Historické kalendárium

od 28. května do 3. června

28. května 1921

Dne 28. května 1921 se v Ostravě narodila Věra Bajnarová, básnířka, na jejíž literární vývoj mělo vliv přátelství s básníky Jiřím Ortenem a Josefem Kainarem. Věra Bajnarová vystudovala dívčí reálné gymnázium ve Slezské Ostravě, kde maturovala v roce 1941. Po skončení 2. světové války studovala bohemistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích působila krátce ve školství na Ostravsku, po sňatku se věnovala převážně rodině. Do literárního světa vstoupila emocionálními a křehkými verši, které otiskl Studentský časopis. Publikovat začala od konce třicátých let. Prvotina Nápěvy (1942) obsahuje intimní lyriku, po roce 1945 tiskla verše nejčastěji v ostravském tisku, po vydání své druhé sbírky Dlaněmi před očima (1948) se odmlčela. K literární tvorbě se Bajnarová vrátila až v druhé polovině padesátých let, avšak její tvorba se proměnila z lyrického projevu do reality, verše vycházely v časopise Červený květ. Náhlá smrt básnířky 20. 7. 1959 přerušila slibný počátek jejího tvůrčího vývoje.

1. června 1895

Ve Vítkovicích začal 1. června 1895 vycházet časopis Spravedlnost. Byl tiskovým orgánem nově vytvořeného Politického spolku Spravedlnost pro Moravu a Slezsko, jehož ustavující valná hromada se konala v Moravské Ostravě 26. června 1895. Redakce listu sídlila ve Vítkovicích a v jejím čele stál Jindřich Šimurda, který byl později vystřídán Edvardem Boleslavem Vondřichem. List byl již od svého počátku tiskovým orgánem sociální demokracie. Na jejím sjezdu v Brně byl uváděn v seznamu sociálně demokratických časopisů, od 21. 4. 1898 veden jako orgán šestého volebního okresu na Moravě. Časopis, který vycházel dvakrát měsíčně, na titulní straně hlásal, že hájí politické a hospodářské zájmy pracujících tříd, a to pod mottem: „Pravda zvítězit musí“. Zanikl však již 21. července 1898.

Popisek: Titulní strana prvního čísla časopisu Spravedlnost z 1. 6. 1895

1. června 1960

Výstavba potravinářského kombinátu v Martinově (městská část Ostravy) byla zahájena 1. června 1960. O jeho zřízení bylo jednáno již v roce 1951. Investiční úkol výstavby Potravinářských závodů Martinov (masokombinát, pekárna, mlékárna, zpracování drůbežího masa a cukrárna) byl vypracován v roce 1956. Celkové náklady na výstavbu masokombinátu se vyšplhaly na 90 milionů korun, provoz začal 17. 10. 1963 výrobou v mrazírně, prvním ředitelem byl MVDr. Radko Pastora. V lednu 1965 byla do Martinova převedena z ostravských městských jatek porážka hovězího dobytka a později i vepřů. Do úplného provozu byl tento závod koncernového podniku Severomoravský průmysl masný v Ostravě dán v roce 1966. Mlékárenský závod, vybudovaný celkovou investiční částkou 56 mil. korun, zahájil provoz v roce 1965 převedením produkce nejen ze starého závodu v Přívoze (tzv. Centrální mlékárna), ale i z dalších zastaralých provozoven podniku Severomoravských mlékáren. Rovněž výroba pečiva a cukrářských výrobků začala v Martinově v roce 1965, byla součástí národního podniku Severomoravské pekárny a cukrárny. Drůbežářská výroba byla zahájena v roce 1966 zprovozněním třídírny vajec a mrazírny podniku, který byl součástí Severomoravských drůbežářských závodů Přerov. 

Zpracoval Archiv města Ostravy