Historické kalendárium
29. červenec 1906
Toho dne se v Řepištích (okr. Frýdek-Místek) narodil Augustin Urbiš, dělník Přívozských závodů minerálních olejů a oběť nacistického režimu. Navštěvoval obecnou školu ve své rodné obci a poté se vyučil zámečníkem. Od roku 1931 byl zaměstnán v přívozské „petrolejce“. Aktivně se zapojil do tělovýchovné organizace Sokol, avšak politicky se před druhou světovou válkou neangažoval. Po okupaci se zapojil do ilegální činnosti – působil ve vedoucí závodní buňce KSČ jako kurýr při distribuci letáků vydávaných komunistickou stranou. Dne 23. 2. 1940 byl zatčen gestapem přímo na svém pracovišti. Odsouzen byl 11. 6. 1941 Lidovým soudním dvorem v Berlíně, senátem ve Vratislavi k osmi letům káznice. Trest si odpykával v nacistických věznicích ve Wołowě, Brzegu a Vratislavi, kde dne 9. 2. 1942 zemřel. Poté bylo jeho tělo převezeno do rodné obce, kde byl pochován za velké účasti místních obyvatel.
29. červenec - 5. srpen 1956
Ve dnech 29. 7- 5. 8. 1956 se v Ostravě konal V. ročník Filmového festivalu pracujících. Jeho dějištěm se stala hala zimního stadionu J. Kotase, která se na čas festivalu proměnila na kino, kde mohlo představní najednou zhlédnout až jedenáct tisíc diváků. Součástí obvykle bývala i beseda s filmovými tvůrci. Festivalu se zúčastnili také zahraniční filmaři, mimo jiné z Maďarska, Polska, Itálie, Sovětského svazu nebo Argentiny. Tento ročník nesl motto „Za ušlechtilé vztahy mezi lidmi, za přátelství mezi národy“. Na všech osm filmových představení byly vydány permanentky a zájem veřejnosti byl veliký. Program začínal každý den v 18 hodin a doprovázela jej vystoupení lidových souborů a hudebních těles, která přispěla ke slavnostní atmosféře festivalu.
30. červenec 1590
Právě tehdy zasedal v rytířském sále slezskoostravského zámku zemský sněm slezský. Jednalo se o definitivním znění textu zemského zřízení pro knížectví těšínské. To pak vyšlo v roce 1592 v Olomouci pod názvem Práva a zřízení zemského knížectví těšínského. Podle tohoto zřízení byl český jazyk uznán za úřední jazyk pro celé knížectví. O rokování vrcholného stavovského orgánu o tak závažné otázce právě na Slezskoostravském hradě se zasloužili majitelé zdejšího panství Bedřich Sedlnický z Choltic a jeho tři bratři. Rod Sedlnických vlastnil slezskoostravské panství s hradem od roku 1508, kdy je Jan Sedlnický zakoupil od Václava Hřivnáče za 5330 uherských zlatých, až do roku 1714. Tehdy přešlo do majetku Wilczků z Dobré Zemice (dnes Dobrá u Frýdku-Místku), později významných důlních podnikatelů.
Foto: Dopis Augustina Urbiše z vězení ve Vratislavi
Zpracoval: Archiv města Ostravy