Rok od velké vody v Ostravě – obnova škod a preventivní opatření do budoucna

Nejtěžší situace byla v Nové Vsi, Antošovicích nebo Koblově. Průtok valící se vody v některých místech dosahoval až 2000 m³ za sekundu. Nejvíce poškozena byla vodohospodářská, dopravní a energetická infrastruktura.

Díky dokonalé souhře všech, kdož se na bojích s velkou vodou podíleli, jakož i zkušeností a technologickému pokroku, naštěstí loni nedošlo k žádným ztrátám na životech, ani k fatálním zraněním, což je velkým pozitivem a důkazem zvládnutí situace. Ekonomické škody však byly značné. Jakmile to situace umožnila, pustilo se město do likvidace škod a začalo realizovat preventivní projekty. Využilo k tomu státní i krajské dotace, stejně jako prostředky ze svých kvalitně nastavených pojistných smluv. Bezprostředně po skončení povodní pak poskytlo skrze městské obvody finanční podporu vyplaveným domácnostem. Kromě bytových domů záplavy poškodily asi 400 rodinných domů, jen v Koblově jich bylo 120. „Přestože jsme museli neodkladně řešit problémy, které voda napáchala na městské infrastruktuře, velmi rychle jsme jako město poskytli z našeho rozpočtu pomoc majitelům zaplavených rodinných domů, aby si co nejdříve mohli pokrýt akutní náklady,“ připomenul ostravský primátor Jan Dohnal. „Prostřednictvím městských obvodů jsme takto rozdělili 20 000 korun na každého žadatele, což v součtu činilo 7,67 milionu korun.“

Ze Státního fondu životního prostředí magistrát obdržel v rámci výzvy „Pomoc domácnostem“ 36,44 milionu korun, kdy výše jedné platby pro jednu povodněmi poškozenou domácnost byla 40 000 korun. Celkem bylo podáno 718 žádostí, schválení došlo 697 z nich. Z této výzvy tak žadatelé obdrželi dohromady 27,88 milionu korun.

Vzhledem k tomu, že majetek statutárního města Ostravy je pojištěný smlouvou o pojištění majetku a odpovědnosti, jsou povodňové škody hlášeny prostřednictvím zprostředkovatele pojištění na pojišťovnu, která je postupně likviduje. Náměstek primátora Aleš Boháč poukázal na skutečnost, že nastavení pojistných smluv se Ostravě vyplatilo: „Pro škody způsobené povodněmi a záplavou je ve smlouvě stanoven společný limit ve výši 250 milionů korun. S ohledem na tuto skutečnost byla dohodnuta s pojišťovnou společná výplata pojistného plnění na účet města, odkud je pak pojistné zasíláno na účet postiženého. Stav přijatého pojistného plnění na příjmový účet města z titulu „povodně, záplava“ přesáhl koncem července 120 milionů korun.“

Výši škod způsobených povodní, záplavou, kterých se pojistné plnění netýká, je možno pokrýt některým z titulů povodňových státních programů např. „Živel I“. Do tohoto programu se přihlašují městské obvody samostatně, prostřednictvím odboru strategického rozvoje, který sleduje splnění podmínek programu. Jedná se například o městský obvod Nová Ves s rozsáhlými povodňovými škodami, kterému v rámci pojistného plnění byl vyplacen limit pojistného plnění 10 milionů korun. Předpokládané celkové náklady v rámci programu „Živel I“ činí necelých 136,1 milionu korun, požadovaná celková výše dotací pak činí něco přes 95 milionu korun.

Moravskoslezský kraj Ostravě poskytl účelovou neinvestiční dotaci v objemu 77,34 milionu korun ke zmírnění a odstranění následků povodňových škod. Město z něj vyčerpalo 40,64 milionu korun (městské obvody – 23,33 milionu korun, magistrát – 17,31 milionu korun). Zůstatek byl vrácen zpět na účet poskytovatele dotace.

K největším škodám, dosahujícím asi 600 milionů korun, došlo na vodohospodářské infrastruktuře, zejména kvůli dočasnému vyřazení Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Příslušná dotace Státního fondu životního prostředí pokryje 593,406 milionu korun, tedy bezmála všechny náklady. Ústřední čistírna je již v plném provozu, mechanické čištění funguje od prosince 2024, biologické pak od února letošního roku.

V rámci likvidace povodňových škod bylo nevyhnutelné provést opravy zpevněných ploch v bermě řeky Ostravice za necelých 5,39 milionu korun bez DPH. Oprava P+R parkoviště u smyčky Hlučínská v Přívoze si vyžádala skoro 21 milionů korun bez DPH. Náklady na opravu psího útulku v Třebovicích (rekonstrukce oplocení a stavba nové budovy provozní části B) přesáhnou 42 milionu korun.

