03/2026 Historické kalendárium

29. březen 1911

Ustavující schůze spolku pro zřízení a udržování dívčího lycea „Vlasta“ se konala 29. března 1911 ve Slezské (tehdy Polské) Ostravě. Stěžejním úkolem spolku bylo chod tohoto lycea (vlastně nižšího gymnázia pro dívky) financovat. Spolek přebíral péči o lyceum od jeho zakladatelky, Matice osvěty lidové pro Slezsko. Lyceum zahájilo svoji činnost školním rokem 1911/1912, jeho vedení se prozatímně chopil ředitel Učitelského ústavu v Polské Ostravě František Autrata. Lyceum (později dívčí reformní reálné gymnázium, které se nacházelo v sousedství učitelského ústavu na dnešní Hladnovské ulici) umožňovalo získat středoškolské vzdělání v českém jazyce dívkám z celého Slezska a přilehlých oblastí Moravy. Dosud měly dívky možnost studovat pouze na německém dívčím lyceu v Moravské Ostravě.

27. březen 1940 

Ve středu 27. března 1940 uvedla činohra Národního divadla moravskoslezského v Ostravě premiéru hry „Shakespeare“ spisovatele Františka Kožíka (1909-1997), tehdy ještě mladého, ale veřejnosti již dobře známého díky svému románu „Největší z pierotů“ (1939). Hru nastudoval režisér Karel Konstantin, do titulní role byl obsazen Zdeněk Šavrda. Autor byl ostravské premiéře své hry osobně přítomen. Zatímco v Praze byla hra údajně „přijata v dlouhých kritických rozborech s poměrným chladem“, ostravské obecenstvo bylo s provedením hry dle zpráv soudobého tisku spokojeno.

24. březen 1915

V lazaretním areálu pro raněné a nemocné vojáky, zbudovaném v Moravské Ostravě na pozemcích naproti městskému hřbitovu u říšské silnice (dnešní ulice 28. října) byla ve středu 24. března 1915 slavnostně vysvěcena nová kaple. Ceremoniálu se zúčastnili okresní hejtman Viktor von Gschmeidler, městský radní JUDr. Gustav Fiedler, a samozřejmě velké množství důstojníků vojenské posádky. Kapli vysvětil moravskoostravský děkan a farář František Špička. Stejně jako lazaretní baráky, i kaple byla zřejmě dřevěná a patrně byla zrušena po roce 1918.

20. března 1963

Dne 20. 3. 1963 zahájil prezident republiky Antonín Novotný třídenní návštěvu Ostravy. Během své návštěvy se setkal s řadou stranických funkcionářů a předních pracovníků v Ostravě, besedoval s havíři a techniky Dolu Suchá – Stonava, navštívil Novou huť v Kunčicích a hlavní nádraží v Přívoze. Hlavním důvodem Novotného návštěvy byl špatný stav železniční dopravy na Ostravsku, způsobený průtahy při stavbě Polanecké spojky a dalších nezbytných investic. Při návštěvě pavilonu nového ostravského hlavního nádraží si vyslechl kritiku týkající se špatné projekční přípravy této stavby a rozsáhlé administrativy.

19. březen 1927

Dne 19. 3. 1927 se v Kroměříži narodil Čeněk Mlčák, operní a koncertní pěvec a barytonista (zemřel 4. 12. 1990 v Ostravě-Petřkovicích). Hudební základy získal hrou na housle a klavír, zpěv studoval v Brně a následně v Ostravě u Rudolfa Vaška. Profesní dráhu zahájil v olomouckém divadle, od roku 1951 byl dlouhodobě spojen především s operou v Ostravě, odkud si třikrát „odskočil“. Krátce působil v Armádní opeře v Praze, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a v německém Saarbrückenu. Během své kariéry ztvárnil mnoho operních rolí z české i světové tvorby, např. v operách B. Smetany a A. Dvořáka, G. Puccinoho, G. Verdiho, R. Wagnera, či G. Bizeta. Vynikající výkon předvedl např. jako Scarpia v Tosce, Germont v Traviatě či Telramund v Lohengrinovi. Vedle opery se intenzivně věnoval koncertní, oratorní a písňové tvorbě a spolupracoval s rozhlasem i televizí. Pedagogicky působil na konzervatoři v Ostravě a natočil také řadu gramofonových desek. Celkem nastudoval 107 rolí a absolvoval více než 2 300 představení.

18. březen 1942

Dne 18. 3. 1942 zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi člen novoveského Sokola František Hurník (nar. 9. 10. 1895 v Nové Vsi). Pracoval jako výpravčí vlaku a poté jako úředník a byl aktivním členem Tělocvičné jednoty Sokol Nová Ves. K jeho zatčení došlo 8. října 1941, kdy Gestapo provedlo rozsáhlý zásah proti členům organizace Sokol, známý jako tzv. Akce Sokol. Cílem bylo ochromit vlastenecky orientovaný odboj, který se po okupaci zapojil do protinacistických aktivit. Zatýkání probíhalo po celém území protektorátu a postihlo stovky činovníků i řadových členů, z nichž mnozí byli následně vězněni, deportováni do koncentračních táborů, kde řada z nich přišla o život. V době svého zatčení byl František Hurník ženatý a měl jednu dceru. Jeho jméno je dnes zapsáno na pamětní desce obětem 1. a 2. světové války v Nové Vsi, dále na pamětní desce obětem 2. světové války v budově Národního památkového ústavu v Ostravě a na Národním památníku obětem 2. světové války v Hrabyni.

