Historické kalendárium
4. srpen 1963
Kronikář centrální části Moravské Ostravy ve své zprávě o dopravní situaci za první pololetí roku 1963 tehdy zaznamenal nárůst dopravních nehod, který souvisel s rostoucím silničním provozem ve městě. Nejčastějšími viníky byli motocyklisté, vozkové, chodci a ve značné míře také děti. K hlavním příčinám patřila nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě a nesprávné předjíždění. Chodci často způsobili nehody neukázněným přecházením či přebíháním vozovky. Za sledované období došlo v Ostravě ke 650 dopravním nehodám, při nichž přišlo o život 14 lidí a materiální škody dosáhly téměř jednoho milionu korun. Vzhledem k tehdejší menší intenzitě silničního provozu v porovnání se současným stavem ukazují tato čísla poměrně vysokou nehodovost doprovázenou smrtelnými případy.
6. srpen 1906
Toho dne se v Praze narodil dirigent, skladatel a klavírista Jiří (Georg) Singer, zemřel 30.9.1980 v Tel Avivu v Izraeli. Do ostravského divadla přišel v roce 1934. Nastudoval zde řadu oper a patřil k velmi úspěšným dirigentům. V prosinci 1938 došlo k výhružkám proti jeho osobě ze strany ostravských fašistů kvůli jeho židovskému původu. Za dramatických okolností uprchl z Ostravy před gestapem (přímo po operetním představení) i s manželkou Anežkou Nacherovou do Palestiny. Stal se jedním ze zakladatelů Palestinské opery (později Izraelská národní opera) a působil jako dirigent Palestinského symfonického orchestru (Izraelská filharmonie). V roce 1947 se stal stálým hostujícím dirigentem Izraelské národní opery. Během své kariéry často hostoval u symfonických orchestrů v západní Evropě a dirigoval v předních evropských operních domech. V roce 1968 navštívil Československo, kde v Ostravě řídil symfonický koncert tehdejší Státní filharmonie Ostrava a v opeře Státního divadla dirigoval Bizetovu Carmen.
7. srpen 1949
Právě tehdy se ve Vsetíně konal první sjezd amatérských astronomů v historii Československé astronomické společnosti, jehož se za Ostravu zúčastnil Bedřich Čurda-Lipovský – tehdejší předseda astronomické sekce Přírodovědecké společnosti, známý také jako publicista, spisovatel a aktivní komunální politik. Z celého území Moravy a z Prahy přijelo 35 delegátů, kteří si Čurdu-Lipovského zvolili předsedou nově vytvořeného výboru. Ve svém projevu kladl důraz na potřebu popularizovat astronomii, rozšiřovat členskou základnu a zapojovat zejména školní mládež a širší veřejnost. Za klíčové označil pořádání popularizačních přednášek, kurzů, a hlavně přímá pozorování hvězdné oblohy. Jeho snaha o zpřístupnění astronomie veřejnosti vyvrcholila v roce 1956 otevřením Lidové hvězdárny v Ostravě na Českobratrské ulici, jejímž se stal ředitelem.
Foto1: Snímek z pozorování Slunce z hvězdárny na Českobratrské ulici, Bedřich Čurda-Lipovský (v klobouku) stojí u dalekohledu vlevo.
Zpracoval: Archiv města Ostravy