Ostravská radnice 02/2014
Systém sdružených nákupů se vyplácí
Úspora přes čtvrt miliardy
elektronické aukce
Průhledné veřejné zakázky a sdružení poptávky při využití elektronických aukcí. To jsou hlavní přednosti Systému sdružených nákupů (SSN), který město Ostrava zavedlo v roce 2009. Při objemu nákupů ve výši 1,5 miliardy od té doby ušetřilo téměř 270 milionů korun.
„Město má za čtyři roky za sebou 990 úspěšných elektronických aukcí. Jednotný nákupní systém využívá aktivně 158 městských organizací. Díky němu nakupují energie a tisíce dalších provozních položek. Ušetřené peníze zůstávají v rozpočtech organizací a jejich využití je zcela v rukou jejich vedení," konstatuje primátor Petr Kajnar.
Ostrava začala s centralizovaným nákupem elektrické energie prostřednictvím aukcí před šesti lety jako první město v ČR. Dosáhla tím ročního snížení cen elektřiny o 4,7 milionu korun. Bylo to průlomové rozhodnutí. V dalších letech aukce a sdružené nákupy začaly využívat i další města a obce u nás. Od roku 2010 zavedla Ostrava SSN na další komodity, jako potraviny, zdravotnický materiál a služby, kancelářské a čisticí prostředky apod. Roste počet městských organizací, které využívají SSN a tím se podílejí na hospodárném, efektivním a účelném vynakládání finančních prostředků.
Mezi ty nejúspěšnější, které v roce 2013 ušetřily nejvíce financí, patří Domov pro seniory Sluníčko v Porubě, Základní a mateřská škola Kosmonautů 15 v Zábřehu a Dopravní podnik Ostrava. Městský dopravce nakoupil v roce 2013 přes nákupní portál zboží za 193 mil. Kč s úsporou 3,48 mil. Kč. Od roku 2009 DPO vydal za zboží 456 mil. Kč a dosáhl celkové úspory 8,9 mil. Kč.
„Systém sdružených nákupů spočívá nejen v nastavení procesů, ale hlavně v manažerském řízení, ve změně myšlení lidí a jejich nahlížení na to, jak má veřejná správa hospodařit s penězi daňových poplatníků," zdůrazňuje Vítězslav Grygar, ředitel společnosti eCENTRE, která systém pro město provozuje.
Město Ostrava zveřejňuje každý měsíc on-line přehled hospodaření svých organizací včetně ratingu transparentnosti nákupů na webu www.ostrava.cz v sekci O Ostravě – Nákupní portál města.
Benzen pod limitem
Oblast Přívozu se potýkala se zvýšenými koncentracemi benzenu. Výskyt se sledoval od roku 1999, vloni byly poprvé dosaženy podlimitní hodnoty (roční limit je 5 µg/m3) benzenu v ovzduší. Situací se zabývala pracovní komise vedená náměstkem primátora Daliborem Madejem. Ve zdrojích benzenu v lokalitě došlo k úpravám technologie, které výrazně snížily množství vypouštěných emisí. V komisi jsou město Ostrava, OKK Koksovny, ČHMÚ, Borsodchem MCHZ, KHS MS kraje, ČIŽP OI, KÚ MS kraje i další specialisté. „Město bude nadále podporovat monitoring oblasti a komunikovat se všemi stranami, aby se trend udržel," řekl Dalibor Madej. „V lokalitě pracuje také měřicí vůz města Ostravy. Výsledky budou po skončení topné sezony zveřejněny na webu www.dychamproostravu.cz."
Dům roku 2013
Soutěž je vyhlášena pro investory novostaveb nebo rekonstrukcí budov nacházejících se na správním území města Ostravy a dokončených v letech 2012 a 2013. Titul Dům roku obdrží nejvýše hodnocené dílo. S udělením titulu je spojeno finanční ohodnocení ve výši 300 000 Kč a udělení bronzové plakety. V pořadí druhé vyhodnocené dílo obdrží odměnu ve výši 150 000 Kč. Kromě titulu Dům roku a odměny za druhé místo má Rada města Ostravy právo na doporučení odborné komise udělit dalším budovám čestná uznání bez určení pořadí. Čestná uznání nejsou spojena s žádným finančním ohodnocením.