12. březen 1960

Dne 12. 3. 1960 informoval deník Mladá fronta o finišování další etapy výstavby jedné z největších tramvajových vozoven své doby, která vznikla v Porubě. O potřebě nové vozovny se začalo uvažovat v souvislosti s nákupem moderních tramvají typu T, pro něž stávající vozovna v Moravské Ostravě nevyhovovala a které vyžadovaly odpovídající technické zázemí. Stavba podle návrhu architekta Miroslava Drofy byla zahájena v roce 1955. První část hal začala sloužit ve zkušebním provozu v dubnu v roce 1960, zatímco úplné dokončení celého areálu proběhlo v roce 1962. Vozovna byla koncipována jako průjezdná a disponovala celkem čtyřiadvaceti kolejemi. Byla vybavená vlastním vytápěním a montážními kanály pod celou halou. Její oficiální kapacita činila 192 vozů. Po dokončení byly do nového areálu přednostně umístěny tramvaje typu T.

11. březen 1923

Dne 11. 3. 1923 uspořádal lehkoatletický odbor SK Moravská Ostrava kvalifikační závod žen pro mezinárodní atletické závody v Monte Carlu. Na hřišti SK Moravská Ostrava se za účasti nejlepších závodnic z osmi klubů Moravy a Slezska prosadily především mladé atletky Lída Očadlíková (SK Moravská Ostrava) a A. Fusková (Beskyd Orlová), které s výraznou převahou ovládly všechny své běhy. Na samotném mezinárodním klání v Monte Carlu na začátku dubna sice na vítězství nedosáhly, odvezly si však odtud cenné zkušenosti z velké sportovní soutěže.

10. březen 1975

Dne 10. 3. 1975 zemřel ve Svinově Konstantin Ohanka, učitel a ředitel, účastník 1. i 2. odboje, kapitán československých legií v Rusku a nositel válečných vyznamenání. Narodil se 22. 9. 1891 v Jilešovicích (okr. Opava). Po absolvování učitelského ústavu v Polské Ostravě v roce 1910 působil jako učitel v Pustkovci, Svinově a Třebovicích. Během první světové války bojoval na východní frontě jako legionář. Po návratu do Československa se opět věnoval učitelské profesi. Za druhé světové války se zapojil do vojenského odboje, byl zatčen gestapem a vězněn v Ostravě a Olomouci, odkud byl 8. 7. 1942 propuštěn. Po osvobození znovu působil ve školství a stal se ředitelem obecné školy ve Svinově. Aktivně se zapojoval i do veřejného života a vedl obecní kroniku. Do důchodu odešel v roce 1950.

5. -7. březen 1959

Ve dnech 5.- 7. března 1959 se Ostrava stala poprvé dějištěm světového šampionátu v ledním hokeji. Turnajová utkání viděli diváci také v Praze, Bratislavě, Brně, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Plzni. Na ostravském zimním stadionu Josefa Kotase se odehrálo šest utkání základní skupiny C, tvořené týmy Švédska, Finska, Itálie a Spolkové republiky Německo. Boje základní skupiny zhlédlo na stadionu přibližně 30 tisíc diváků. V poslední hrací den proběhla u předsedy městského národního výboru Josefa Kotase návštěva účastníků mistrovství světa, vedená viceprezidentem Mezinárodní hokejové federace Rudolfem Eklöwem, který šampionát na ostravském ledě také osobně zahajoval.

4. března 1933

Dne 4. 3. 1933 se narodil v Ostravě-Mariánských Horách PhDr. Oldřich Pukl, CSc., hudební historik, muzikolog a publicista (zemřel 2. 4. 1995 v Praze). Po studiích na gymnáziu v Ostravě a JAMU v Brně vystudoval hudební vědu, etnografii a folkloristiku na brněnské Masarykově univerzitě. Poté v letech 1958-1964 pracoval v hudební redakci ostravského Československého rozhlasu. Odtud odešel do Prahy do Ústavu pro hudební vědu ČSAV. Po roce 1972 působil jako vědecký pracovník, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1990. Zkušenostmi získanými při práci na dvojsvazkových Dějinách české hudební kultury, které vyšly v r. 1972 a 1980, přispěl k realizaci vydání publikace ostravských muzikologů Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945.  Jeho další ostravské aktivity se týkaly vystoupení na několika regionálních konferencích s hudební tematikou např. ve Frýdku-Místku nebo muzikologických konferencích Janáčkiana konaných na Pedagogické fakultě v Ostravě. 

3. března 1836

V každodenním životě poddanského města Moravská Ostrava byly běžné sváry místních, kteří se mezi sebou většinou znali. K jednomu takovému sporu, jehož důsledkem byla rvačka, došlo 3. 3. 1836 mezi Aloisem Trieblem, soustružníkem, mimochodem známým výtržníkem a Floriánem Kolbem, místním kolářským mistrem. Incident se odehrál na cestě do Vítkovic, kde A. Triebl F. Kolbeho fyzicky napadl, opakovaně ho bil pěstmi do obličeje a vyrazil mu zub. Poté jej shodil do příkopu plného bahna a lejn, přičemž do něj sám spadl také. Zajímavý detail ve vyšetřovacím spisu odhaluje lékařská zpráva: „F. Kolbe utržil jistě bolestivá zranění, patřící ale do kategorie menších zranění, protože jeho vyražený zub byl zkažený a viklal se.“ Trestní senát magistrátního soudu, vedený právnicky vzdělaným Kašparem Haukem, odsoudil A. Triebla podle § 183 tehdy platného trestního zákoníku ke čtyřem dnům vězení s odůvodněním, že poškozenému způsobil pouze menší újmu, a nevznikla mu tak velká škoda. Skutečnost, že si A. Triebl z trestu neodnesl ponaučení, dokládá jeho další fyzické napadení, tentokrát Floriána Herlizi, které soud projednával o čtyři měsíce později.

Kalendárium historických událostí města Ostravy

(od 23. března do 29. března)

Zpracoval: Archiv města Ostravy