Historické kalendárium
1. července 1560
Olomoucký biskup Marek Khuen potvrdil starší smlouvu z roku 1558 mezi městem Moravskou Ostravou a majitelem Svinova Petrem Bezencem z Markvartovic, kterou byly vyřešeny hraniční spory a vysloven souhlas se stavbou mostu přes Odru. V listině se lze dočíst: „Také sou páni měšťané ostravští nynější i budúcí panu Petrovi Bzencovi, erbom a potomkom jeho dopustili a dopouštějí, aby most přes říku Odru od břehu a gruntu svého svinovského k břehu a ku gruntu jich ostravskému mohl dáti udělati a dělati a ku oužitku svému přivésti bez překážky pánuov měšťanuov ostravských a potomkov jich nyní i na časy budúcí…“ V roce 1572 most ještě nestál, ale jednalo se o jeho brzkém zhotovení. Vybudovat jej pravděpodobně nechal bratr výše uvedeného Petra, Ondřej Bzenec z Markvartovic, který patřil k nejbohatším a nejvlivnějším příslušníkům rytířstva knížectví Opavského. Nový dřevěný most se nacházel zřejmě v místech starého brodu přes Odru a stal se důležitou spojnicí přes řeku na rozhraní Opavska a severní Moravy.
2. července 1999
Po několika měsících složitých vyjednávání padla poslední překážka, která bránila tomu, aby stát daroval Ostravě areál bývalých kasáren u letiště Ostrava-Mošnov. Ministr financí Ivo Svoboda zaslal primátorovi Evženu Tošenovskému dopis se souhlasným stanoviskem k převodu areálu do majetku města. Již v říjnu 1996 vyslovila vláda souhlas s bezúplatným převodem práva vlastnictví objektů kasáren včetně pozemků městu Ostravě, které měly sloužit rozvoji podnikatelských aktivit. Na přípravu projektu se od roku 1995 vynaložilo z fondu PHARE kolem 15 miliónů korun. Po třech letech se podařilo převodem pozemků překonat hlavní překážku pro vznik průmyslové zóny v Mošnově.
6. července 1842
6. 7. 1842 se narodil v Jílovém u Prahy báňský technik a autor odborné literatury Josef Spoth. Po studiích techniky v Praze absolvoval na Báňské akademii v Příbrami v roce 1865 hornický a hutnický odbor. V roce 1868 přijal místo u Severní dráhy Ferdinandovy v Moravské Ostravě, kde nejprve působil jako úředník ve stavebním a strojním oddělení. Později se stal závodním na dolech v Hrušově, Michálkovicích a Polské Ostravě. V roce 1894 vstoupil do služeb hraběte Larisch-Mönnicha v Karviné a stal se ředitelem jeho uhelných dolů. Významným způsobem se podílel na modernizaci důlních i povrchových zařízení, zaváděl elektrifikaci těžních strojů, věnoval se bezpečnosti práce v dolech, studoval okolnosti nebezpečí výbuchu třaskavých plynů. Publikoval řadu odborných studií o hornictví. Vysoká škola báňská v Příbrami mu za zásluhy o rozvoj báňských věd udělila čestný doktorát a jmenovala jej členem zkušební komise pro hornictví. Po odchodu na odpočinek v roce 1907 žil v Brně, kde 31. 5. 1915 zemřel.
Zpracoval Archiv města Ostravy