Budovy zkolaudované v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 může přihlásit do soutěže pouze jejich investor. Přihlášky musí převzít podatelna magistrátu na Prokešově náměstí 8 v Moravské Ostravě do pátku 28. února 2014 do 13 hod.
Přihlášku do soutěže lze stáhnout z oficiálních webových stránek města www.ostrava.cz. Další informace u sekretáře soutěže Miluše Ládrové z útvaru hlavního architekta, e-mail: mladrova@ostrava.cz, tel. 599 443 180.
Čeho se ještě dočkáme? Krade se zeleň!
o čem se mluví
V říjnu 2013 město odstartovalo projekty, v rámci kterých je v Ostravě postupně vysazována zeleň za 130 milionů korun. V součtu půjde o 114 tisíc stromů a 320 tisíc keřů.
Cílem masivní výsadby je zejména zlepšení stavu životního prostředí v Ostravě. V rámci tří projektů s názvem Izolační zeleň města Ostravy a projektu Zelená osa Vítkovic budou do poloviny roku 2014 vysazeny tisíce lip, javorů, platanů, dubů a bříz, které kromě estetického přínosu významně sníží množství tuhých znečišťujících látek v ovzduší až o 53,5 tuny ročně.
Z různých částí Ostravy, ale přicházejí alarmující informace: vysazovaná zeleň se začíná ztrácet! Z Bělského lesa se ztratilo 60 šeříků a stejný počet kusů muchovníku hladkého. Z ulice Horní v Ostravě-Jihu nenechavci odnesli 45 odnoží hlohyně šarlatové a 30 kalin tušalají. Před K-triem v Hrabůvce bylo zcizeno 16 svíd bílých a 15 kdoulovců. Celkem zmizela zeleň za skoro 40 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že sadba ještě nebyla předána, odpovídá za škodu realizátor výsadby. Primátor Petr Kajnar požádal vedení městské policie o zvýšený dohled nad vysazovanou zelení.
„Ostrava zeleň potřebuje, snižuje množství tuhých znečišťujících látek. Výsadba odděluje obytnou zástavbu od dopravních koridorů a průmyslových podniků. Vegetace zvlhčuje vzduch a zlepšuje jeho kvalitu. Pokud ji ale budou demolovat vandalové a krást zloději, k cíli povede delší cesta," zdůraznil náměstek primátora pro životní prostředí Dalibor Madej.
Obyvatelé Žabníku se dočkali, stát uvolnil miliony korun na stavbu sypané hráze
Protipovodňová ochrana proti stoleté vodě
životní prostředí
Lokalita Žabník v obvodu Slezská Ostrava se dočká protipovodňové ochrany. Právě v těchto dnech se přejímkou staveniště rozbíhá stavba protipovodňové sypané hráze, která vyroste v rámci zakázky „Odstranění následků důlní činnosti a důlních poklesů z minulosti – protipovodňová ochrana Žabník v Ostravě-Koblově proti stoletým průtokům ve vodním toku Odra".
Začne se s budováním kilometrové protipovodňové hráze, která má obyvatele ochránit proti stoleté vodě. „Oblast u řeky Odry patří při záplavách k nejkritičtějším místům ve městě. Síly záchranářů a hasičů, kteří zde musejí stavět protipovodňové bariéry, teď budeme moci využít jinde," říká náměstek primátora Dalibor Madej.
Původní záměry města na protipovodňová opatření v Žabníku z roku 2006 počítaly s mobilní hrází, později byla dána přednost projektu výstavby stabilní zemní hráze. Ostrava zaplatila za sedm milionů korun projekt protipovodňové hráze a dalších 13 milionů korun investovala do výkupu pozemků. Veřejnou zakázku vyhlásilo Ministerstvo financí v březnu 2013, ještě v závěru loňského roku uzavřelo smlouvu s dodavatelem stavebních prací společností Strabag.
„Výstavbu hráze s rekonstrukcí vodovodů a kanalizací za zhruba 49 milionů korun uhradí Ministerstvo financí. Ostrava bude mít na starosti technický dozor na stavbě. Po jejím dokončení objekt od státu převezme. Hráz má být hotova na konci dubna příštího roku," dodává D. Madej.
