Historické kalendárium
22. červenec 1894
Toho dne se konalo několik akcí ostravských spolků. V českém Národním domě v centru Moravské Ostravy proběhla v odpoledních hodinách zahradní slavnost pěveckého spolku Lumír s bohatým pěveckým programem. Na tuto akci plynule navázalo v Národním domě podvečerní divadelní představení Spolku katolických tovaryšů v Moravské Ostravě. Neděli si jako den k setkání zvolili také hasiči ze Staré a Nové Bělé, kteří uspořádali výlet do „Paseky“ poblíž dnes už zaniklé zábřežské osady Březí. Výtěžek z akce, na níž nechyběla hudba a občerstvení, připadnul na zakoupení hasičského nářadí. Heslem všech zúčastněných bylo: Vzhůru v neděli do „Paseky“. Na zdar!
23.-26. červenec 1921
V Moravské Ostravě se uskutečnil III. sjezd Elektrotechnického svazu československého. Po Praze a Bratislavě se tak Moravská Ostrava stala třetím městem, které hostilo toto pracovní zasedání. K založení svazu došlo v roce 1919 v souvislosti s rozvojem nového druhu energie, kterým byla začátkem 20. století elektřina. Šlo o organizaci odbornou a zájmovou. Činnost svazu se v následujících letech zaměřila na vydávání technické literatury, tvorbu technických norem a předpisů a ověřování shody vlastností výrobků s jejich požadavky. Pro účastníky ostravského sjezdu byly připraveny odborné přednášky, výstavky elektrotechnických novinek či exkurze do průmyslových podniků. Součástí sjezdu byla také valná hromada a program doplnil společenský večer.
27. července 1893
Tehdy se v Předklášteří u Tišnova narodil Metoděj Havlíček, úředník, novinář, básník, dramatik a autor sociálně laděných, utopických a fantastických próz (zemřel 7. 10. 1950 v Ostravě). Navzdory zdravotním obtížím narukoval v roce 1915 do 1. světové války. Byl zraněn a v roce 1918 propuštěn jako částečný invalida. Od roku 1919 pracoval jako úředník Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně. Na Těšínsku se zapojil do plebiscitu a předsedal dozorčí radě Záložního a obchodního družstva válečných poškozenců. Ve 20. letech působil na Ostravsku jako vydavatel a redaktor regionálních listů, kde se věnoval tématu válečných invalidů. Jeho literární tvorbu charakterizují utopické a fantastické motivy, často s prvky senzace, komplikovanými zápletkami a výrazným sentimentem. Inspiraci čerpal zejména ze životních osudů zmrzačených a trpících lidí, které osobně poznal. Vedle prózy psal i poezii.
Zpracoval: Archiv města Ostravy