Historické kalendárium

pro týden od 10. do 16. února

11. února 1874

Wilhelm Herlinger se narodil v Hrabové (dnes m. č. Ostravy). Ačkoliv pocházel ze středostavovské židovské rodiny, na Ostravsku bohatě rozvětvené, rozhodl se pro dělnické povolání a byl zaměstnán jako dělník Vítkovických železáren. Od raného mládí byl členem německé sociální demokracie a vystupoval na veřejných schůzích, kdy vytrvale brojil proti nezaměstnanosti, drahotě, zhoršujícím se poměrům v bytovém a pojistném zákonodárství a plédoval za práva dělnických a pracujících žen. V roce 1921 vstoupil do německého křídla KSČ a v parlamentních volbách v roce 1925 byl jako respektovaný vůdce vítkovických dělníků zvolen senátorem za KSČ. Po vypršení senátorského mandátu na podzim 1929 se stáhl z veřejného života a vrátil se k práci ve Vítkovických železárnách. Byl zavražděn nacisty 19. 10. 1942 ve vyhlazovacím táboře Treblinka (Polsko).

15. února 1921

Na Hlučínsku proběhlo sčítání lidu v 36 obcích, které byly před rokem připojeny k Československé republice. Vedle čtyř dnešních městských částí Ostravy (Antošovice, Hošťálkovice Lhotka a Koblov) se konalo sčítání i v obci Petřkovice, která díky existenci dvou uhelných dolů Anselm a Oskar na svém katastru byla označována za nejprůmyslovější ze všech hlučínských obcí (v roce 1920 zaměstnávaly oba doly na 3000 dělníků). Výsledky pro Petřkovice byly následující: z celkového počtu 2 609 obyvatel se k československé národnosti přihlásilo 2 249 osob, k německé 311 osob, k židovské 9 osob, k jiné 11 osob, 29 osob byli příslušníci jiných států. Většina obyvatel se hlásila k římsko-katolickému vyznání, jen 12 osob bylo bez vyznání. Po roce 1922 odešla část obyvatel, kteří se rozhodli optovat pro Německo. Z Petřkovic se vystěhovalo 260 osob německé národnosti.

16. února 1907

Noviny Ostravský kraj uveřejnil varující článek: „Jedním z nejhorších zel na Ostravsku je alkohol a prostituce. Hlavními podporovateli prostituce jsou veřejné nevěstince, pokoutní hospody a kuplířské krámy. Pokoutní hospody jsou nejnebezpečnějším nepřítelem veřejné mravnosti. V každé takové hospůdce je několik prodejných děvčat, které svým nečestným řemeslem pomáhají k bohatství svých udržovatelů a duševně i tělesně ničí dělnictvo. Nemocniční a kriminální statistika nakažlivých nemocí a trestných skutků, podala by nám hrozné důkazy…“ V závěru článku autor vyzývá, aby byl zřízen spolek na ochranu venkovských děvčat, které při vyhledávání služby upadají do rukou kuplířů a propadají tak zkáze.

Přílohy:

Petřkovice, důl Anselm, 20. léta 20. století; Petřkovice,

Hornická kolonie Mexiko, 80. léta 20. století