Doprava

Značné škody, co se dopravy týče, voda způsobila na komunikaci Hlučínské (škoda 2,3 milionu korun, včetně škody na parkovacím systému). Voda vyřadila rovněž světelné signalizační zařízení v křižovatce ulic Hlučínská a Slovenská, kde musel být opraven řadič (1,58 milionu korun). Poškození se nevyhnulo ani celé řadě mostních objektů. Nejvíce utrpěl most v ulici Nad Porubkou ve Svinově (pouze jeho provizorní zprovoznění vyšlo na 2,2 milionu korun). V letech 2026-27 bude magistrát realizovat výstavbu nového mostu, kdy by část výdajů měla pokrýt právě dotace z programu „Živel I“. Žádost již byla podána. Povodeň působila škody taktéž na lávce přes Černý příkop (2 miliony korun), lávce Hřbitovní (1,48 milionu korun) a dalších. V korytech vodních toků na zaplavených úsecích pak musely být odstraněny zjištěné nánosy.

Povodeň v neposlední řadě zaplavila kolektory, především v úseku 28. října-Opavská. Došlo také ke zvýšení nákladů na stočné v kolektorech na Frýdlantských mostech, ulici Poděbradova a v centru. Celkovou výši těchto škod vyjadřuje suma šest milionů korun. Nižší, avšak nepřehlédnutelné částky musely být vynaloženy na opravy dopravního značení a veřejného osvětlení (nejméně 0,5 milionu korun).

Následky velké vody poznala taktéž cyklistická infrastruktura. Nejvíce živel škodil u Opavice mezi chatovou osadou a řekou Opava v Třebovicích (cyklistické trasy D, S, národní trasa č. 5),  na  stezce pro cyklisty pod mostem přes řeku Odru do Petřkovic, ul. Hlučínská (cyklistická trasa G, evropská trasa Eurovelo č. 4), v úseku hráze a účelové komunikaci podél řeky Odry v Nové Vsi pod Severním spojem (cyklistické trasy L, S, evropská trasa Eurovelo č. 4) a povrchu účelové komunikace podél řeky Odry v Nové Vsi (cyklistická trasa L, evropská trasa Eurovelo č. 4). Povodně zaplavily automatické sčítače chodců a cyklistů v Třebovicích, v Petřkovicích pod Landekem a ve Staré Bělé u odpočívky Na Honculi. Celkové náklady na opravu cyklistické infrastruktury dosáhly částky okolo 2 milionů korun. Povodněmi poškozené úseky cyklistické infrastruktury lze najít na https://www.mappaostrava.cz/mappa-data/ v sekci „Doprava na kole“.

Domov IRIS a Domov Slunovrat

Velká voda zasáhla také Domov pro seniory IRIS a Domov Slunovrat, městské příspěvkové organizace, poskytující pobytové služby pro seniory a osoby se sníženou soběstačností. V Případě Domova IRIS jdou škody do necelých 30 milionů korun, celkem 104 klientů muselo být po dva měsíce evakuováno v náhradních prostorách. Nezbytné opravy a rekonstrukční práce postihly přízemí a suterén, centrální výtah, kuchyni a jídelnu, sklady, rehabilitační i volnočasové místnosti s vybavením, zahradu s bezbariérovým přístupem a vybavení pro údržbu, kotelnu, prádelnu, nábytek a počítačové vybavení kanceláří. Přestože se většinu poškozených prostor podařilo obnovit, stejně jako zajistit důstojné podmínky pro klienty i personál, kompletní odstranění všech povodňových následků ještě potrvá.

Vzniklé náklady uhradila finanční pomoc města (pět milionů korun + návratná finanční pomoc 20 milionů korun), dále pak podpora z Nadačního fondu Českého rozhlasu (1 milion korun) a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (4,6 milionu korun). Zřízen byl rovněž transparentní účet pro dary, na kterém se shromáždilo přes 120 500 tisíc korun (zůstatek ke 3. 9. 2025). Velká část škod bude hrazena v rámci pojistné události, která je stále v řešení.

