10/2026 Historické kalendárium

Kalendárium historických událostí města Ostravy na měsíc říjen

18. října 1937

Dne 18. 10. 1937 mohli lidé ulicích Moravské Ostravy spatřit členy cirkusu Sarrasani. Mnoho obyvatel se tísnilo v ulicích, aby spatřili Indiány a zvířata spjatá s cirkusem. V uvedený den navštívil ředitel cirkusu Stosch společně se zástupci původních obyvatelů Ameriky oblečených do pestrých uniforem Novou radnici, aby pozdravili zástupce města. S delegací se osobně setkal starosta města Chalupník a se všemi si potřásl rukou. Do ostravského rozhlasu byly proneseny zdravice, a to v češtině, němčině a v indiánské řeči. Následovaly pozdravy hostů z balkonu Nové radnice, při nichž zahrála československá a americká hymna. Poté se v ulicích uskutečnil průvod členů cirkusu s alegorickými vozy.

17. října 1937

Dne 17. 10. 1937 uplynulo 30 let od vysvěcení michálkovického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Stavba kostela započala v roce 1901, i když byla plánována už v roce 1897. Kostel v novorománském slohu se podařilo dokončit v následujícím roce. O rok později bylo kostelu požehnáno. Vysvěcení proběhlo v roce 1907. Prvním farářem se stal Jan Ev. Tagliaferra, který se snažil chránit české věřící před germanizačními tlaky. Stal se jedním z mála českých farářů ve Slezsku, který vedl matriční knihy v češtině. V češtině rovněž komunikoval s úřady a vedl bohoslužby. V roce 1920 nuceně odešel do kláštera Alžbětinek v Polském Těšíně, kde zakrátko zemřel. V Michálkovicích se zasloužil o otevření občanské školy, povýšení obce na městys a také o založení spořitelního a záloženského spolku.

16. října 1992

Dne 16. 10. 1992 proběhlo v Ostravě slavnostní zahájení Dnů francouzské kultury. Při této příležitosti se v Ostravě na Dlouhé ulici č. 8 uskutečnilo otevření kanceláře Alliance Francaise. Významného dne se zúčastnil například primátor města Jiří Smejkal nebo ředitel Divadla hudby v Ostravě (dnešní Komorní scéna Aréna) Jaroslav Pochmon. Součástí oslav byla vernisáž výstavy fotografií nazvaná Zátiší, která se uskutečnila právě v Divadle hudby. Alliance Francaise vznikla v Ostravě v prosinci roku 1991 a zaštiťovala vzájemné vztahy obou států nejen na kulturním poli.

11. října 1920

Na stránkách Moravsko-slezského denníku se objevil přetištěný telegram od Zemského prezidenta Šrámka. Čtenáři se mohli dočíst, že Ministerstvo vnitra dne 17. září 1920 rozhodlo o povýšení dosavadního městyse Slezská Ostrava na město. Slezská Ostrava byla v článku označena za největší české středisko Slezska. Autor zároveň poukázal na to, že Slezská Ostrava měla být na město povýšena již dávno. Současný stav údajně zapříčinil negativní postoj rakousko-uherské vlády, která povýšení na město dlouhodobě odmítala.

10. října 1886

Dne 10. 10. 1886 vysvětil probošt olomouckého dómu Dr. Hanel kostel sv. Petra a Pavla nacházející se ve Vítkovicích. Snahy o jeho vybudování pocházely ze 40. let 19. století, kdy byly vypracovány první stavební plány. O deset let později se počítalo i s vybudováním školní a farní budovy. Vzápětí místní lidé sváželi stavební materiál, nicméně hospodářská krize zapříčinila zastavení přípravných prací. Koncem 70. let 19. století daroval kardinál Fürstenberg na stavbu 1 milion cihel a stavební pozemek. Mezi obyvateli probíhaly sbírky, díky nimž byla stavba, kterou podporovaly i nedaleké železárny, roku 1880 započata. První se začala stavět kostelní věž, v níž se nacházel vodojem pro okolní domy. V témže roce zde byl dosazen první farář Kuča. Bohoslužby probíhaly nejprve v němčině, nicméně již roku 1880 se kázalo i v češtině. Roku 1882 se podařilo dokončit kostelní věž a v následujících letech chrámovou loď i faru.

Pohled zachycující kostel sv. Petra a Pavla, nedatováno, zdroj AMO
                 

5. října 1981

Ostravský večerník otiskl 5. 10. 1981 článek pojednávající o světové novince, která byla k vidění na výstavě uskutečněné na Černé louce. Návštěvníci spatřili premiéru speciálního hasícího přístroje naplněného práškem na hašení tekutého hořícího sodíku používaného do teploty 800 stupňů Celsia. Výrobek vyvinula Francouzská akademie věd a sloužil pro zabezpečení provozů jaderných elektráren, v nichž se sodík využíval k chlazení reaktorů. Představovaný hasící přístroj vážil 40 kg a mohlo se jím uhasit 100 až 120 kg hořlaviny.

 Zpracoval: Archiv města Ostravy

Rychlý kontakt