Blíží se konec výstavy Ostrava nevídaná

Originály vzácných listin už sice byly odvezeny zpátky do archivů, jsou zde ale k vidění jejich faksimile. V části nazvané Ostrava středněvěká je to Dražický kodex, testament biskupa Bruna s první dochovanou písemnou zmínkou o Ostravě nebo privilegium Karla IV. konat ve městě výroční trh. Vystaveny jsou také nejnovější archeologické nálezy dokládající řemeslnou činnost, předměty z nejbližších hradů i mincovní poklad, objevený přímo v centru Ostravy.

Kel půjde do soutěže

Mezi návštěvníky, zejména mezi dětmi, je nejobdivovanějším exponátem mohutný mamutí kel, nedávno vyzdvižený z řečiště Odry a restaurovaný, který se nachází spolu s kopií Petřkovické venuše a dalšími nálezy z doby lovců mamutů v části Ostrava nejstarší. „Prezentaci mamutího klu chceme pro její úspěch přihlásit do celostátní muzejní soutěže Gloria musaealis, která hodnotí činnost muzeí jako strážců národního kulturního dědictví České republiky,“ říká ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.

Návštěvnost výstavy Ostrava nevídaná se blíží šesti tisícům, nejvíce lidí si ji prohlédlo v rámci Ostravské muzejní noci, kdy do muzea přišlo 2000 zájemců.

Někteří z návštěvníků přicházejí i opakovaně a studují zajímavé a málo dostupné informace například o unikátní nivní krajině.  Jiní si prohlížejí staré fotografie z muzejních sbírek nebo práce regionálních malířů.

Přednáška o venuších

V závěrečném týdnu výstavy bude přednášet historik Marek Zágora na téma Petřkovická venuše a její méně či více známé „kolegyně“, a to v Ostravském muzeu ve čtvrtek 29. června od 17 hodin.

Jako venuše se označují pravěké ženské figurky, které byly vytvářeny v mladším paleolitu v oblasti celé Eurasie. Jsou vyrobeny z různých materiálů (z kamene, keramiky, mamutoviny, kostí nebo paroží) a zvýrazněny jsou na nich ženské rysy jako ňadra, hýždě nebo široká pánev. Vedle kyprých venuší, které převažují, se objevují i štíhlé jako např. proslulá Petřkovická venuše, od jejíhož objevení uplyne příští rok již 65 let. Soška o velikosti 4,6 cm zpodobňující bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele ležela pod mamutí stoličkou na Landeku v místě sídliště lovců mamutů. Přednáška představí slovem a obrazem i další zajímavé venuše, které se do současnosti zachovaly.

Upozorňujeme návštěvníky, kteří si nechtějí nechat ujít tuto mimořádnou výstavu, na změnu otevírací doby z důvodu konání akce Festival v ulicích: v sobotu 1. července bude muzeum otevřeno od 9 do 17 hodin.