Technická data hráze
Protipovodňová hráz je navržena jako zemní, sypaná. Staničení osy hráze začíná u ulice Hřbitovní a končí v násypu mostu na ulici Koblovské. Hráz má v koruně proměnlivou šířku cca 12,5 m, v patě cca 15 – 35 m. Její výška se v závislosti na terénu pohybuje od 2,3 m do 4,7 m. Výška těsněné části hráze odpovídá úrovni hladiny v řece Odře při průtoku stoleté vody s převýšením 0,8 m. Délka hráze je v ose 945 m, na obou koncích je zavázaná do zvýšeného terénu. Svahy hráze, včetně koruny, budou pokryty vrstvou humusu a osety trávou. Součástí hráze bude přečerpávací stanice. Vysoký objem hráze a šířka v koruně jsou dány požadavkem investora Ministerstva financí zajistit do budoucna možnost vybudovat na hrázi místní komunikaci.
Nová pracovní místa v CTParku
Italská společnost UFI Filters, která celosvětově vyvíjí a vyrábí automobilové, průmyslové a hydraulické filtry, si pro svůj nový závod pronajala v CTParku v Ostravě-Hrabové 10 tisíc m2 ploch.
Do konce roku 2014 chce zaměstnat více než stovku lidí. Jejich počet se může v budoucnu zvýšit až na 300 pracovníků. Jde o třetí italskou společnost vyrábějící v CTParku komponenty pro auta. Dalšími jsou ITT a Brembo. Doplňuje je německá HP Pelzer vyrábějící interiérové doplňky.
O investicích v Ostravě i o další spolupráci developerské společnosti CTP s městem se hovořilo 22. ledna v radnici během pracovní schůzky primátora Petra Kajnara s ředitelem CTP Remonem Vosem. Ostrava je pro výrobce auto komponentů v rámci Evropy strategickým místem. Zaměstnávají u nás na 8 tisíc lidí. CTP vlastní v hrabovské zóně pozemky, na kterých může v krátké době stavět i pro nové investory. Provozuje také administrativní objekt IQ Ostrava u náměstí Republiky, v němž má sídlo Tieto.
Primátor Petr Kajnar podtrhl význam průmyslových zón pro zaměstnanost ve městě. Zatímco v roce 2004 pracovalo v Hrabové a VTP jen něco přes tisíc lidí, vloni to bylo už 9 291 osob (včetně Mošnova). V letošním roce se počítá s nárůstem o dalších cca 400 míst. Ostrava je lídrem i v objemu přímých zahraničních investic. Podle nejnovějších údajů (z r. 2011) k nám zamířilo 118,4 mld., do Brna 97,8 mld., Plzně 47,7 ml. korun.
Bělský les mládne, nabídne relax
V Bělském lese, oblíbené relaxační zóně Ostravanů, je aktuálně realizován velký projekt regenerace stávajícího území lesoparku o rozloze přibližně 12,8 hektaru.
Projekt Rozšíření výukového areálu Bělský les tvoří tři na sebe navazujících části: regenerace brownfields, výsadba zeleně a výukové centrum. První z nich, dokončená v listopadu, řešila odstranění asfaltových a betonových areálových komunikací, zpevněných ploch, značek, ocelových prvků, betonových základových konstrukcí a kanalizačních šachet. Tato část projektu stála 2,9 milionu korun, přičemž většinu nákladů pokryla dotace z EU.
Město nyní hledá dodavatele na obnovu zeleně, s úpravami by se mělo začít v dubnu, dokončení je plánováno na léto. Tato etapa je spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí, náklady projektu dosahují 9,6 milionu korun, dotace činí 5,6 milionu korun. Cílem úprav je převod porostů do lesnicky přijatelného a hospodaření schopného stavu s následným využitím jako lesopark. V rámci projektu bude vysazeno přes pět tisíc nových dřevin, ošetřeny stávající, založeno téměř deset hektarů nových podrostů a trávníků.
Ve druhé polovině roku dojde na rozšíření výukového areálu, vybudování nových cest, altánů, laviček a informačních tabulí naučného programu, který navazuje na již fungující Lesní školu provozovanou společností Ostravské městské lesy a zeleň. Má také vzniknout naučná stezka pro děti. Ke konci letošního roku má být vše hotové. „Bělský les je velmi důležitým projektem, patřící do tzv. Zeleného prstence," zdůraznil náměstek primátora Dalibor Madej, „jedná se navíc o centrální park pro nejlidnatější obvod našeho města," uzavřel Madej.
