Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 5. března do 11. března

7. březen

okdDne 7. 3. 1946 vydalo Ministerstvo průmyslu ČSR, řízené sociálním demokratem Bohumilem Laušmanem, vyhlášku, na jejímž základě byl zřízen národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly (OKKD). Do jeho majetku byly převedeny znárodněné šachty, koksovny, elektrárny, stavební závody, cihelny, pískovny, štěrkovny i zemědělské statky a lesy, které dříve patřily těžařským společnostem Báňská a hutní, Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Severní dráha Ferdinandova, Kamenouhelné doly Orlová–Lazy, Ostravské kamenouhelné doly a koksovna Jana Wilczka a Larisch-Mönnichovy kamenouhelné závody a koksovny. Nový podnik provozoval v revíru 32 dolů s přibližně 40 tisíci zaměstnanci. Byla utvořena nová organizační struktura s pěti oblastními ředitelstvími, mezi něž byly doly rozděleny podle teritoriálního hlediska. Takový průmyslový kolos neměl dosud v Československu obdoby. Ministru Laušmanovi bylo v téže době uděleno čestné občanství města Ostravy.

Na snímku: V budovách ředitelství někdejších důlních společností Báňské a hutní a Severní dráhy Ferdinandovy na Prokešově náměstí bylo po roce 1945 umístěno ústředí národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. 

8. březen

Dne 8. 3. 1904 se obecní výbor v tehdejší Polské Ostravě usnesl na změně názvu obce na Slezská Ostrava. Své rozhodnutí mj. zdůvodňoval tím, že poštovní zásilky někdy údajně bloudily až do polské Haliče. Název Polská Ostrava se objevil již v 15. století a postupně nahradil starší označení Vendická neboli Slovanská Ostrava. V době vzedmuté vlny moderních nacionalismů 19. a 20. století se přívlastek „Polská“ stal předmětem politických debat, neboť neodpovídal národnostnímu charakteru obyvatelstva. V táboře českých Slezanů však nepanoval na tuto věc jednotný názor. Odpůrci změny názvu byli např. i Vincenc Prasek, Věnceslav Hrubý či Petr Bezruč. Návrh vídeňské ministerstvo vnitra zamítlo, takže k prosazení názvu Slezská Ostrava došlo až po vzniku samostatného Československa v roce 1919. 

10. březen

Dne 10. 3. 1988 tragicky zemřel herec, autor divadelních her, scenárista a dramaturg Luděk Nekuda. Ostravský rodák, jehož nedožité 70. narozeniny připadají na letošní říjen, pocházel z hornické rodiny. Vystudoval ostravský Pedagogický institut a od 60. let se věnoval divadlu malých forem. Byl zakladatelem souboru Divadélko pod okapem, skládal hudební texty, hrál se skupinou Apendix, spolupracoval s ostravským studiem Čs. rozhlasu. V roce 1968 zakládal v Ostravě divadlo Waterloo, které až do jeho zákazu v roce 1970 řídil. Další umělecká činnost mu byla z politických důvodů znemožněna, proto odešel s rodinou do Prahy. Tam se později prosadil v Čs. televizi jako tvůrce zábavných pořadů. Velké divácké oblibě se těšil jeho pořad Sešlost, vystavěný na inteligentním slovním humoru autora a na nenásilném komičnu vytvářeném ve spolupráci s hercem Jiřím Císlerem. 

                                                                                                                                                                Připravuje: Archiv města Ostravy