Industriální stopy čtvrt století poté

Série setkání, konferencí a bienále Industriální stopy začala v roce 2001 úspěšnou konferencí v tehdy čerstvě zpřístupněné staré čistírně odpadních vod v Praze-Bubenči. Cílem těchto iniciativ je nastínit některé charakteristické rysy a problémy, které provázejí úsilí o záchranu a nové využití průmyslového dědictví, jež je až příliš často v ohrožení. Letošní doplněk v názvu – čtvrt století poté – odkazuje na složitou situaci industriálního dědictví čtvrt století po změně politického systému a následné proměně kulturní atmosféry po roce 1989. Tyto problémy se týkají nejenom České republiky, ale také dalších postkomunistických zemí. I proto se jednání zúčastnili představitelé Německa, Maďarska, Polska a Slovenska. Pořadatelskou stranu reprezentovali zmocněnec ministra průmyslu a obchodu ČR Jiří Cienciala, náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Smrček, náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková, zástupci CzechInvestu, Národního památkového ústavu, Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, Národního technického muzea a další. Ústřední myšlenkou prezentovaných příspěvků bylo především hledání přijatelné rovnováhy mezi zájmy soukromých vlastníků privatizovaných budov a areálů a veřejným zájmem na zachování historického a kulturního dědictví.

K hlavnímu tématu konference se ve svém zahajovacím slově vyjádřil také primátor Kajnar. Na příkladu Dolní oblasti Vítkovice zdůraznil nutnost spolupráce na ose majitel – stát – úřady – město (obec), která v případě Ostravy dala díky přijatým kompromisům vzniknout unikátní industriální zóně, která zachovává kvality průmyslové památky a současně slouží jako významné kulturní a vzdělávací centrum. Vyslovil se také pro pomoc státu soukromým majitelům při hrazení rozdílu mezi ekonomicky nejefektivnější přestavbou a využitím památečních objektů a jejich rekonstrukcí do původní historické podoby.