S hlavním architektem města Cyrilem Vltavským znovu o přípravě územního plánu
Chceme odstranit bariéry pro občany města
V minulém roce jsme v Ostravské radnici zveřejnili fakta o přípravě nového územního plánu města. Co v této oblasti čeká odbor hlavního architekta letos?
„Útvar hlavního architekta není úplně typickým odborem magistrátu. Nezabýváme se pouze budoucími záměry města a stavbami, což, jak předpokládám, zajímá čtenáře nejvíce, ale máme na starosti i běžnou rutinní práci. Za loňský rok to například představuje vydání cca 4 tisíc stanovisek plus výkon památkové péče k tomu. Loňský rok nebyl zrovna ideálním pro přípravu vzletných staveb. Stále se potýkáme s důsledky finanční krize. Proto jsme se orientovali spíše na studie, které prověřily určité možnosti změn v území do budoucna, tj. změn, které by město mohlo v budoucnu realizovat.
S Moravskou Ostravou jsme se např. zabývali budoucností podchodu pod frýdlantskými mosty. Jeho stav je naprosto tristní, což je podle mého názoru způsobeno nedostatečnou údržbou. Je to jedna z bariér ve městě. Býval to velký přestupní uzel a tomu odpovídalo i jeho mimoúrovňové řešení. Z kdysi ústředního autobusového nádraží zbylo torzo a tramvajový přestup se posunul k Nové Karolině. Naše studie ukazuje, že mimoúrovňové přestupy už nejsou nutné. Podchod, kam se lidé i bojí vstoupit, lze přestavět na úrovňovou zastávku s přirozeným pohybem po terénu, a to i pro maminky s kočárky nebo invalidy. S tímto záměrem budeme k rekonstrukci daného místa přistupovat."
Změny se připravují i v řešení přirozených společných centrech některých lokalit, například?
„Každé město má své náměstí a Ostrava jsou v podstatě tři propojená města, tzv. satelity. Přitom Poruba ani Ostrava-Jih svá centrální náměstí nemají. Při různých příležitostech se tam občané scházejí u rondelu. Další naše studie se proto zabývaly možností upravit okolí těchto rondelů tak, aby zde vznikla skutečná a plnohodnotná náměstí se stromy, lavičkami, vodotrysky, výtvarným uměním a plochami pro kulturu. Skutečný veřejný prostor. Výsledek je překvapující, půjde to. Vizualizace a podrobnosti zveřejníme. Také jsme se zabývali Hlavní třídou v Porubě, možností jejího pohledového ukončení před VŠB a důstojným umístěním nové radnice pro tento druhý největší městský obvod tak, aby byla snáze přístupná pro občany. Řešili jsme nový motoristický okruh v Ostravě, novou okružní křižovatku u Dolní oblasti Vítkovic."
Loni jste hovořil o nutnosti zabývat se bezbariérovostí města, jak jsou daleko tato řešení?
„Ostrava patří mezi města, která mají poměrně dobře zvládnutá svá dopravní řešení. Dostat se z jedné její strany na druhou zvládnete v rozumném čase automobilem i MHD. Ostrava dokonce patří mezi města ,zelená'. Pohledem například z věže Nové radnice je jasné, že nedostatkem zeleně opravdu netrpíme. Ostrava má ale podle mne problém s množstvím urbanistických bariér, které nám ztrpčují běžný život. Příklad – ulici Místeckou v téměř celé své délce od Paskova po napojení na dálnici chodec v podstatě nikde nepřejde na druhou stranu. Chcete-li vozidlem na podobných komunikacích zahnout doleva, musíte zahnout doprava. Městem tečou řeky, ale mnohdy k nim nemůžeme sestoupit... Máme docela hodně veřejných prostor, které ale vlastně s pěšáky vůbec nepočítají. To jsou ty bariéry, o kterých mluvím."
Ale podobné problémy mají i jiná města...
„Přesně tak, nějak nám přerostla přes hlavu dobře míněná snaha odborníků vyřešit města jako bezkolizní a dopředu naplánovaná. Výsledkem těch precizních a normy respektujících řešení je skutečnost, že vše sice podle norem funguje, ale nějak se nám někde trochu špatně bydlí. A mnohdy zbytečně. Například přejet přes ulici Dr. Martínka v Hrabůvce vyžaduje téměř vzít si dovolenou, GPS a absolvovat vracečky, než se vám to podaří. Některé nové rondely jsou vylepšeny tak, aby nedošlo k dopravní nehodě, což je v pořádku. Když ale na ně najedete, mnohé je jinak. Máte chuť auto zastavit a dojít pěšky. To jsou právě ty urbanistické, dopravní a prostorové bariéry, které nám komplikují život a bydlení ve městě."
