Zveme vás na Týden Jana Prokeše

Inicioval také rozsáhlou rekonstrukci městských jatek a díky němu získala Ostrava největší radniční budovu v zemi.

„Jan Prokeš byl hybatelem mnoha oblastí veřejného života, spektrum jeho zájmů a souvisejících aktivit je skutečně obdivuhodné. Narozeniny Jana Prokeše si připomeneme celou řadou akcí, které proběhnou v rámci Týdne Jana Prokeše.  Připraveny jsou přednášky, výstavy, komentované prohlídky i křest zcela nové knihy a díky spolupráci několika organizací budou důstojnou oslavou této výjimečné osobnosti,“ konstatovala náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová, pod jejíž záštitou se akce koná.

Týden Jana Prokeše bude zahájen 19. května v 17 hodin vernisáží výstavy Jan Prokeš a muzeum, která je pro zájemce připravena v Ostravském muzeu. Jan Prokeš se zasloužil o zachování muzea a jeho přestěhování do větších prostor Staré radnice v roce 1931. Výstava představí prvního českého starostu po roce 1918 na fotografiích ze soukromého i veřejného života, nabídne pohled do jeho knihovny. Jan Prokeš byl i vášnivým čtenářem, vybudoval jednu z největších soukromých knihoven v Ostravě, zasadil se o přístavbu zvláštního křídla k budově městské spořitelny určené pro městskou knihovnu. Protokol ze dne 8. února 1938 na 27 stranách definuje výčet 514 publikací, které nabídla vdova Isa Prokešová tehdejšímu městskému muzeu v Moravské Ostravě. Dokument také prezentuje vskutku široký literární záběr Jana Prokeše.

Výstava Ostravského muzea tak návštěvníkům nabídne například desítky let neprezentovanou vzácnou knihu Dílo Josefa Drahoňovského, napsané historikem umění Jindřichem Čadíkem. Publikace byla vydána v roce 1933 v nákladu 400 kusů v různých knižních vazebních úpravách, jež vznikaly v ateliéru výtvarníka Aloise Jirouta. Pro Jana Prokeše byla vyrobena publikace v celokožené vazbě a je dílem Josefa Solara. Součástí přední a zadní desky jsou kameje, Josefem Drahoňovským ryté do horského křišťálu. V přední části se jedná o nahou ženskou figuru s rozepjatýma rukama, opřenou o listnatý strom v pozadí, na zadní straně je do kameje vyryta iniciála majitele – JP. Prokešovo vlastnictví této vzácné knihy dokládá i text připojený k tiráži: „Majitelem tohoto výtisku jest žurnalista Jan F. Prokeš člen Národního Shromáždění a starosta v Moravské Ostravě.“ V knihách náležejících do osobní knihovny Jana Prokeše mohou návštěvníci výstavy spatřit také ex libris ve dvojím provedení. První je dílem výtvarníka Vladimíra Kristina a druhé Karla Harrera.

Archiv města Ostravy nabídne v době Týdne Jana Prokeše jeho digitalizovaný osobní fond. Od 19. května do 30. června pak mohou zájemci zhlédnout v Archivu města Ostravy také výstavu dokumentů, vztahujících se k místům úzce spojeným s osobností Jana Prokeše. Další informace k tématu lze získat v průběhu řady připravených aktivit. Detailní informace k nim v odkazu www.ostrava.cz/jan-prokes.

Osobnost Jana Prokeše přiblížil kronikář města Ostravy Martin Juřica následujícím: „Jan Prokeš byl nejvýznamnějším starostou Moravské Ostravy v období 1. Československé republiky. Jeho životní příběh je jakoby vystřižen z povídek o chudém, ale přičinlivém chlapci z malé valašské vesnice Černotín, který se vlastní pílí a úsilím vypracoval z vyučeného obuvníka do vysokých funkcí v sociální demokracii a posléze stanul v čele rychle se rozvíjejícího průmyslového města.

Byl hlavním iniciátorem vytvoření tzv. Velké Ostravy, vzniklé sloučením sedmi moravských obcí a měst, což byl jen počátek jeho systematické snahy o rozvoj města, zahrnující modernizaci komunální infrastruktury, rozšíření sítě škol a zkvalitnění sociální péče. Z veřejných budov, za jejichž výstavbu vehementně bojoval s tehdejší politickou opozicí, je v prvé řadě nutno jmenovat do dnešních dnů nepřehlédnutelný symbol Ostravy, budovu Nové radnice, stojící od roku 1930 na náměstí, v současnosti pojmenovaném symbolicky po Janu Prokešovi. Byl rovněž iniciátorem stavby Domů umění a zasadil se o zřízení městského muzea, archivu a knihovny.

Při přípravě publikace, která vyjde u příležitosti výročí Prokešova narození, bylo odhaleno několik nových skutečností nejen z jeho života a politického působení, ale také dosud neznámých faktů, týkajících se jeho nejbližší rodiny. Prokešova pozice mezi členy sociální demokracie nebyla zcela neotřesitelná, jak se dříve předpokládalo. Přestože byl Prokeš lídrem kandidátky v komunálních volbách v říjnu 1935, nebyl zvolen ani do rady a k překvapení mnohých voličů zůstal jen řadovým zastupitelem. Starostou Moravské Ostravy byl jednohlasně zvolen Prokešův spolustraník Josef Chalupník. Tento vývoj bylo pravděpodobně výsledkem vnitrostranického boje, o němž bohužel nemáme bližších informací. Záhy nato, 11. prosince 1935, Jan Prokeš zemřel. Je také zajímavé, že druhá Prokešova žena, Němka Isidora Hatwiegerová, byla záhy po osvobození v roce 1945 zařazena do odsunu německého obyvatelstva bez ohledu na skutečnost, že šlo manželkou nejvýznamnějšího moravskoostravského starosty 1. Československé republiky. Proti tomuto postupu se nedochovaly žádné písemné protesty. Vzhledem k nedostatku pramenů, zůstávají v životopise bílá místa, které možná zaplní budoucí historici.“

Týden Jana Prokeše se uskuteční ve spolupráci města Ostravy, Antikvariátu a Klubu Fiducia, Archivu města Ostravy, Ostravského muzea, Ostravainfo!!!, Galerie výtvarného umění v Ostravě a Moravskoslezské vědecké knihovny. Akce Týden Jana Prokeše se koná za finanční podpory statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury.