Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 6. do 12. července

6. červenec 1905

Ve Frýdku-Místku se narodil 6. července 1905 básník, pedagog Óndra Lysohorsky (zemřel 19. prosince 1989 v Bratislavě). Jako pedagog působil na gymnáziích v Ostravě, Kremnici, Trnavě, Bratislavě, ale také na vysoké pedagogické škole v Moskvě a Komenského univerzitě v Bratislavě. Jako básník se silným sociálním akcentem pod vlivem Petra Bezruče vytvořil představu utlačovaného lašškého národa na pomezí českého a polského státu (psal především v umělé, jím vytvořené „lašské řeči"). Po únoru 1948 byl obviněn z „buržoazního nacionalismu", jeho básnické dílo bylo na indexu a ve své rodné zemi zůstal v podstatě neznámý. Naopak v zahraničí, zejména v Německu, Francii, Anglii, Švýcarsku, Řecku a Norsku, se jeho tvorba v 60. a 70. létech dočkala značného ohlasu. V roce 1970 byl dokonce mezi kandidáty na Nobelovu cenu za literaturu. 

7. červenec 1935

Díky iniciativě Spolku vojenských vysloužilců byl v Husově sadu 7. července 1935 odhalen pomník padlým ve světové válce z dílny akademického sochaře Františka Juraně z Příbora. Sousoší znázorňující vojáka, který podpírá raněného druha, mělo připomínat nejen ty, kteří bojovali v řadách čs. legií, nýbrž všechny padlé občany města bez rozdílu národností a vyznání. Proto i oficiální projevy byly při této příležitosti proneseny v češtině, němčině a polštině a slavnosti byl kromě katolického faráře a evangelického pastora přítomen rovněž židovský rabín. Od roku 1947 se v Husově sadu nalézá Zborovský památník I. a II. zahraničnímu odboji › 8. 6. 1947. Původní Juraňův pomník padlým byl přenesen na hřbitov ve Vítkovicích. 

12. červenec 1855

Dne 12. 7. 1855 byla podepsána prodejní a kupní smlouva, kterou Společnost Severní dráhy Ferdinandovy získala doly podnikatelů Kleinů, a sice František v Přívoze a Albert, Hubert a František v Hrušově. Kleinové svůj důlní majetek včetně inventáře, uhelných zásob, strojů a kutacích práv prodali za 512 tisíc zlatých. Příčiny, proč se za poměrně nevýhodnou cenu zbavili dolů, do kterých jen v letech 1851 až 1855 údajně investovali 853 tisíc zlatých, nejsou spolehlivě objasněny. Jisté je, že se od počátku 50. let soustředili na výhodnější investice v Kladenském revíru. Úroveň kleinovských dolů nebyla vyhovující, měly nízkou těžbu a nedostatečné strojové vybavení. Proto už v roce 1856 nechali noví majitelé vypracovat projekt přestavby a dostavby kleinovského revíru. 

Foto: Sousoší Františka Juraně na vítkovickém hřbitově.

Zpracoval: Archiv města Ostravy