Co ale s tím? Hledáte nějaké řešení?
„Samozřejmě. Koncem minulého roku jsme pořídili studie, do jejichž přípravy jsme záměrně nezapojili žádné specialisty na dopravu, inženýrské sítě a podobně. Zpracovatele jsme požádali, aby se na město podívali sice jako odborníci, ale zároveň jako jeho občané, pohybující se po něm třeba s igelitovou taškou v ruce. Výsledky nakonec porovnáme a doplníme i o postřehy útvaru hlavního architekta a také o problematiku pohybu tělesně hendikepovaných osob. K námětům se budou moci občané také vyjádřit na webu města."
Na podzim jste uvedl, že se projednává nový území plán města. Už je hotový nebo se bude ještě měnit?
„ Pořízení nového územního plánu je naše priorita. Bohužel se poměrně často mění legislativa, kterou musíme respektovat především, ale také se musíme vypořádávat s novými výklady k jednotlivým novým paragrafům stavebního zákona. Jak už jsem říkal, k návrhu územního plánu jsme obdrželi zhruba 200 námitek a připomínek od zhruba 600 občanů, vyhovět jsme mohli přibližně v 50 procentech. Předpokládám, že na přelomu února a března proběhne jeho opakované veřejné projednání. Občané by od počátku února měli sledovat úřední desky nebo webové stránky města, kde se tato informace objeví."
Budou moci lidé znovu návrh připomínkovat?
„V podstatě ano. Zásadní rozdíl od předchozího projednání je ale v tom, že teď bude možno podat námitky pouze k tomu, co se od předchozího projednávaného stavu návrhu změnilo".
Atletická vicemistryně světa Taťána Netoličková je ambasadorkou Evropského města sportu
Děti jsou moje nejvzácnější medaile
Taťána Netoličková-Kocembová
Rodačka z Ostravy (1962), atletická vicemistryně světa na 400 a 4x400 m z Helsinek 83, halová mistryně Evropy na 400 m z Göteborgu 84. V tabulkách je na 400 m pátou nejrychlejší ženou světa (v hale 49,76), venkovní čas 48,59 je desátým nejlepším v historii. Dnes ředitelka Centra individuálních sportů (CISO) Ostrava, trenérka atletiky. S manželem fotbalovým brankářem a olympijským vítězem z Moskvy 80 Jaroslavem Netoličkou vychovávají syna Tomáše. Z manželství s tragicky zesnulým atletickým trenérem Janem Slaninou má dcery Lucii a Janu.
Od MS v Helsinkách uplynulo už 30 let. Jak na tu dobu vzpomínáte?
„Vzpomínám moc ráda. Těší mě, že stále figuruji v tabulkách tak vysoko. Přitom za čas 49,76 v hale ve Vídni jsem dostala od trenéra vynadáno. Byl totiž blízko světovému rekordu Jarmily Kratochvílové. Rychleji to ale opravdu nešlo. Loni se poprvé po 30 letech sešla celá helsinská československá parta. Bylo to skvělé setkání!"
Kdy jste začínala s atletikou?
„Na letním táboře na Karlově pláni jsem vyhrávala běžecké závody. V deseti letech mě rodiče přihlásili do atletického oddílu VOKD Poruba, jako dorostenka jsem už běhala za Vítkovice. Mým prvním trenérem byl Pavel Jaskevič, pak Jan Blažej. Na trenéry a učitele jsem měla štěstí. Byli úžasní a moc mi dali do života."
Když jste v roce 1989 končila se závoděním, chtěla jste být trenérkou?
„Nikdy jsem po tom netoužila, chtěla jsem se věnovat rodině. Po tragické smrti Jana Slaniny mě oslovila jeho tréninková skupina, zda bych je nechtěla převzít. Nebylo snadné skloubit přípravu dvacítky dětí s péčí o malého syna Tomáška. Vadilo mi, že někteří mladí atleti místo tréninku upřednostňovali jiné zájmy. V současné době trénuji ve spolupráci s Daliborem Kupkou svou dceru Janu. Vloni běžela na mistrovství světa v Moskvě semifinále na 4x400 metrů."
