Historické kalendárium
12. únor 1994
12. února 1994 zemřel houslista, skladatel, hudební režisér a sbormistr Josef Przebinda (* 26. října 1919 v Opavě-Kateřinkách), jehož profesní život je spjat především s ostravským rozhlasovým studiem, kam nastoupil v r. 1945 jako hudební režisér a kde zůstal až do odchodu do důchodu v r. 1983. Pod pseudonymem upomínajícím na jeho rodné město vedl úspěšný rozhlasový taneční orchestr „Bigband Otakara Paváka“, který natáčel rovněž v prvních hudebních televizních pořadech (např. Hádej hadači). S pianistou Miroslavem Juchelkou a violoncellistou Ivanem Měrkou tvořil Slezské klavírní trio. Ve stejném obsazení účinkovali jako „Zábavní trio“ také v rozhlase. Vedl rovněž pěvecký spolek Záboj a Smíšený sbor posluchačů Československého rozhlasu v Ostravě. Napsal řadu skladeb – kabarety, pochody, písně, klavírní, orchestrální a jazzové skladby, které našly uplatnění především v rozhlase.
15. únor 1943
V pondělí 15. února 1943 byla v Českém divadle v Moravské Ostravě zahájena druhá část bezplatných zábavných vystoupení, tzv. zábavných pracovních přestávek, pořádaných pro horníky a dělníky Ostravska oddělením "Radost a práce" při Národní odborové ústředně zaměstnanecké. Programovou devízou akce určené pro dělníky pracující pro vítězství říše ve zbrojních závodech a dolech bylo, přesně v duchu nacistické metody cukru a biče, „chodit za těžce pracujícím člověkem až do blízkosti jeho domovů a poskytnout mu chvíle odpočinku a zábavy“. Kromě místních herců a muzikantů bavily dělníky také brněnské nebo pražské soubory. V Ostravě tak měli mj. možnost několikrát slyšet populární orchestr R. A. Dvorského. Hudbu pro pracující provozovali nejen profesionálové, ale během přestávek na oběd i amatérští muzikanti z řad samotných zaměstnanců, kteří za ně získávali určité výhody.
16. únor 1893
16. února 1893 vyslala Matice Ostravská do Vídně deputaci k ministrovi kultu a vyučování Paulu Gautschovi, jemuž předložila pamětní spis, kde vylíčila školskou situaci na Ostravsku a žádala zřízení české střední školy v Moravské Ostravě. Povzbuzeni přijetím ministra po svém návratu referovali, že „Jeho Excelence zřízení školy… příznivě přijala, z čehož čerpána naděje, že stát sám otázku střední školy… v úvahu béře.“ Bohužel jejich naděje se nesplnily a matice musela opět spoléhat jen na své síly. První česká střední škola - reálné gymnázium - byla v Moravské Ostravě otevřena zásluhou matice až v r. 1897, kdy ve městě fungovaly již dvě německé střední školy. K zestátnění gymnázia dosud vydržovaného pouze z matičních prostředků došlo v r. 1907. Škola tak mohla vydávat celostátně platná vysvědčení a konat maturitní zkoušky, aniž by jejich výsledky musely být ověřovány na některém z veřejných ústavů a byla také ekonomicky zajištěna její budoucí existence.
Popisek k fotografii: Budova českého gymnázia, Matiční ulice, 1907
Zpracoval: Archiv města Ostravy