinancován z rozpočtu Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky

Veřejnost možná netuší, co si pod pojmem „inkluzívní vzdělávání“ představit, proto krátké vysvětlení.  Cílem inkluzívního vzdělávání je zařazení všech dětí do běžné školy, která je na to patřičně připravena a vybavena. V inkluzivní škole se neoddělují děti se speciálními vzdělávacími potřebami  od dětí bez těchto problémů. V jedné třídě se tak spolu vzdělávají děti zdravotně postižené, nadané, dětí cizinců, děti jiného etnika i většinové společnosti. Pedagog se všem dětem věnuje rovnocenně. Ve třídách, kde je to potřeba, pomáhají pedagogům asistenti.

Díky tomuto projektu jsme třídy vybavili novými učebními pomůckami, jako jsou interaktivní tabule, počítačové ostrůvky tzv. digitální hnízda. Knihovní fond se rozrostl o nové tituly a tematické kufříky, které obsahují kromě knih na dané téma i hry a didaktické pomůcky.

Rodiče a žáci mohou v tomto směru využít služeb speciálního pedagoga, který vykonává činnosti zaměřené na odbornou podporu nadaných i integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a všech ostatních žáků, kteří potřebují speciálně pedagogickou podporu a péči založenou na krátkodobých či dlouhodobých podpůrných opatřeních.

Zlepšování čtenářských dovedností se věnuje svými aktivitami metodik čtenářské gramotnosti, jak v průběhu vyučování, tak i v odpoledních hodinách.  Beletrie pro společné čtení v hodinách je zpracována do sad materiálů, které učitelé s žáky využívají pro další práci s knihou po jejím přečtení. Společně se speciálním pedagogem provozují dvě arteterapeutické metody, a to biblioterapii a muzikoterapii. Tyto podpůrné léčebné metody pomáhají dětem lépe zvládat své emoce a životní situace.

Děti mají možnost seberealizace v celé škále zájmových kroužků. V rámci projektu jsou realizovány tyto kroužky: Zajímavá matematika, Keramika, Sportovní hry, Ruční práce, Angličtina, Informatika, Léčivá píšťalka aj.

Datem ukončení projektu pro nás inkluzivní vzdělávání žáků rozhodně neskončí. Jeho výstupy a získané zkušenosti budeme využívat ve výuce i nadále.

Autor: Romana Ráblová


Začít včas znamená začít dobře

očima koordinátorky programu Vzdělávání dětí a mladých lidí Markéty Kráčalíkové

Zástupci Magistrátu města Ostravy a jednotlivých městských částí, vedení mateřských a základních škol, vedoucí poradenských zařízení, studenti pedagogických fakult, pracovníci neziskových organizací a v neposlední řadě rodiče ze sociálně vyloučených lokalit. Ti všichni se sešli v Ostravě na konferenci Začít včas znamená začít dobře, aby otevřeli diskusi nad nízkou účastí sociálně znevýhodněných dětí v předškolní přípravě, ale hlavně aby společně hledali řešení.

Areál vysokých pecí v Ostravě-Vítkovicích, místo konference, je důkazem postindustriálního charakteru města, které s sebou v současné době nese vysokou nezaměstnanost a s tím i mnohé sociální problémy jeho obyvatel. Mnohdy složitá situace rodin v sociálně vyloučených lokalitách často vede k nedostatečnému rozvoji dětí, který může výrazně ztížit jejich nástup do školy. Právě začlenění dětí do předškolní přípravy a podpora rodičů v jejich rozvoji představuje řešení, jak dětem pomoci vyrovnat hendikep, který si s sebou do základní školy nesou.

Zrovna v ostravských mateřských školkách mají volnou kapacitu pro přijetí dětí, což není vůbec běžné. Co tedy brání vyšší účasti dětí ze sociálně vyloučených lokalit v předškolním vzdělávání? Jsou to předsudky na straně rodičů či institucí? Jsou to finanční potíže rodin, nedůvěra či malý zájem rodičů? Může být důvodem „nízkého zájmu“ o romské děti chybějící školné v rozpočtu školky (pokud rodič přijímá dávky hmotné nouze, ředitel může školkovné odpustit)? Kde můžeme najít řešení?

