Historické kalendárium

pro týden od 9. ledna do 15. ledna

9. ledna

hradbyDne 9. 1. 1371 byla vydána listina, kterou olomoucký biskup Jan IX. ze Středy odpustil Moravské Ostravě na dobu pěti let polovinu všech vrchnostenských dávek s tím, že ušetřené prostředky budou použity na stavbu městských hradeb, obranných věží, bran a jiného opevnění. Jejich stavba, započatá po roce 1362 v souvislosti s udělením výsady na jarmark císařem a králem Karlem IV., stála do roku 1375 asi 800 hřiven, na tu dobu veliký obnos. Součástí hradeb byly tři brány – Kostelní, Hrabovská (Vítkovická), Přívozská a „fortka“ (branka) v hradební zdi a také hradební vodní příkop. Hradby byly postupně bourány a odklízeny v letech 1780-1833. K odstranění bran došlo v roce 1830. Hradební vodní příkop byl zasypán v roce 1899. Nejdéle přežila půlkruhovitá bašta za kostelem sv. Václava, která byla zbourána v roce 1929. Dodnes stojí asi 50 m dlouhý a 4 m vysoký kus městské hradební zdi v bývalé farské zahradě za budovou Ostravsko-opavského biskupství. Průběh městských hradeb připomíná ulice Na Hradbách.

Na snímku: Hradební zeď za Ostravsko-opavským biskupstvím. 

 

13. ledna

Dne 13. 1. 1819 se v Tachlovicích (okr. Beroun) narodil podnikatel a manažer v hornictví a hutnictví Ignác Vondráček (zemřel 11. 6. 1887 v Mor. Ostravě). V roce 1845 vstoupil do služeb knížete Salma a v roce 1850 byl pověřen prováděním kutacích prací v ostravsko-karvinském revíru. V polovině 60. let se rozhodl pro samostatné podnikání a s bratry Gutmanny z Vídně vytvořil společnost, která za výhodných podmínek pronajímala uhelné doly. Do šachet nejen investoval kapitál, ale podílel se i na jejich vedení. Prosazoval moderní mechanizaci a koncentraci výroby. Jeho zásluhou nastal v 50. až 70. letech 19. století příliv technické inteligence české národnosti do revíru. Řada příchozích se  úspěšně zapojila do českého kulturního a spolkového života. Ignác Vondráček byl dvakrát zvolen za poslance moravského zemského sněmu a krátce pracoval také v obecním výboru Moravské Ostravy.

15. ledna

Dne 15. 1. 1920 byla v Radvanicích jako první v republice ustavena náboženská obec církve československé. Tato nová, národní, a na Vatikánu nezávislá církev navázala na tradice husitské a českobratrské náboženské reformace. Nalezla silnou podporu především mezi dělníky, horníky a příslušníky středních vrstev. Ve velké míře to bylo ovlivněno neúnavným působením radvanického faráře Ferdinanda Stibora. Již v roce 1921 se k této církvi hlásilo v Radvanicích 4 516 členů, zatím co k římskokatolické církvi pouze 1 455 členů. Od roku 1922 byly Radvanice sídlem ostravské (slezské) diecéze církve československé v čele s biskupem Ferdinandem Stiborem. K diecézi patřilo Těšínsko, Opavsko, Hlučínsko a politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín.  

                                                                                                                                                                Připravuje: Archiv města Ostravy

9. ledna

hradbyDne 9. 1. 1371 byla vydána listina, kterou olomoucký biskup Jan IX. ze Středy odpustil Moravské Ostravě na dobu pěti let polovinu všech vrchnostenských dávek s tím, že ušetřené prostředky budou použity na stavbu městských hradeb, obranných věží, bran a jiného opevnění. Jejich stavba, započatá po roce 1362 v souvislosti s udělením výsady na jarmark císařem a králem Karlem IV., stála do roku 1375 asi 800 hřiven, na tu dobu veliký obnos. Součástí hradeb byly tři brány – Kostelní, Hrabovská (Vítkovická), Přívozská a „fortka“ (branka) v hradební zdi a také hradební vodní příkop. Hradby byly postupně bourány a odklízeny v letech 1780-1833. K odstranění bran došlo v roce 1830. Hradební vodní příkop byl zasypán v roce 1899. Nejdéle přežila půlkruhovitá bašta za kostelem sv. Václava, která byla zbourána v roce 1929. Dodnes stojí asi 50 m dlouhý a 4 m vysoký kus městské hradební zdi v bývalé farské zahradě za budovou Ostravsko-opavského biskupství. Průběh městských hradeb připomíná ulice Na Hradbách.

Na snímku: Hradební zeď za Ostravsko-opavským biskupstvím. 

 

13. ledna

Dne 13. 1. 1819 se v Tachlovicích (okr. Beroun) narodil podnikatel a manažer v hornictví a hutnictví Ignác Vondráček (zemřel 11. 6. 1887 v Mor. Ostravě). V roce 1845 vstoupil do služeb knížete Salma a v roce 1850 byl pověřen prováděním kutacích prací v ostravsko-karvinském revíru. V polovině 60. let se rozhodl pro samostatné podnikání a s bratry Gutmanny z Vídně vytvořil společnost, která za výhodných podmínek pronajímala uhelné doly. Do šachet nejen investoval kapitál, ale podílel se i na jejich vedení. Prosazoval moderní mechanizaci a koncentraci výroby. Jeho zásluhou nastal v 50. až 70. letech 19. století příliv technické inteligence české národnosti do revíru. Řada příchozích se  úspěšně zapojila do českého kulturního a spolkového života. Ignác Vondráček byl dvakrát zvolen za poslance moravského zemského sněmu a krátce pracoval také v obecním výboru Moravské Ostravy.

15. ledna

Dne 15. 1. 1920 byla v Radvanicích jako první v republice ustavena náboženská obec církve československé. Tato nová, národní, a na Vatikánu nezávislá církev navázala na tradice husitské a českobratrské náboženské reformace. Nalezla silnou podporu především mezi dělníky, horníky a příslušníky středních vrstev. Ve velké míře to bylo ovlivněno neúnavným působením radvanického faráře Ferdinanda Stibora. Již v roce 1921 se k této církvi hlásilo v Radvanicích 4 516 členů, zatím co k římskokatolické církvi pouze 1 455 členů. Od roku 1922 byly Radvanice sídlem ostravské (slezské) diecéze církve československé v čele s biskupem Ferdinandem Stiborem. K diecézi patřilo Těšínsko, Opavsko, Hlučínsko a politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín.  

                                                                                                                                                                Připravuje: Archiv města Ostravy