Taktéž Domov Slunovrat musel svých 94 klientů na dva měsíce přemístit do náhradních prostor.  Škody byly zatím vyčísleny na 40 milionu korun (ještě však není přesně znám přesný rozpočet na novou kuchyni). Opravena musela být převážná část pobytového zařízení: plášť budovy, pokoje klientů, podlahy, hygienické zázemí, výtah, kuchyně, rehabilitační i volnočasové místnosti s vybavením, zahrada s bezbariérovým přístupem a vybavení pro údržbu, kotelna, prádelna, IT vybavení kanceláří. Rozsah pohromy je tak velmi podobný jako v případě Domova IRIS. Rovněž ve Slunovratu se režim vrátil k běžnému životu, s následky povodní se tady nicméně ještě budou potýkat.

K uhrazení nákladů poskytlo statutární město Ostrava příspěvek na opravy ve výši šest milionů korun a dále návratnou finanční výpomoc ve výši 20 milionů korun. Ta bude vyúčtována ve vztahu plnění pojistné události, celý proces s příslušnými pojišťovnami ještě není uzavřen. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR poskytlo na škody 2,6 mil. korun. Rovněž v případě Domova Slunovrat pomohl transparentní účet, kam dárci z řad veřejnosti zaslali 26 650 korun (opět údaj ke 3. 9. 2025).

 „Musím připomenout, že do jednotlivých obvodů přicházely také finanční dary od soukromých dárců, ať už firem nebo jednotlivců. Velmi rád bych všem takto zapojeným opravdu upřímně poděkoval,“ upozornil primátor Jan Dohnal. „Zapomenout nemohu ani na pomoc od jednotlivých magistrátů. Naše partnerská města Drážďany, Katovice a Košice pomohla mnoha způsoby, od finanční podpory po dodávku vysoušečů nebo polohovatelných lůžek do pobytových zařízení. Hlavní město Praha nás v období povodní podpořilo deseti miliony korun. Byla to všechno velká pomoc, za kterou opětovně děkuji.“

V nižším rozsahu se povodeň dotkla také některých dalších pobytových zařízení. Například v přívozském Azylovém domě pro muže Centra sociálních služeb Ostrava si oprava zatopeného sklepa vyžádala skoro 710 000 korun.

Preventivní protipovodňová opatření

Prostředky, které Ostrava získala zpět použila na další likvidaci následků povodní nebo je vložila do preventivních opatření. Pořídila třeba značné množství, dnes už spolehlivě uskladněných pracovních nástrojů a sad nářadí, které je v kritických okamžicích nesnadné sehnat.

V blízké době očekáváme shrnující zprávu Českého hydrometeorologického ústavu ohledně loňských povodní, podle které bude město dále postupovat. Zpráva by nám měla aktualizovat čísla průtoků a označit místa potenciálních hlavních hrozeb. V rámci preventivních kroků bylo přistoupeno k odstranění sedimentů pro zajištění bezpečného odvádění intravilánových vod přečerpávaných Povodňovou čerpací stanicí (PČS) Žabník.

Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje je realizován nákup prostředků s určením pro JSDH v rámci města Ostravy. Jedná se o nákupy kalových čerpadel, nafukovacích člunů, přileb pro technické zásahy, sušicích skříní, suchých obleků, praček a sušiček a výbavu pro práci na vodě v hodnotě 10 milionů korun.  

Došlo taktéž k posílení členů pracovní skupiny krizového štábu z řad zaměstnanců. Jedná se o čtyřicet osob. Cílem je zajistit střídání ve dvou směnách. Tito zaměstnanci se sami přihlásili k výkonu této práce. Jejich odborná příprava je zabezpečena ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB – TUO. Průběžně a dlouhodobě probíhá obměna techniky užívané dobrovolnými hasiči (vozidla, vysílačky, ochranné pomůcky atp.)

Aleš Boháč zdůrazňuje, že po překonání problémů je nutné přejít do etapy posílení a zodolnění města proti velké vodě: „Už jsme začali konat. Kupříkladu loni rozplavená hráz na soutoku Odry s Opavou je nyní opravena tak, že dnes by tehdejší situaci vydržela. Spolupracujeme s novým vedením Povodí Odry. To zaměřilo říční koryta, abychom věděli, kde je nutné odstranit sedimenty, aby se zvýšila průtočnost vody.  Jeho pracovníci s námi řeší konkrétní ochranu problematických bodů. Pokud se všechna tato opatření podaří dotáhnout, pak Ostrava bude mít ochranu před více než stoletou vodou.“

 „Město Ostrava bude mít do konce letošního roku zpracované investiční plány zaměřené na zvýšení odolnosti mostů, lávek, podchodů, podjezdů a dalších staveb, kterými při záplavách protékala voda. V případě, že by se v budoucnu opakovala situace ze září 2024, měla by být zatopená území výrazně menší a způsobené škody podstatně nižší,“ uzavřel primátor statutárního města Ostrava Jan Dohnal.