Historie městské nemocnice na výstavě

2/7 2018

Výstava ve foyer Nové radnice připomíná historii Městské nemocnice Ostrava od založení v roce 1848, přes výstavbu nové budovy po význam v obou světových válkách po současnost s výhledem do následujících let. Jeden z panelů představuje lékařské nástroje, které se v nemocnici používaly v 19. století. 

Historie městské nemocnice na výstavě

Budova nemocnice na pohlednici vydané před I. světovou válkou.

Nahlédněme do historie ostravské městské nemocnice. Ve dvacátých letech 19. století moravskoostravský kaplan Kašpar Pittler pořídil dvě poslední vůle (v roce 1820 a 1823), ve kterých odkázal veškerý svůj majetek ve prospěch budoucí nemocnice. Jmění tzv. Pittlerovy nadace bylo po smrti svého zakladatele (†1832) neustále doplňováno dobrovolnými dary měšťanů a různými sbírkami. Souhlas k výstavbě nemocnice dala dvorská kancelář ve Vídni 4. července 1846, následně tento záměr podpořilo 9. října moravské gubernium v Brně s podmínkou, že polovina výdajů na výstavbu, provoz a údržbu bude hrazena z Pittlerovy nadace a polovina z prostředků města. Stavebním místem se stala zahradní parcela původního domu Kašpara Pittlera v Mostní ulici (dnes ulice 28. října) v centru města blízko náměstí. Výstavbu nemocnice vedl místní stavební podnikatel Anton Römisch. Budova byla otevřena nejspíše v květnu 1848, avšak další dostavby a úpravy probíhaly ještě v následujících letech, takže k úplnému ukončení stavebních prací došlo až v roce 1851.  

Nově postavená nemocnice byla jednopatrová, s hlavním vchodem z Mostní ulice a měla kapacitu 24 lůžek. V následujících letech se počet lůžek zvyšoval, především v době probíhajících epidemií, takže v roce 1872 mohlo být v sedmi nemocničních pokojích léčeno i 40 pacientů. Brzy se však ukázalo, že poloha nemocnice v centru města na nejrušnější ulici je velmi nevýhodná a v době epidemií ohrožovala zdraví obyvatel bydlících v bezprostředním okolí. Na tuto skutečnost upozornil při své inspekční návštěvě 24. července 1882 zdravotní rada dr. Kuna z Brna, který doporučil vybudování nové infekční nemocnice, pokud by se stávající nemohla stavebně upravit.  

Městský fyzik dr. Filip Weinreb požadoval okamžitou výstavbu infekční nemocnice na Fifejdách, v lokalitě mimo hustě obydlené území, v níž se měli léčit všichni pacienti nakažení neštovicemi, tyfem, cholerou, spálou a dalšími infekčními chorobami. Právě tyto nakažlivé nemoci se velmi rychle šířily ve městě kvůli špatným hygienickým podmínkám obyvatel, žijících často v přeplněných domech a bytech. Obecní výbor v Moravské Ostravě uznal potřebu izolace osob postižených infekčními nemocemi a na svém zasedání 17. ledna 1884 rozhodl o vybudování nové infekční nemocnice na Fifejdách.  Výstavba byla zahájena v létě 1884 místním stavitelem Fr. G. Böhmem a prvního pacienta s neštovicemi přijali v ještě nevybavené nemocniční budově 2. května 1885. Poté byla vybudována infekční komora a prádelna a do plného provozu byla novostavba uvedena v roce 1886. Moravská Ostrava se tak stala jedním z prvních měst na Moravě a ve Slezsku, které vystavělo infekční nemocnici.  

K rozšíření lékařské péče došlo 1. ledna 1892, kdy byla do té doby soukromá městská nemocnice, která ošetřovala v prvé řadě obyvatele s domovským právem v Moravské Ostravě, i když neodmítala pomoc ani přespolním a dělníkům průmyslových závodů, zařazena do kategorie veřejných nemocnic (obě budovy - v Mostní ulici a na Fifejdách). Představitelé města tento požadavek odsouhlasili již v roce 1888, k jeho uskutečnění však došlo až po schválení vyšších úřadů a splnění požadavků, jako např. vybavení infekční nemocnice parním dezinfekčním přístrojem. Také byly upraveny poplatky za ošetřování, které znamenaly hlavní zdroj příjmů. Zveřejnění nemocnice se mimo jiné projevilo i v rostoucím počtu pacientů. V roce 1891 se v obou ještě soukromých nemocnicích léčilo 397 nemocných. V roce 1897, těsně před otevřením nové městské nemocnice císaře Františka Josefa I., již 801 nemocných.  

Městská nemocnice neměla až do roku 1897 vlastního stálého lékaře. Odbornou léčebnou péči v ní vykonávali městští lékaři a ranhojiči v rámci své úřední veřejné služby a do nemocnice jen docházeli. Prvním byl v roce 1848 městský ranhojič Bedřich Fuchs, kterého vystřídal následujícího roku městský lékař dr. Med. Nikodém Kroček, syn místního měšťana a absolvent medicíny na vídeňské univerzitě. Prvním stálým nemocničním lékařem se stal od 1. července 1897 MUDr. Friedrich Neugebauer, asistent chirurgické kliniky ve Štýrském Hradci, který se zároveň ujal funkce primáře a ředitele nemocnice. Ošetřovatelskou službu vykonávaly od roku 1893 řádové sestry svatého Kříže.

Výstava ve foyer Nové radnice na Prokešově náměstí je přístupná do 22. července.