Historické kalendárium
20. července 1891
Ke dni 20. července 1891 definitivně zanikl Dělnický vzdělávací spolek v Moravské Ostravě, když ministerstvo vnitra ve Vídni zamítlo odvolání proti rozhodnutí moravského místodržitelství v Brně, kterým se tento spolek rušil. Spolek byl oficiálně rozpuštěn pro porušování vlastních stanov a poskytování finanční pomoci jeho členům nad rámec povolené spolkové činnosti. V pozadí však stály obavy majitelů dolů a továren z radikalizujícího se dělnického hnutí, v jehož čele podle nich spolek stál. Dělnický vzdělávací spolek byl prvním dělnickým sociálně demokratickým spolkem v Moravské Ostravě (založen v roce 1887), jehož hlavním posláním bylo nejen vzdělávání členů, ale také zlepšení sociálního a kulturního postavení dělníků. Založení spolku se zprvu nesetkalo s velkým zájmem. Přednášky významných představitelů socialistického hnutí Rakousko-Uherska a posléze úspěchy dosažené při stávce dělníků na Dole Hlubina v dubnu 1889 pomohly zvýšit členskou základnu z několika desítek na téměř 400 osob. V srpnu 1890 měl spolek již více než tisíc členů.
23. července 1981
Dne 23. července 1981 zemřela v Ostravě herečka a divadelní pedagožka Anna Kratochvílová (narodila se 22. 2. 1919 v Brně). V divadelním prostředí se jako dcera garderobiérky ostravského českého divadla pohybovala od dětství. Poprvé vystoupila na jevišti v r. 1923 v dětské roli Pucciniho Madame Butterfly s hostující Emou Destinnovou. Začínala v činohře i operetě a v sezóně 1940/1941 byla angažována do činohry, které zůstala věrná až do odchodu do důchodu v r. 1979. Brzy po r. 1945 se přehrála do role starších žen a díky svému pozorovacímu talentu a umění proměny se dopracovala k mistrovství ve svém oboru. Zahrála si psychologicky složité postavy i role komediální. Nejbližší jí byl český repertoár, vrcholu dosáhla zejména postavami slečny Růženky v Šrámkově Létě (1955, 1972), Chrobačky ve hře Ze života hmyzu bratří Čapků (1958) nebo Čapkovy Matky (1974). Vytvořila rovněž řadu výrazných postav ruského klasického repertoáru i soudobé světové dramatiky. Mimořádné bylo např. její ztvárnění titulní postavy Brechtovy Matky Kuráže (1971).
25. července 1838
Krajský úřad v Přerově poslal 25. července 1838 ostravskému magistrátu přípis, v němž se píše, že „rozšíření průjezdu přes Moravskou Ostravu je velmi žádoucí a naléhavou potřebou, neboť průjezd je vlastně úzkou hadicí podobnou kanálu.“ Stav hlavní průjezdní komunikace městem byl opravdu tristní. Silnice, která vedla Dolní a Horní branou (zvanou též Vítkovická nebo Hrabovská), byla sice vydlážděna říčními kameny, ale postranními žlábky po ní volně stékaly splašky. Obě brány nebyly příliš široké, stejně jako ulice Velká, někdy zvaná paradoxně Široká, a Kostelní, která končila bránou Dolní neboli Kostelní či Zámostní. Ulice byly tak úzké, že se v některý místech nemohly dva povozy vůbec vyhnout. Nejužšími částmi bylo ústí Velké ulice do náměstí a začátek Kostelní ulice, kde byl průjezdní prostor místy široký pouze 3,28 m.
Obrazová příloha: Půdorys města Mor. Ostravy k r. 1779, výřez z mapy Moravské Ostravy Josepha Anneise.
Zpracoval: Archiv města Ostravy