Zastupitelstvo města vydalo Změnu číslo 2b Územního plánu Ostravy

Změna však řeší i některé z klíčových témat města, jako zábory orné půdy či omezení možnosti volného rozšiřování spaloven nebezpečných odpadů.

Nijak zásadně nemění celkovou urbanistickou koncepci rozvoje města, největší zásahy jsou důsledkem aktualizace již realizovaných dopravních staveb. Řeší však i některé z klíčových témat města, jako zábory orné půdy či omezení možnosti volného rozšiřování spaloven nebezpečných odpadů.

Město Ostrava má platný územní plán z června 2014, nyní vydaná změna 2b obsahuje například aktualizace již realizovaných dopravních staveb či možnosti zástavby jednotlivých ploch. Zpřesňuje základní pojmy územního plánu, aktualizuje nebo doplňuje úseky tras technické infrastruktury, prvky územního systému ekologické stability a protipovodňových opatření. Zároveň město v současnosti připravuje změnu územního plánu číslo 3, kterou se zastupitelé zabývali na svém zasedání v lednu. Projednávali požadavky na změny územního plánu podané v roce 2019 a dále se budou zabývat požadavky z roku 2020.

„Jako červená linka se žádostmi obou změn nesou individuální požadavky občanů na další zástavbu orné půdy, luk a krajinné či ochranné zeleně nebo lesů pro bydlení v rodinných domech. Město Ostrava má vymezeno dostatek ploch pro rodinnou zástavbu, obecně vzato proto další zábory orné půdy nejsou podporovány. Apelujeme proto na občany, aby se při volbě pozemku pro výstavbu svého rodinného domu soustředili na pozemky, které jsou k této výstavbě určené a nespoléhali na budoucí změnu územního plánu, která většinou ze zákona ani není možná," uvedla resortní náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Dalším záborům zemědělské půdy, a to ať už pro rodinnou, či jinou zástavbu, se během přípravy změny 2b věnovala velká pozornost. Nové zábory změna navrhuje pouze v omezeném rozsahu. Zábor nejkvalitnější půdy je navržen jen zcela výjimečně. Cílem je nejen ochrana orné půdy a volné krajiny, ale také ochrana města před suburbanizací a jeho rozšiřováním do volné krajiny. Změnou tak dochází k novému nárustu zastavitelných ploch pouze o 3,72 hektaru k dnešním 1161 hektarům.

Jedno z větších témat, které jsou předmětem změny 2b územního plánu, je také vypuštění některých územních rezerv pro dříve plánované tramvajové tratě. Upravuje se komunikační systém v prostoru mezi Karolinou a Dolní oblastí Vítkovice. Ten bude lépe reagovat na náročné prostorové podmínky uvnitř zastavěného území, složité a prostorově náročné překlenutí stávajících kolejových tras železničních drah, které může vést ke vzniku plošné a vizuální bariéry v nově vznikajícím rozvojovém území. Obdobně i v Polské ulici v Porubě se vypouští plochy původně navržené pro realizaci tramvajových tratí. Obslužnost lokalit bude do budoucna řešena alternativními a moderními druhy městské hromadné dopravy, které budou pro území vhodnější, například elektrobusy, parciální trolejbusy a podobně.

Dokument také upřesňuje regulační podmínky pro výstavbu v některých plochách a reaguje tak na aktuální problémy, vyskytující se na území města, například doplňuje specifičtější úpravy podmínek pro výstavbu ubytovacích zařízení, podrobněji reguluje a omezuje jejich vznik. Ubytovací zařízení již bude možno realizovat pouze jako součást například průmyslových, sportovních, či zdravotnických areálů, a to jen jako stavby doplňkové k jejich hlavnímu využití.

Územní plán také nově stanoví podmínky, které na území města omezují výstavbu spaloven nebezpečného odpadu s cílem dalšího zlepšování kvality ovzduší a životního prostředí města. Stávající spalovny tak nebude možno rozšiřovat, kromě jejich modernizace za účelem snížení negativních vlivů na životní prostředí. Nebude také možné na území města realizovat spalovny pro likvidaci odpadů z jiných měst.

Změna dále sjednocuje maximální plošné výměry pro rodinný dům a upravuje tzv. maximální index zastavění, kterým se umožňuje intenzivnější využití vybraných ploch, připouští se výstavba urbanistických dominant a podobně.

Změna č. 2b územního plánu se zabývá také úpravami, které jsou její povinnou součástí ze zákona, a například vyplývají z nadřazené dokumentace, k níž patří i Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje nebo je taxativně stanoví stavební zákon. Dokument nabude účinnosti po vyhotovení jeho úplného znění a po zveřejnění na úřední desce, což lze očekávat ve druhé polovině května.

Poslední předchozí vydanou změnou byla Změna číslo 2a Územního plánu města Ostravy, která nabyla účinnosti 18. října 2018. V současnosti se připravuje změna územního plánu č. 3, kterou se zastupitelé zabývali na svém zasedání v lednu. Projednávali požadavky na změny územního plánu podané v roce 2019 a dále se budou zabývat požadavky z roku 2020.