Rekonstrukce Grossmannovy vily
Záměr schválili 3. března ostravští zastupitelé. Předpokládá realizaci v souladu s již hotovým projektem a záměry města do 3,5 roku. Podmínkou je také soulad s orgány památkové péče a vlastní reálná zkušenost investora s obnovou památkově chráněných objektů. Nabídky zájemců město přijímá do konce dubna.
Prvorepubliková vila vyžaduje zásadní obnovu, kterou Ostrava připravuje od roku 2017. Původní myšlenku zrekonstruovat objekt a obnovit původní historické hodnoty budovy i přilehlé zahrady pro potřeby společenských setkání město postupem času rozšířilo o záměr otevřít vilu široké veřejnosti. Vila tak má nabídnout prostory pro pronájem, sály pro společenské a kulturní akce, pokoje pro ubytování a také prohlídkový okruh. Na přelomu roku získal projekt stavební povolení a město jej zařadilo do kapitálového rozpočtu mezi plánované stavby roku 2021, to však s podmínkou financování z úvěrových zdrojů.
Budova je považována za jednu z nejvzácnějších a nejzachovalejších prvorepublikových vil v Ostravě. V prvním i druhém obytném patře je řada oken i některých dveří s původními vitrážemi nebo jejich pozůstatky, v některých místnostech zůstal podél stěn i původní nábytek.
GROSSMANNOVA VILA Vila Františka Grossmanna patří k nevelké skupině vilových staveb většího měřítka vzniklých v Moravské Ostravě v první polovině 20. let 20. století, tedy těsně po I. světové válce. Vybudována byla v r. 1922. František Grossmann byl také autorem projektu vily a uplatnil v členění domu klasicizující architektonické formy, rozšířené v architektuře přibližně od roku 1910. Vila je ukázkovým, intaktně dochovaným příkladem individuálního bydlení vyšších společenských vrstev s intencí k vytvoření takzvaného Gesamtkunstwerku (dílo, v němž je současně spojeno více druhů umění) prostřednictvím celostní aplikace dekorativismu, čili využití stylu art deco v podmínkách provincie. Po smrti Františka Grossmanna byl dům při vypořádání pozůstalosti 20. 2. 1937 přiklepnut Hypoteční a zemědělské bance moravské v Brně, po splnění dražebních podmínek se banka stala 9. listopadu 1937 majitelem vily. V r. 1939 koupili vilu čp. 1674 Josef a Alžběta Rybovi a upravili si ji pro své potřeby. Bývalou kancelářskou budovu, tedy druhý dům vily, vlastnili v té době František a Marie Koneční. 12. února 1958 koupili polovinu Josefa Ryby, který zřejmě zemřel, Ing. Jan Plšta a Ludmila Plštová. V té době pravděpodobně došlo pro potřeby dvou rodin k rozdělení vily na dvě bytové jednotky, při té příležitosti bylo odstraněno hlavní schodiště a zastropena hala v 1. nadzemním podlaží. Další úpravy byly provedeny v 60. letech, kdy byl dům adaptován na školské zařízení (byla v něm mateřská škola, v 90. letech poté školní družina). Přes všechny tyto zásahy zůstaly interiéry poměrně dobře dochovány v autentické podobě. Od roku 1998 je areál vily zapsán do seznamu kulturních památek, dům čp. 261 byl kulturní památkou prohlášen již v r. 1992. |
---|
Komplexní informace o záměru zájemci najdou na úřední desce na webu města zde (224/2021): https://www.ostrava.cz/cs/urad/uredni-deska