Ostravané jsou především filmoví nadšenci a milovníci hudby

Šetření se věnovalo také motivacím i bariérám, které hrají zásadní roli v tom, jak aktivní kulturní život Ostravané vedou. Realizátorem výzkumu byl STEM Ústav empirických výzkumů, z. ú., který obdobné mapování kulturního života realizoval pro Prahu v rámci projektu MAPK20, a je tedy možné kulturní návyky výsledky obou těchto šetření navzájem porovnat.

„Různé dílčí analýzy kulturních potřeb a preferencí se v Ostravě realizovaly již v předešlých letech – buď však byly součástí širších sociologických průzkumů a kultury se týkaly pouze okrajově nebo byly zaměřeny jen na určitý výsek obyvatelstva. Výsledky šetření STEMu poskytují první skutečně komplexní data o kulturních návycích Ostravanů. Díky nim tak máme jasnou zprávu o konkrétních návycích a potřebách našeho obyvatelstva, s níž můžeme v dalších letech pracovat. Výsledky jsou také velmi užitečné pro ostravské kulturní organizace, kterým přináší jasnou zprávu o lokálním publiku a na jaké skupiny obyvatelstva mohou efektivněji zacílit svůj program a marketing,“ objasňuje záměr výzkumu náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a kulturu Lucie Baránková Vilamová.

Z výsledků vyplývá, že Ostravané inklinují především k hudbě a k filmu (zájem o tyto oblasti uvedlo přes 80 % dotázaných), další oblíbenou oblastí kultury je divadlo (59 % se zajímá). Zatímco film láká všechny věkové skupiny, hudbu preferují spíš mladší, naopak u již zmíněného divadla zájem roste s přibývajícím věkem. Hudba a film také shodně přitahují muže i ženy, na rozdíl od dalších oblastí kultury, kde zájem ze strany žen prokazatelně dominuje.

Nejvyhledávanějšími kulturními cíli obyvatel města jsou historické památky a po nich kina a multikina, kam alespoň jednou za rok zavítá 74 % (resp. u kin 70 %) z nich. Polovina dotazovaných minimálně jednou ročně zajde na činoherní představení a poté na hudební festivaly a koncerty populární hudby, které nejméně jednou do roka navštíví 46 % místních. Významnou roli v kulturním životě Ostravanů hrají také knihovny – ročně je sice navštěvuje „pouze“ 44 % obyvatel, ale vykazují nejvyšší intenzitu návštěvnosti ze všech kulturních zařízení (17 % dotázaných do nich zamíří každý měsíc) a také druhou největší spokojenost dotázaných s programovou nabídkou (75 %, předstihly je pouze kina a multikina).

Drtivá většina Ostravanů kulturní akce navštěvuje kvůli zábavě a odreagování (88 %), mezi další klíčové motivace, proč se vydávají za kulturou, pak patří předchozí dobré zkušenosti s danou institucí (81 %), možnost strávit čas s blízkými (79 %) nebo doporučení od známých (74 %). Zatímco nenajdeme významnější rozdíly v odpovědích mužů a žen (krom faktu, že ženy jsou všeobecně více motivované vydávat se za kulturou), u různých věkových skupin se pak motivace proměňují. Mladí lidé častěji chtějí vidět konkrétní umělce a zajímají se o novinky, u lidí středního věku je významný faktor trávení kvalitního času s blízkými. S přibývajícím věkem také vzrůstá význam duševního prožitku.

Pokud jde o to, co obyvatelům města naopak brání v aktivnějším kulturním životě, nejčastějšími bariérami jsou únava a osobní překážky (67 %) a nedostatek peněz (63 %). Finanční bariéru pak vnímají zejména mladší věkové skupiny a lidé s nižším dosaženým vzděláním, únava a osobní překážky převažují u lidí středního věku. Starší obyvatelé a vysokoškoláci pak nejvíce pociťují nedostatek vstupenek. Ve srovnání s Pražany pak Ostravané považují kulturní nabídku za více cenově dostupnou a za drahé označují zejména vstupenky do kin (64 %) a na koncerty populární hudby (51 %).

Ostravský výzkum obdobně jako předchozí pražská studie pracuje s unikátní typologii kulturního chování, která rozděluje obyvatele města do šesti segmentů podle toho, jak často a jaké kulturní akce navštěvují. Nejmladší kulturní nadšenci spadají pod označení Kulturní entuziasté (12 %), starší skupinu obyvatelstva, jež je pravidelným návštěvníkem kulturních akcí, reprezentují Tradiční spotřebitelé (6 %), v níž dominují zejména vzdělané ženy. Mladší obyvatelstvo, které kulturu vnímá především jako zdroj zábavy, a tak navštěvuje nejčastěji hudební kluby, koncerty a festivaly populární hudby nebo kina a stand-upy, se řadí ke Konzumentům zábavního průmyslu (21 %).

Nejsilnějším ostravským segmentem se stali Příležitostní návštěvníci (36 %), což jsou především středoškoláci středního a vyššího věku, kteří kulturní nabídku sledují spíš méně často a nejvíce je zajímá film, hudba a částečně také divadlo. K méně frekventovaným návštěvníkům kulturních aktivit se pak řadí skupiny Kulturně vyloučených (7 %), sestávající zejména z hůře finančně zajištěných domácností, které své kulturní potřeby saturují spíše doma, a Samotářů (18 %), starších obyvatel, kteří za kulturou nechodí prakticky vůbec a preferují spíše přírodu.

„Příjemně překvapivým zjištěním bylo, že v Ostravě je poměrně silný segment tzv. Kulturních entuziastů. Tuto skupinu obyvatelstva tvoří aktivní lidé mladšího věku, kteří navštěvují všechny typy kulturních akcí bez ohledu na žánry a kulturu vnímají jako esenciální součást svých životů. Přestože 12 % nevypadá jako zrovna silné zastoupení, ve srovnání s Prahou jde o dvojnásobný percentil, což potvrzuje, že se Ostravě daří zapojovat mladé lidi do aktivního kulturního života. Zároveň výzkum ukázal, že máme poměrně velkou skupinu staršího obyvatelstva, které se v ostravském kulturním živote angažuje minimálně. To by měla být výzva pro naši kulturní scénu, pokusit se tuto skupinu více zaujmout a zapojit,“ vypichuje z výsledků náměstkyně Lucie Baránková Vilamová.

Podrobné výsledky analýzy kulturního chování je možné najít ve formátu otevřených dat na portálu openDATA!!! nebo v kompletní výzkumné zprávě dostupné na webu kulturova.cz. Zde je možné najít také celkové shrnutí výsledků a interaktivní dashboard se zobrazením vybraných otázek dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu jsou dostupné také na datovém portále města.

Kvantitativní šetření kulturního chování obyvatel Ostravy bylo realizováno od 6. do 21. února 2025 na reprezentativním vzorku obyvatelstva staršího 15 let. Výběr respondentů zohledňoval věk, pohlaví, vzdělání, socio-ekonomické postavení a také lokalitu bydliště v rámci 23 městských obvodů. Sběr dotazníků probíhal prostřednictvím CAWI (on-line webový dotazník) a celkově se šetření zúčastnilo přes 1000 respondentů.