Historické kalendárium

pro týden od 30. ledna do 5. února

3. února 1990

Dne 3. února 1990 proběhla v Ostravě za účasti 250 přítomných první schůze Sdružení výtvarníků, které bylo ustaveno v Praze 13. 1. 1990. Organizace nahradila Fórum amatérských výtvarníků Ostrava, Sdružení nezávislých výtvarníků moravsko-slovenského pomezí, Sdružení nezávislých výtvarníků Brno a Sdružení výtvarníků v Čechách a měla působnost na celém území tehdejšího Československa. Po jeho rozdělení působí v České republice pod názvem Sdružení výtvarníků ČR. Jedním z jeho původních cílů bylo „zachování identity našeho výtvarného umění v rámci vstupu do Evropy a světa“ a pomoc umělcům s prodejem jejich prací na trhu. Členem organizace se může stát každý občan České republiky zabývající se výtvarnou činností. Jednou čtvrtletně vydává pro vlastní členskou základnu časopis Výtvarný reportér, ve kterém kromě organizačních záležitostí informuje své členy o již proběhlých akcích, a především o připravovaných aktivitách. Výbor sdružení zajišťuje pro své členy rovněž výstavy, k nejznámějším z nich patří tzv. Salóny.

5. února 1888

Právě 5. února 1888 se ve Vřesovicích (okr. Prostějov) narodil Vojtěch Měrka, pedagog, překladatel, publicista a organizátor kulturního života. Základy ve hře na klavír, varhany a housle získal u svého otce Jana Měrky. Hudbou se dále zabýval v době gymnaziálních studií od roku 1899, kdy současně navštěvoval prostějovskou hudební školu. Po maturitě se stal posluchačem Filozofické fakulty Univerzity Karlovo-Ferdinandovy, kde byli jeho učiteli mj. Otakar Hostinský (estetika) a Tomáš Garrigue Masaryk (filozofie). V jazykové oblasti se věnoval hlavně studiu češtiny, němčiny, ruštiny, slovinštiny, srbochorvatštiny a polštiny. V roce 1912 byl promován na základě disertační práce Čtenie knězě Benešovy z rukopisu Kapitulní knihovny olomoucké. Již na podzim 1911 se vrátil do Prostějova, kde se stal redaktorem časopisu Hudební zprávy mužského pěveckého spolku Orlice a přispíval do dalších regionálních časopisů. Byl také soukromým učitelem hudby a ruštiny. V době první světové války vyučoval v Prostějově na gymnáziu a vedl studentský orchestr. Jeho žákem ve hře na klavír byl mj. básník Jiří Wolker. V této době V. Měrka komponoval díla především pro prostějovské hudební a pěvecké soubory. Na podzim 1919 odešel do Košic, kde působil jako profesor slovenštiny, němčiny a ruštiny na Státní obchodní akademii. V košické rozhlasové stanici byl v dubnu 1927 pověřen vedením hudebního vysílání. Koncem srpna 1931 nastoupil do funkce ředitele Obchodní akademie v Nitře. Zaměřil se na překladatelskou práci především slovinských a chorvatských autorů. V roce 1938 byl jmenován ředitelem Obchodní akademie v Brně; na podzim 1939 přešel na obdobnou školu v Ostravě a zde pak byl po třech letech vykonávání funkce ředitele obchodní akademie penzionován. Nadále se věnoval překladatelské a spisovatelské práci, jež zahrnovala téměř tisíc překladů básní, próz, divadelních her, textů písní. Byl také autorem monografií o hudbě, jako např. Milan Balcar: kronika o jeho životě a díle, Ostravské kvarteto nebo Slezské trio: hrst dokumentárních vzpomínek. Za svoji překladatelskou činnost byl v roce 1963 jmenován čestným členem Svazu slovinských spisovatelů v Lublani. Zemřel 24. prosince 1974 v Ostravě.

Foto: Článek z deníku Svoboda z 5. února 1990 o první schůzi Svazu výtvarníků

 

Zpracoval: Archiv města Ostravy