Historické kalendárium
14. listopad 1924
Dne 14. 11. 1924 bylo povoleno užívání budovy největšího bankovního domu v Moravské Ostravě. V bývalé Krausově zahradě na Nádražní třídě ji nechala postavit Živnostenská banka (dnes Komerční banka). Projekt zpracoval pražský architekt Kamil Hilbert, jenž se tehdy těšil značnému renomé jako autor dostavby svatovítské katedrály v Praze. Plány banky vytvořil na podzim 1921, ale do jara příštího roku je musel přepracovat, takže stavební povolení bylo vydáno až v dubnu 1922. Délka stavebních prací se stala důvodem interpelací v městské samosprávě. Způsobily ji neobvyklé technické problémy. Protože přes stavební parcelu protékala Mlýnská strouha, bylo nutno její tok odvést a budovu založit na silné betonové desce. Konstrukci paláce Živnobanky o více než 25 tis. m³ obestavěného prostoru tvoři železobetonový skelet s cihlovým obvodovým zdivem, jehož statiku propočítali specialisté firmy Karel Skorkovský. Náročné technické dílo se však skrývalo v málo nápaditém stylovém kostýmu. Monumentální antický portál Hilbert přilepil na barokní bednu. Ve vnitřním rozvrhu byla upotřebena běžná dispozice s půlkruhovou pokladní halou.
Na snímku budova Živnostenské banky na Nádražní ulici (konec 20. let 20. století).
15. listopad 1894
Dne 15. 11. 1894 zahájilo v Moravské Ostravě činnost policejní komisařství zřízené císařským rozhodnutím a nařízením ministerstva vnitra ve Vídni. Jeho obvod zahrnoval celý tehdejší ostravsko-karvinský kamenouhelný revír. Důvodem zřízení komisařství byla rostoucí zločinnost jako průvodní jev průmyslové industrializace. Na Ostravsko se valil mohutný proud přistěhovalců, především z Haliče, a to mnohdy ve větším rozsahu, než mohl průmysl zaměstnat. Přebytek pracovních sil, nízký životní standard a kulturní zaostalost haličských přistěhovalců byly podhoubím pro bujení kriminality a také příčinou častých stávek a demonstrací.
16. listopad 1970
Dne 16. 11. 1970 zemřel v Ostravě malíř Vladimír Kristin (narodil se 27. 7. 1894 v Ostravě). Od roku 1925, kdy opustil pedagogickou dráhu (učil kreslení na německé reálce v Ostravě), působil jako scénograf pro Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Byl zakládajícím členem Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců, později se stal členem brněnské Skupiny výtvarných umělců. V roce 1935 spolu s dalšími umělci založil druhý ostravský výtvarnický spolek Výtvarní umělci Moravská Ostrava a stal se jeho prvním předsedou. Po ustavení Svazu čs. výtvarných umělců se stal dlouholetým předsedou ostravské pobočky. Připravil: Archiv města Ostravy