Historické kalendárium

pro týden od 11. června do 17. června

11. červen 1963

Dne 11. 6. 1963 zemřel ve Feldbachu (Rakousko) Lev Prchala, armádní generál, účastník I. a II. čs. odboje a exilový politik (narodil se 23. 3. 1892 v Polské, dnes Slezské, Ostravě). Vojenskou kariéru zahájil na bojištích I. světové války, kde se osvědčil jako vynikající voják a stratég. Díky svým schopnostem se vypracoval na jednoho z velitelů legií v Rusku. Po návratu zastával funkci zemského vojenského velitele na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi a další významné vojenské posty. V roce 1936 byl jmenován armádním generálem. V době mnichovské krize byl velitelem 4. polní armády a patřil k hlavním zastáncům obrany republiky. Poté převzal velení 3. polní armády, která chránila hranice Slovenska a Podkarpatské Rusi a krátkou chvíli byl také členem autonomní vlády Podkarpatské Rusi. V květnu 1939 ilegálně přešel do Polska a pak do Francie. Do čs. armády nevstoupil a po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie. Tady vedl opozici proti Edvardu Benešovi, se kterým se dostal do konfliktu a v říjnu 1940 byl postaven mimo službu. Po skončení II. světové války zůstal v Londýně, kde vytvořil opoziční tzv. Český národní výbor. Po roce 1948 se přestěhoval do Německa a dále se politicky angažoval při pokusu o sjednocení protikomunistické emigrace. 

12. - 13.  červen 1939

synagogaV noci z 12. na 13. 6. 1939 zapálili nacisté dvě moravskoostravské synagogy na Pittlerově (dnes Zeyerově) a Žerotínově ulici. I když hasiči přijeli k ohni včas, museli se podle příkazu omezit jen na ochranu přilehlých budov. Zbytky vyhořelých staveb byly v zimě roku 1940 postupně rozebrány a úplně odstraněny. Stejně smutný konec potkal o pár dní dříve další ostravské synagogy a modlitebny ve Vítkovicích, Zábřehu, Přívoze a Hrušově a nakonec i židovskou útulnu v Mariánských Horách. 

 

 

 

15. červen 1357

Dne 15. 6. 1357 je datována listina, v níž se poprvé uvádí ves Vítkovice. Jedná se o listinu bratří Petra a Jana z Paskova, kteří svému bratranci Michalovi darují dědičnou rychtu ve Vítkovicích. K rychtě náleželo ještě 1,5 lánu polí a 18 kusů dobytka, krčma, právo rybolovu a třetina z vybraných soudních pokut. Za toto obdarování musel Michal pro oba bratry vybírat od zdejších poddaných různé platy a dozírat na ně při vykonávání robotních povinností. Zřejmě už tehdy byly Vítkovice v majetku olomouckých biskupů jako jejich léno. Název Vítkovice souvisí patrně se jménem Vítka z Vikštejna, který byl v roce 1369 držitelem biskupského hradu Schauenstein v Kopřivnici.

                                                                                                                                                          Připravuje: Archiv města Ostravy