Jste ředitelkou Centra individuálních sportů Ostrava. Čím se zabýváte?
„CISO vzniklo v roce 2005 pro podporu talentovaných sportovců z Ostravy a regionu. V současné době máme pod svými křídly 46 sportovců z 15 olympijských individuálních sportů a jednoho neolympijského. Z našeho hnízdečka vylétl atlet Pavel Maslák, mistr Evropy na 400 metrů, nebo učastnice OH, MS a ME plavkyně Barbora Závadová. Paralympijskou bronzovou medaili má lukostřelkyně Markéta Sidková. Skokance na lyžích Michaele Doleželové utekla o vlásek nominace na ZOH v Soči, na zimní paralympiádě nás bude reprezentovat lyžař Stanislav Loska. Dotacemi nás podporují město Ostrava, Moravskoslezský kraj, Nadace ČEZ a další sponzoři. Bez nich bychom nemohli fungovat a jsme jim za to vděčni.
Ostrava se stala Evropským městem sportu 2014 a vy jeho ambasadorkou. Bude projekt přínosem pro ostravský sport?
„Jsem přesvědčena o tom, že titul a akce s ním spojené nabídnou veřejnosti více pohybu. Je dobře, že lidé sportují, účastní se různých aktivit. Největší rezervy vidím v přístupu rodičů, kteří své děti nevedou ke sportu. Ty trpí obezitou, neumí ani obyčejný kotoul. Jenom hodiny tělesné výchovy ve škole vše nevyřeší. Kluby a jednoty se dnes potýkají s nedostatkem financí. Je správné, že díky evropskému městu sportu jdou milionové dotace z městského rozpočtu právě na sportovní akce pro děti, mládež, hednikepované a veřejnost."
Co říkáte na úroveň ostravských sportovišť?
„Těším se na dokončení rekonstrukce městského stadionu ve Vítkovicích, s nadějí vzhlížím k projektu atletické haly. Od jara do podzimu máme podmínky výborné, horší je přežít zimu. Trénujeme v atletickém tunelu bez oken s teplotou do 12 stupňů. Ostravě určitě chybí hala pro míčové sporty. Vše je to otázkou peněz a času."
Máte radost ze sportovních úspěchů svých dětí?
„Jsem ráda, že sportují. Lucinka (26 let) skončila vysokou školu a začala pracovat v Praze. Sport je jí pořád blízký a není dne, kdy by něco nedělala. Někdy ji opravdu obdivuji. Janka (23 let) se propracovala do atletické reprezentace. Tomíkovi je dvanáct a je po tatínkovi fotbalovým brankářem ve Vítkovicích. Jsem šťastná, že je mám. Jsou to moje nejvzácnější medaile."
S manželem Jaroslavem Netoličkou tvoříte asi nejslavnější ostravský sportovní pár. Je sport tématem i u vás doma?
„U nás běží v televizi stále jen sportovní programy. Teď se těšíme na olympiádu v Soči. Taky si určitě popláču, moc vše prožívám, zejména medaile. Vím, co sportovec stojící s medailí na bedně prožívá. Jako taková bláznivá sportovní rodina ale chceme mít doma spíše oázu klidu. Neustále se pohybujeme mezi lidmi a tak toužíme po tichu a pohodě. Nejvíce na chaloupce v Beskydech, v přírodě. Milujeme chvíle, kdy se sejde celá rodina. Jarda má dva syny, díky nim máme čtyři vnoučátka. To jsou chvilky k nezaplacení."
Ostravská zoo roste do krásy a přitahuje stále více návštěvníků
Vishesh porodila slůně!
Mimořádný chovatelský úspěch zaznamenali v ostravské zoologické zahradě. Slonice Vishesh porodila 4. února nad ránem po 647 dnech březosti své druhé mládě. Proti prvorozenému samečkovi, který před třemi lety uhynul, je letošní slůně vyvinutější a vitálnější. V zoo si zatím nejsou jisti pohlavím. Matka se po porodu chovala klidněji, když např. mládě upadlo, pomáhala mu vstát.
„Nelze předvídat, jak se bude chování Vishesh vyvíjet. Doufáme, že mladá samice zúročí své předchozí, byť jen krátké zkušenosti s odchovem prvního mláděte, a stane se pečlivou mámou. Abychom oběma poskytli klid, zůstane na nezbytně nutnou dobu pavilon slonů uzavřený," zdůraznila mluvčí zoo Šárka Kalousková.
