Originál Dražického kodexu v Ostravském muzeu
Je jím Dražický kodex, který byl sepsán před rokem 1343 pro biskupa Jana IV. z Dražic, jehož součástí je „Vypravování o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II.“ V něm se nachází významná písemná zmínka o Moravské Ostravě. Kodex na výstavu zapůjčil Archiv Pražského hradu. Dražický kodex bude v Ostravském muzeu vystaven od středy 17. do neděle 21. května. Zájemci si jej mohou prohlédnout od středy do pátku od 9 do 17 hodin, v sobotu od 9 do 13 hodin a v neděli od 13 do 17 hodin.
„Těší mě, že se podařilo na výstavu Ostrava nevídaná zajistit několik originálů vzácných a pro naše město významných písemností. Po závěti biskupa Bruna a privilegiu Karla IV. z roku 1362, kterým tento významný panovník povolil v našem městě konání výročního trhu, je to originál Dražického kodexu. A tím rozhodně nekončíme. V červnu do Ostravy přivezeme například Petřkovickou venuši. Na naše město, které v průběhu tři čtvrtě tisíciletí vyrostlo z malé osady do rozměru významné regionální metropole s bohatým kulturním, společenským, politickým i sportovním životem, můžeme být právem hrdí. V rámci oslav si můžeme připomenout mnoho významných milníků jeho historie,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura.
Text „Vypravování“ nás odkazuje do roku 1279, kdy si 5. ledna přední církevní hodnostáři dojeli pro stvrzení volby pražského biskupa k biskupu olomouckému Brunovi, kterého „našli v biskupském městě jménem Ostrava.“
Přesná citace zní:
„Léta Páně 1279
Dne 5. ledna Tobiáš, zvolenec pražský, předeslav posly se zmocňujícím listem k ctihodnému muži biskupu olomouckému stran stvrzení své volby od arcibiskupa mohučského, jel na Moravu se ctihodnými muži, kanovníky pražskými, Řehořem, mistrem a děkanem pražským, s Alešem, proboštem olomouckým, a s Dětřichem, maje s sebou i jiné kaplany nižšího i vyššího stupně, a s četným průvodem urozených mužů světských. Našli olomouckého biskupa v biskupském městě jménem Ostrava, jež leží za krajem opavským na hranicích Polska a Moravy. Olomoucký biskup, dověděv se, že přišli, je čestně přijal a choval se k nim laskavě a vlídně. Neboť bylo vždy a jest jeho zvykem míti radost z příchodu hostí, následuje totiž autoritu, která praví: „Je zvláštním potěšením urozených lidí pohostinnu přijímat příchozí z kterékoli strany světa a laskavě se k nim chovati, a přijímá-li někdo, hnut citem dobroty, cizince, roznícen milostí lásky, tím více lne k blízkým.“
Setkání se vydařilo, neboť olomoucký biskup „stvrdil dne 18. ledna volbu Tobiáše biskupem pražským jako řádně a kanonicky provedenou od kapituly pražské.“