Kotel v ZOO přinesl úsporu skleníkových plynů i provozních nákladů

Díky výměně zdroje vytápění došlo ke snížení emisí CO₂ do ovzduší, ročně o skoro sedmdesát tun. Vytápění dřevěnými peletami je navíc mnohem levnější než elektrickou energií, která se používala do rekonstrukce. K úsporám energie přispěly také stavební úpravy - čtyřicet let starý pavilon byl zateplen, instalovalo se v něm vzduchotechnické zařízení, vyměnila se tepelně nevyhovující vrata do venkovního výběhu a teplo neuniká ani střešní kopulí, protože je zhotovena z tepelně izolačního skla. Vedle vytápění budovy má kotel na starosti také ohřev vody v bazénu pro hrochy.
Dalším přínosem nedávné rekonstrukce je snížení spotřeby vody: je zhruba ve třetinové výši než před rokem. Nyní hroši „vystačí“ s necelými čtyřmi tisíci kubíky vody ročně. „Před rekonstrukcí nebyla v bazénu hrochů voda nijak čištěna, a proto bylo nutné ji poměrně často měnit. V létě až dvakrát týdně. Díky nové technologii, zejména biologického aerobního čištění pomocí biofiltrů s odvětráváním plynných složek, došlo k výraznému prodloužení periody vypouštění vody. Nyní ji stačí vyměnit jednou za tři až čtyři týdny. „Došlo také k výraznému snížení zápachu v pavilonu hrochů. Neméně důležitá je i úspora lidské práce při čištění bazénu, vyvážení hnoje a dalších činností,“ uvedla mluvčí Zoo Ostrava Šárka Kalousková s tím, že definitivní úspory zoo vyčíslí po delší době provozu.
Tolik potřebná rekonstrukce se mohla uskutečnit díky finančním prostředkům v rámci Finančního mechanismu Norsko (17,5 mil. Kč) a díky spolufinancování ze strany zřizovatele ZOO Ostrava - statutárního města Ostrava, které na rekonstrukci vynaložilo devatenáct milionů korun.
V současné době pavilon obývají hroší samice Katka s partnerem Honzou a jejich mládětem Hugem, kterým se po rekonstrukci zlepšily životní podmínky. Vedle hroší rodinky se v něm zabydlela také skupina tří krokodýlů štítnatých. Ve velkém akváriu pak mohou návštěvníci pozorovat ryby z jezera Tanganika, které dalo „staronovému“ pavilonu název.