Magistrát města Ostravy by rád vytvořil funkční systém postupného zapojování dětí do vzdělávání. Neziskové organizace, které s rodinami pracují a mají jejich důvěru, mohou pomoci při prvních kontaktech rodiče s mateřskou školkou. Mnohdy je to totiž strach z nepřijetí, stud nebo pouhá nedůvěra v instituci, co brání rodičům své dítě do předškolního zařízení zapsat. Účastníci se shodli, že neziskové organizace by neměly suplovat svými předškolními kluby mateřské školky, ale naopak by měly tvořit předstupeň pro prvotní seznámení s prostředím školky. Dalším receptem může být zavedení elektronického systému zápisu, který pomáhá předcházet případné diskriminaci při posuzování žádostí. Takový systém funguje již rok v Brně a může být pro Ostravu jistě inspirací.

Velkým přínosem konference byly příspěvky zahraničních hostů. Arthur Ivatts z Britské královské školní inspekce či Paul Johnson z odboru školství v anglickém Bradfordu mají velké zkušenosti se začleňováním Romů do vzdělávání. „Dnes už máme takovou multikulturní společnost, že rodiče nenajdou školu, kde by se nemísila etnicita,“ odpovídá Ivatts na otázku, zda zaznamenávají odliv rodičů z majority v případě, že do školky či školy přijde dítě jiného etnika, třeba Rom. Segregované školy a jejich zřizovatelé případnému odlivu čelili kvalitní nabídkou, která udržela zájem rodičů o dané zařízení.

Druhý den svým spontánním projevem doslova strhla pozornost Květa Oráčková, romská maminka. Ačkoliv má sama jen základní vzdělání, velmi si uvědomuje, jak je vzdělání důležité, k čemuž vede i své děti. Velkou pomocí jí byla organizace Společně-Jekhetane, kam jako dobrovolnice docházela, a kde se naučila svým dětem věnovat, hrát si s nimi, vnímat jejich pokroky. Nyní již jako zaměstnankyně organizace pomáhá ostatním maminkám. Zaměstnat a posílit lidi z komunity, aby se stali příkladem ostatním, je jedna z cest, jak motivovat rodiče k silnějšímu zájmu o vzdělání svých dětí. Sylvie Mižigárová, další romská maminka, získala zase dotaci z úřadu práce na asistenta pedagoga. Brzo již bude pomáhat mateřské školce v Ostravě-Přívoze ve spolupráci s rodiči dětí z blízkých lokalit.

Praktické workshopy představují nejzajímavější a nejpraktičtější částí celé konference. U jednoho stolu se potkávají úředník, rodič, ředitelka školky či zástupce neziskové organizace. Snaží se formulovat překážky neúčasti dětí na předškolním vzdělávání, hledají společně řešení. Tři skupiny, padesátka účastníků lidí, spousta názorů a podnětů. Bouřlivé diskuse jen posilují dynamiku společné práce. Je vidět, že téma všechny pálí. V skupinách vznikala mnohá doporučení, která lze zavést okamžitě, jiná budou vyžadovat systémovou změnu.

Chybí efektivní spolupráce mezi městskými obvody, neziskovým sektorem a školskými zařízeními. Mateřské školky mohou například nabízet adaptační dny pro děti z vyloučených lokalit, či umožnit flexibilnější možnost ranních příchodů dětí. Nemělo by se zapomínat na multikulturní vzdělávání stávajících pedagogů a studentů pedagogických fakult. Osvětu veřejnosti o přínosech předškolního vzdělávání by mohla podpořit celorepubliková kampaň. Nápadů na řešení rovného přístup ke vzdělávání všech dětí je více než dost, teď jen uvést je v život.

Markéta Kráčalíková
koordinátorka programu Vzdělávání dětí a mladých lidí
Nadace Open Society Fund Praha


Kontakt na manažera projektu Sociální inkluze Ostrava

Kontaktní osoba:
Bc. Denisa Wurstová
Magistrát města Ostravy, odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit
adresa: Integrovaný dům, ul. 30. dubna 3130/2D, 730 81 Ostrava
tel.: M:+420 734 395 988, T: +420 599 444 680
e-mail: dwurstova@ostrava.cz