Zoo Ostrava zažívá období bohaté na události. Vloni pokračovaly stavby zahájené v roce 2012. Zejména Pavilon evoluce, kam se přestěhují šimpanzi a vzácní kočkodani Dianini, ptáci, plazi, ryby i bezobratlí živočichové. Termín plného využití pavilonu se však posouvá, zoo a město hledají dodavatele kvalitního vybavení – umělých stromů a rostlin, které by vydržely déle, než přírodní a byly netoxické pro zvířata.
Pokračovaly stavby Safari asijských kopytníků a vstupního areálu spojeného s administrativní budovou i novým parkovištěm. Vše bude letos uvedeno do provozu. Na jaře se otevíralo návštěvnické centrum s restaurací Saola, v létě průchozí expozice Voliéra Papua. V srpnu jsme se dočkali otevření zrekonstruované expozice Malá Amazonie, ve které vzniklo nové akvárium o objemu 5 tisíc litrů.
V uplynulém roce se podařilo odchovat 590 mláďat u 91 druhů chovaných zvířat. Protože není možné, aby všechna narozená zvířata v Ostravě zůstala, některá mláďata odcestovala do jiných zoologických zahrad. Dočasný azyl ostravská zoo poskytla několika desítkám zvířat ze zaplavených částí pražské zoologické zahrady při červnových povodních. Zoo Ostrava v loňském roce navštívilo více než 430 tisíc lidí, a to i přes intenzivní stavební činnost, která v areálu probíhá.
Teplý leden přilákal do zoo mimořádně velký počet návštěvníků. Na setkání s novým slůnětem si musejí ještě počkat. Vidět ale mohou jedno z nejroztomilejších mláďat, který se narodil páru pardálů obláčkových.
Dvě miliardy na životní prostředí ročně
Ostrava patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější místa v ČR. Od roku 1990 došlo k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí v důsledku poklesu průmyslové výroby a značným investicím do environmentálních opatření. Ostrava sama investuje do životního prostředí ze svého rozpočtu vysoké částky, protože si uvědomuje podstatný význam této oblasti pro život ve městě.
Do oblasti životního prostředí bylo od roku 2007 investováno již více než 14,1 miliardy korun. Tato částka zahrnuje finance použité v jednotlivých oblastech - ovzduší a zeleň, dotace na jízdné MHD, ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova, vodní hospodářství a protipovodňová ochrana, odpady a brownfields.
„Jen na ostře sledovanou oblast ovzduší bylo od roku 2007 vydáno 8,7 miliardy korun, částka zahrnuje například výdaje na údržbu městské zeleně, které dosahují jedné miliardy a třinácti milionů korun, či projekty týkající se výsadby a revitalizace stromů a keřů v hodnotě téměř 233 milionů korun," uvedl resortní náměstek životního prostředí Dalibor Madej.
Nová zeleň o rozloze stovky náměstí
Do roku 2015 bude v Ostravě vysázeno v rámci dvou typů projektů – zalesnění biokoridorů a snížení emisí v okolí velkých zdrojů znečištění - celkem 114 tisíc stromů a 320 tisíc keřů. Cílem takto masivní výsadby zeleně, která nemá v České republice obdobu, je také snížení emisí tuhých znečišťujících látek v ovzduší o 53 tun ročně. Cílem je nejen výsadba zeleně a dřevin, ale také jejich regenerace pomocí pěstebních opatření (kácení, ošetření, ořezy, apod.) v četných lokalitách města. Regenerovaná plocha bude mít v součtu po dokončení rozlohu přibližně 337 ha, nově zakládaná plocha pak 116 ha (pro představu, čtvercová vydlážděná část plochy Masarykova náměstí v Ostravě má 0,95 ha).
U výdajů na životní prostředí ale nejde jen o ovzduší, byť právě v Ostravě hraje dominantní roli. Město se dále stará například o vodní hospodářství, zemědělství, ochranu přírody a krajiny, odpadové hospodářství, brownfieldy, vodovody a kanalizace a mnoho dalších oblastí.
Přehledné informace o životním prostředí, zejména o ovzduší včetně jeho aktuálního stavu, odborné studie a analýzy najdete na webu www.dychamproostravu.cz.