Historické kalendárium

pro týden od 2. dubna do 8. dubna

3. duben 1925

Dne 3. dubna 1925 se správy města Ostravy ujalo první volené městské zastupitelstvo vzešlé z obecních voleb konaných 9. 11. 1924. To nahradilo poradní sbor vládního komisaře, kterým byl sociální demokrat Jan Prokeš. Vítězem obecních voleb se stala Československá strana sociálně demokratická, která získala v 60členném městském zastupitelstvu 16 mandátů, 12 mandátů obdrželo společenství německých stran Deutsche Wahlgemeinschaft, po sedmi mandátech Komunistická strana Československa a Československá strana lidová. Starostou byl zvolen osvědčený Jan Prokeš.

6. duben 1909

tramvajDne 6. dubna 1909 byla zahájena osobní doprava na trati Ostrava–Karviná. Úzkorozchodná elektrická dráha vedla z Antonínova náměstí v Moravské Ostravě (za dnešním Divadlem A. Dvořáka) přes Slezskou Ostravu, Radvanice, Petřvald a Orlovou do Karviné ke stanici Košicko–bohumínské dráhy a měřila 20 km. První tramvaj vypravená podle jízdního řádu jela úplně prázdná. Lidé pohlíželi na nový dopravní prostředek s nedůvěrou a neměli odvahu nastoupit. Vedení společnosti proto dočasně zavedlo bezplatnou přepravu v jednom směru. Tramvajová doprava si ale brzy získala oblibu a lidé ji využívali především k dopravě do práce, v první řadě na šachty, jichž bylo po trase 19. V důsledku rozšiřování silniční sítě a škod z poddolování byla od konce 50. let 20. století doprava na úzkorozchodné trati omezována. Poslední tramvaj z Karviné, na značně zkrácené trase, vyjela 28. května 1967.

7. duben 1495

Dnem 7. dubna 1495 je datována listina, kterou Beneš Černohorský z Boskovic, držitel hukvaldského panství, vrací do trvalého vlastnictví městu Moravská Ostrava jeho hradby, příkopy a valy, kterých se patrně dříve zmocnil husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Měšťanům šlo především o příkopy, které mohli hospodářsky využít k pěstování píce. Příkopy a jejich svahy byly pravděpodobně rozsáhlé, což lze odhadnout z nápadného pásu zeleně, který obklopoval těsně po likvidaci hradeb, koncem první třetiny 19. století, téměř celé město.

7. duben 1886

Dne 7. dubna 1886 zemřel v Moravské Ostravě bývalý starosta a podnikatel Alois Anderka. Do veřejného života vstoupil roku 1858, kdy se stal předsedou spolku právovarečných měšťanů, v roce 1861 byl zvolen do obecní rady a roku 1864 se stal starostou Moravské Ostravy. Jeho největší zásluhy jsou spojovány s odvrácením hrozby uvalení rozsáhlých kontribucí na Moravskou Ostravu v době válečného konfliktu mezi Rakouskem a Pruskem, za což byl vyznamenán císařem. Nelze pominout ani další léta jeho působení na postu starosty. Na základě osobní intervence ve Vídni v roce 1869 bylo nádraží nově budované ostravsko–frýdlantské dráhy umístěno v blízkosti města (dnešní nádraží Ostrava–střed), v roce 1868 se městu konečně podařilo dosáhnout povolení ke zřízení hlavní školy, plynového osvětlení (1870), byl založen nový městský hřbitov (1871). Rozsáhlé stavební akce a nákupy pozemků však způsobily v roce 1873 nevídaný deficit městského rozpočtu ve výši 170 tisíc zlatých. Tato skutečnost pravděpodobně přispěla k tomu, že již nebyl znovu zvolen starostou města. V obecním výboru setrval až do své smrti.

                                                                                                                                                                 Připravuje: Archiv města Ostravy

3. duben 1925

Dne 3. dubna 1925 se správy města Ostravy ujalo první volené městské zastupitelstvo vzešlé z obecních voleb konaných 9. 11. 1924. To nahradilo poradní sbor vládního komisaře, kterým byl sociální demokrat Jan Prokeš. Vítězem obecních voleb se stala Československá strana sociálně demokratická, která získala v 60členném městském zastupitelstvu 16 mandátů, 12 mandátů obdrželo společenství německých stran Deutsche Wahlgemeinschaft, po sedmi mandátech Komunistická strana Československa a Československá strana lidová. Starostou byl zvolen osvědčený Jan Prokeš.

6. duben 1909

tramvajDne 6. dubna 1909 byla zahájena osobní doprava na trati Ostrava–Karviná. Úzkorozchodná elektrická dráha vedla z Antonínova náměstí v Moravské Ostravě (za dnešním Divadlem A. Dvořáka) přes Slezskou Ostravu, Radvanice, Petřvald a Orlovou do Karviné ke stanici Košicko–bohumínské dráhy a měřila 20 km. První tramvaj vypravená podle jízdního řádu jela úplně prázdná. Lidé pohlíželi na nový dopravní prostředek s nedůvěrou a neměli odvahu nastoupit. Vedení společnosti proto dočasně zavedlo bezplatnou přepravu v jednom směru. Tramvajová doprava si ale brzy získala oblibu a lidé ji využívali především k dopravě do práce, v první řadě na šachty, jichž bylo po trase 19. V důsledku rozšiřování silniční sítě a škod z poddolování byla od konce 50. let 20. století doprava na úzkorozchodné trati omezována. Poslední tramvaj z Karviné, na značně zkrácené trase, vyjela 28. května 1967.

7. duben 1495

Dnem 7. dubna 1495 je datována listina, kterou Beneš Černohorský z Boskovic, držitel hukvaldského panství, vrací do trvalého vlastnictví městu Moravská Ostrava jeho hradby, příkopy a valy, kterých se patrně dříve zmocnil husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Měšťanům šlo především o příkopy, které mohli hospodářsky využít k pěstování píce. Příkopy a jejich svahy byly pravděpodobně rozsáhlé, což lze odhadnout z nápadného pásu zeleně, který obklopoval těsně po likvidaci hradeb, koncem první třetiny 19. století, téměř celé město.

7. duben 1886

Dne 7. dubna 1886 zemřel v Moravské Ostravě bývalý starosta a podnikatel Alois Anderka. Do veřejného života vstoupil roku 1858, kdy se stal předsedou spolku právovarečných měšťanů, v roce 1861 byl zvolen do obecní rady a roku 1864 se stal starostou Moravské Ostravy. Jeho největší zásluhy jsou spojovány s odvrácením hrozby uvalení rozsáhlých kontribucí na Moravskou Ostravu v době válečného konfliktu mezi Rakouskem a Pruskem, za což byl vyznamenán císařem. Nelze pominout ani další léta jeho působení na postu starosty. Na základě osobní intervence ve Vídni v roce 1869 bylo nádraží nově budované ostravsko–frýdlantské dráhy umístěno v blízkosti města (dnešní nádraží Ostrava–střed), v roce 1868 se městu konečně podařilo dosáhnout povolení ke zřízení hlavní školy, plynového osvětlení (1870), byl založen nový městský hřbitov (1871). Rozsáhlé stavební akce a nákupy pozemků však způsobily v roce 1873 nevídaný deficit městského rozpočtu ve výši 170 tisíc zlatých. Tato skutečnost pravděpodobně přispěla k tomu, že již nebyl znovu zvolen starostou města. V obecním výboru setrval až do své smrti.

                                                                                                                                                                 Připravuje: Archiv města Ostravy