Historické kalendárium

pro týden od 1. února do 7. února

1. únor 1941

Dne 1. 2. 1941 byla otevřena operou Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta zrekonstruovaná budova Národního domu (dnešní divadlo J. Myrona), která se stala novým útočištěm české divadelní profesionální scény v Ostravě. Rekonstrukci si vynutilo předání budovy Městského divadla (dnešní divadlo A. Dvořáka) do německých rukou v roce 1939. České divadlo v Národním domě hrálo již od jeho postavení v roce 1894 až do roku 1919, poté se soubor přesunul do Městského divadla.

V roce 1939 již nebyl Národní dům k provozování divadla způsobilý technicky ani umělecky. Plány navrhl vrchní stavební rada města akademický architekt Jan Jírovec, který přestavbu se stavitelem Evženem Friedlem řídil. Museli sáhnout k nekompromisnímu vybourání vnitřku budovy. Úpravami bylo docíleno toho, že počet sedadel v novém divadle byl téměř stejný jako v Městském divadle, tedy 720 míst.

2. únor 1929

Dne 2. 2. 1929 se narodila v Ostravě-Kunčicích česká režisérka a pedagožka FAMU Věra Chytilová (zemřela 12. 3. 2014 v Praze). Její rodiče provozovali v Kunčicích restaurační zařízení a v obci bydleli do roku 1933. Do Prahy se Chytilová přestěhovala na přelomu 40. a 50. let. V letech 1957–1962 studovala na FAMU v ročníku Otakara Vávry obor filmová režie, na který byla přijata jako jediná žena. Jejími kolegy byli Jiří Menzel, Evald Schorm nebo Juraj Jakubisko a spolu s nimi se zařadila k režisérským osobnostem evropského formátu. Okolím byla vnímána jako silná osobnost, známá svojí tvrdohlavou houževnatostí. Režijně je podepsaná pod více než 30 hranými filmy, známé jsou Sedmikrásky (1966), Hra o jablko (1976), Kopytem sem, kopytem tam (1988). Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) a další. V roce 2000 získala cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

5. únor 1951

Dne 5. 2. 1951 byla založena na základě výnosu ministra školství, věd a umění Státní studijní knihovna, dnešní Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Při založení bylo knihovně určeno speciální zaměření na obory hornictví a hutnictví k zajišťování informačních potřeb Čech a Moravy. Základem knihovního fondu se stal vytříděný fond Technické knihovny Průmyslového muzea, dary Vysoké školy báňské, Národního technického muzea v Praze, Knihovny vysokých škol technických, ministerstev a některých podniků. V prvních letech své existence byla specializace knihovny rozšířena ještě o polonika. Za sídlo knihovny bylo vybráno přízemí a suterén pravého křídla budovy Nové radnice (myšleno jako provizórium na 5 až 10 let), kde do roku 1970 pracovala všechna oddělení knihovny. Po rekonstrukci v roce 1969 a po přidělení dalších místností v levém křídle radnice bylo otevřeno oddělení speciálních fondů a zahájena metodická činnost pro odborné knihovny kraje.

Popisky k ilustracím:
– Probíhající přestavba Národního domu v Moravské Ostravě (1940).
– Interiér nově zrekonstruovaného Národního domu v Moravské Ostravě (1941).

Připravil Archiv města Ostravy