Ostrava se hlásí k myšlenkám Světového dne mokřadů

Nový mokřad má mít edukativní rozměr, bude působit na široký okruh lidí všech generací, od žáků škol po seniory, kteří lokalitu často navštěvují. Ostrava se nejen tímto projektem hlásí k myšlenkám Světového dne mokřadů, který připadá na 2. února.

„Nový mokřad, který vytvoří zázemí pro ptáky a obojživelníky, by měl vzniknout v horní části toku potoka Mešnice. Jedná se o místo po bývalém vodním díle, malém rybníčku. Cílem je vodní plochu zvětšit, vystavět zadržovací nádrž a celé místo nově osázet stromy. Součástí projektu na nový mokřad je i vybudování naučné učebny pod širým nebem. V budoucnu by měla vzniknout také soustava tůněk, které by zmírnily erozi břehů potoka. V současné době se zpracovává projektová dokumentace," uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Pozemek pro stavbu vodní nádrže a soustavy tůní se nachází v údolí potoka Mešnice v Krásném Poli, zasahuje také do katastru obcí Dolní Lhota a Velká Polom. Cílem plánované stavby je zpomalit povrchový odtok vody a posílit retenční schopnosti krajiny. Hráz nové vodní nádrže o objemu 260 m³ bude dlouhá 47 metrů a vysoká 2, v koruně až 3 metry. Zátopa nádrže bude mít plochu cca 1870 m², celkový objem zadržené vody by mohl být zhruba 1250 m³, hloubka maximálně 1,60 metru. Na nádrž bude navazovat sedm tůní s plochou od 10 do 35 m² a hloubkou maximálně jeden metr. Jejich celková plocha bude 140 m². Přívod vody do nádrže a pravděpodobně i do tůní bude zajištěn jejich napojením na upravenou dešťovou kanalizaci.

„Mokřad v Krásném Poli by měl nejen plnit funkci zadržování vody v krajině, ale také zdůraznit postavení obvodu v rámci Ostravy jako místa s relativně zachovalou přírodou a kvalitním životním prostředím. Dříve se v dané lokalitě nacházel malý rybníček, takže navazujeme zároveň na dílo našich předků," uvedl starosta obvodu Tomáš Výtisk.

Před zahájením stavby se musí v údolní nivě určené pro umístění nádrže provést podrobnější hydrogeologický průzkum. Lokalita se nachází v blízkosti cyklostezky W, která je hojně využívaná nejen obyvateli Ostravy, ale i návštěvníky. Projekt nového mokřadu je plně v souladu s cíli takzvané Adaptační strategie na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu, kterou má Ostrava zpracovanou od roku 2017. S jeho realizací se počítá na přelomu let 2022 a 2023.

„Město Ostrava připravuje celou řadu dalších projektů podporujících zadržování vody v krajině i v intravilánu města, a to v souladu se soudobými trendy hospodaření s dešťovou vodou včetně budování takzvané modrozelené infrastruktury a s Adaptační strategií města na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu. Mezi takové opatření patří revitalizace soustavy tří rybníků v rámci projektu „Revitalizace Lesoparku Benátky a Hulvácký kopec", revitalizace rybníka a vodoteče v rámci projektu „Revitalizace Pustkoveckého údolí", dále přírodě blízké úpravy údolí Výškovického potoka a jeho bezejmenných bočních přítoků včetně obnovení studánek v rámci projektu „Cesta vody a Park nad rybníkem", návrh nového vodního biotopu včetně dotace vodní plochy dešťovou vodou z přilehlých střech v rámci projektu „Parková úprava za Poliklinikou Hrabůvka" a obnova přírodní vodní nádrže (přírodního biotopu) na Pastvinách v Proskovicích. V říjnu začala revitalizace dvou vodních nádrží a jejich okolí v Radvanicích," doplnila náměstkyně Šebestová.

Jedinečná expozice mokřadů je také v ostravské zoologické zahradě. Vznikla na konci rybniční sítě v místě, kde měl v minulosti vzniknout další rybník. K jeho vybudování však nakonec nedošlo a díky vodě odtékající z již existujících rybníků přes tuto lokalitu postupem času vzniklo jedinečné útočiště celé řady rostlinných a živočišných druhů.

Světový den mokřadů připadá na 2. února, protože tento den se v roce 1971 podepsala Úmluva o mokřadech, známá také jako Ramsarská. Připojilo se k ní 171 států, které se zavázaly zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na „Seznam mokřadů mezinárodního významu" a zajistit jejich adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Jsou důležité nejen pro přírodu, ale také pro lidi. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako přírodní houba proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž přispívají k regulaci změny klimatu. Seznam mokřadů s mezinárodním významem v současné době čítá 2 331 mokřadů celého světa o celkové rozloze 210 milionů hektarů. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od roku 1990 a na seznamu má zapsáno celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi rybniční soustavy, říční nivy, rašeliniště, a dokonce i jeden ojedinělý podzemní mokřad. V seznamu ramsarských mokřadů je Poodří, které zasahuje i do území města Ostravy.

Ostrava byla jedním z prvních měst v České republice, která měla zpracovánu Adaptační strategii na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu. Ta navazuje na předchozí mitigační aktivity a projekty (např. účast v Paktu starostů a primátorů, zpracování Akční plán udržitelné energetiky – SEAP/ Akční plán pro udržitelnou energii a klima – SECAP, relevantní aktivity Chytrého města – Smart City). Příprava a realizace Adaptační strategie je jednou z hlavních aktivit Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období let 2017 až2023; práce na jejím zpracování byly zahájeny v roce 2016. K řešení byli přizváni odborníci z akademické sféry (Ostravská univerzita v Ostravě, Akademie ČR) a dalších odborných pracovišť (Český hydrometeorologický ústav apod.).