Historické kalendárium

pro týden od 14. března do 20. března

15. března 1922

Tehdy byla uveřejněna statistika bezvěreckého hnutí na Ostravsku. Župní organizace Sdružení sociálnědemokratických bezvěrců v Moravské Ostravě sdružovalo ve 40 sekcích 4 175 členů. Kromě tzv. kacířských večírků, divadelních představení a nesčetného množství přednášek uspořádali v roce 1921 28 táborů a 50 necírkevních pohřbů. Ostravsko patřilo k centrům československého bezvěreckého hnutí a nejvýznamnějším duchovním oponentům křesťanských církví. 

15. března 1972

Toho dne byl byl zastaven provoz Žofínské huti v Ostravě (stála za dnešním Národním divadlem moravskoslezským), když v 11.57 hod. provedla parta taviče Šimona Siroty poslední odpich. "Žofínku", jak ji Ostravané běžně říkali, začala v roce 1871 stavět První rakousko-uherská vysokopecní společnost. Tato huť skotského typu měla produkcí překonat vše, co tehdy v českých zemích i v celé habsburské monarchii v oboru existovalo, denně 100 tun surového železa. V roce 1873 byla huť dokončena, ale až do roku 1880 kvůli hospodářské krizi a nedostatku odbytu byla mimo provoz. Huť posléze odkoupilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, rozšířilo ji a učinilo jedním z provozů Vítkovických železáren. Před svým zrušením Žofínská huť produkovala ročně až 500 tun železa, zaměstnávala 260 lidí a za dobu své existence vyprodukovala více než 8,5 mil. tun surového železa. Huť svojí polohou přímo v centru města představovala pro obyvatele i nadměrnou ekologickou zátěž, vedle zvýšené hladiny hluku to byly zejména zdraví škodlivé exhalace. Jen za rok 1966 vyprodukovala na 1600 tun prachu. Vysoké pece a objekty někdejší Žofinské hutě byly demolovány v r. 1975, jediným zachovaným pozůstatkem je Trojhalí na Nové Karolině.

19. března 1924

Právě tehdy, krátce po půl 12. dopoledne, došlo k velké explozi v největším skladišti třaskavin akciové společnosti Eruptiva v Heřmanicích, která zásobovala všechny doly v revíru. Nad Slezskou Ostravou se objevil sloup kouře vysoký asi 50 metrů Skladiště a okolí bylo úplně zničeno. Prachárna, zřízená na 20 tisíc kilogramů výbušnin, v níž bylo asi 9 000 kg byla postavena u lesíka Korunka a obklopena valem. Ze skladiště nezbylo vůbec nic, jen hluboký kráter. Oběťmi se stal skladníkův syn, jeden dělník a povozník, jejich těla byla úplně roztrhána. Zraněno bylo asi 35 osob, zejména v dělnické kolonii, která stála asi 200 až 250 kroků od skladiště, ale také v Moravské Ostravě, Slezské Ostravě a v Přívoze. Řada velkých výkladních skříní byla vyražena a většina zranění pocházela od skla. V kolonii byly odneseny všechny střechy, demolován nábytek, rozbito nádobí a potrhány peřiny. Další den přijeli do Moravské Ostravy vyšetřovatelé z ministerstva národní obrany a ministerstva veřejných prací. Příčinu se nepodařilo vyšetřit, neboť svědci výbuch nepřežili. Pravděpodobně se jednalo o neopatrnou manipulaci s třaskavinou.

Foto: Pohled na Žofínskou huť z Žofínské ulice v 50. letech 20. století

 

Zpracoval: Archiv města Ostravy