Historické kalendárium

pro týden od 26. listopadu do 2. prosince

27. listopad 1953

Vládním usnesením z 27. listopadu 1953 byla jako pátá v pořadí zřízena Geologická fakulta Vysoké školy báňské v Ostravě (VŠB). Po zřízení fakult hornické, hutnické, báňského strojírenství a ekonomického inženýrství v letech 1951–1952 tím byla dokončena reforma organizační struktury VŠB, přenesené v roce 1945 z Příbrami do Ostravy. Nová struktura školy měla jednak reagovat na prudký rozvoj hornictví, hutnictví a strojírenství a zvědečtění jednotlivých oborů, jednak jejím zavedením bylo docíleno toho, že vzdělávání na VŠB odpovídalo uzavřenému cyklu báňské výroby. Sloučením Hornické fakulty s Geologickou fakultou v roce 1959 pak vznikla dodnes fungující Hornicko-geologická fakulta, která se musela po roce 1989 vyrovnat se změnou struktury národního hospodářství a útlumem hornictví, a nyní tak je moderní fakultou propojující přírodovědné disciplíny s technickými a ekonomickými obory.

30. listopad 1918

Dne 30. listopadu 1918 se v ruském městě Penza narodil sládek Jaromír Franzl. Představoval již šestou generaci sládkovského rodu. Maturoval na reálném gymnáziu v Litovli, a ačkoliv pak studoval medicínu, v důsledku uzavření českých vysokých škol nacisty roku 1939 se nakonec vrátil k profesi předků. Absolvoval pražskou pivovarskou školu, uplatnění našel v pivovarech v Litovli, Hanušovicích a Karviné. Od roku 1953 až do roku 1970 s dvouletou přestávkou pracoval jako výrobní náměstek, respektive sládek v ostravském pivovaru. V době jeho působení proběhla náročná rekonstrukce varny a rozšíření výrobní kapacity až na 500 tisíc hektolitrů ročně, byla zprovozněna nová stáčírna lahvového piva. Navzdory špatným technickým podmínkám tehdy ostravské pivo dosahovalo oceňované kvality, vařila se i speciální piva a vzrostl export do zahraničí. V červnu 1970 se Jaromír Franzl stal prvním sládkem v nově vybudovaném pivovaru v Nošovicích, kde se dodnes vaří pivo podle jeho receptury. V Nošovicích také 30. září 2013 zemřel.

1. prosinec 1929

V neděli 1. prosince 1929 se konala ustavující schůze hokejového odboru Sportovně společenského klubu Vítkovice (předchůdce současného HC Vítkovice Ridera). Vítkovický hokej vznikl přechodem kompletního týmu SK Moravská Ostrava, od něhož se také odvozuje tradiční rok založení klubu 1928. V polovině 30. let se vítkovičtí hokejisté poprvé probojovali mezi nejlepší týmy v Československu. Klub se podílel v letech 1936–1937 na založení československé ligy. V nejvyšší československé, respektive české hokejové soutěži odehrály Vítkovice dosud 62 sezon, získaly dva tituly mistrů republiky 1952 a 1981, devětkrát se umístily na druhém a čtyřikrát na třetím místě. S existencí klubu je spojena nepřeberná řada hráčů, za všechny lze jmenovat mimořádně úspěšné čs. reprezentanty z 60. let 20. století Josefa Mikoláše, Jana Kaspera a Miroslava Vlacha, jejichž symbolické dresy zaujímají čestné místo pod střechou nynější Ostravar Arény.