Historické kalendárium

21. listopad 1947

Vyhláškou ministra výživy z 21. listopadu 1947 byl znárodněn Moravskoostravský městský pivovar, a. s., jako německý konfiskát na základě dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. Ještě před koncem roku byl založen národní podnik Ostravský pivovar, sestávající ze dvou závodů na Fifejdách a na Černé louce, který byl po únoru 1948 začleněn do národního podniku Moravsko-slezské pivovary v Ostravě. Připojeny k němu byly rovněž závody v Opavě, Hukvaldech, Loučce u Nového Jičína, Bílovci, Karviné a krátce též pivovar ve Vsetíně. Vznikl tak největší pivovarský národní podnik na Moravě a ve Slezsku a šestý největší v tehdejším Československu. Po reorganizaci z roku 1960 se znárodněný ostravský pivovar stal součástí Severomoravských pivovarů, n. p., Přerov, kde zůstal až do konce 80. let. Poté byl nejprve organizačně osamostatněn pod názvem Ostravar, s. p., Ostrava a následně pak roku 1991 privatizován.

24. listopad 1989

Dne 24. listopadu 1989 bylo v Ostravě založeno Koordinační centrum Občanského fóra. Mezi představitele politického hnutí, které vzniklo v reakci na události ze 17. listopadu, patřili na Ostravsku např. tehdejší zaměstnanec Čs. strany socialistické Lubomír Zaorálek, herečka Jitka Smutná, historik umění Petr Holý, výtvarník Eduard Ovčáček, knihkupec Luděk Jičínský, architekt Jiří Smejkal, duchovní Církve čs. husitské Vladimír a Jana Šilerovi, zástupci nezávislých iniciativ Jiří Fiedor, Jaromír Piskoř, Petr Kajnar a také Jaromír Glac. Hnutí představující v daném okamžiku jedinou relevantní opoziční sílu vůči dosavadní vládnoucí KSČ zvítězilo s drtivou převahou v prvních polistopadových parlamentních i komunálních volbách a jeho kandidát Jiří Smejkal se stal prvním primátorem Ostravy po pádu komunistického režimu. Vnitřní a programová nesourodost Občanského fóra však zapříčinila v roce 1991 jeho rozpad.

25. listopad 1898

Dne 25. listopadu 1898 se v Třinci v rodině hutníka narodil krasobruslař Ing. Josef Slíva. Studoval na německé reálce v Těšíně a pak stavitelství na Vysoké škole technické ve Vídni a Českém vysokém učení technickém v Praze. V meziválečné době patřil k nejlepším čs. krasobruslařům. Byl osminásobným mistrem republiky. Na prvních zimních olympijských hrách ve francouzském Chamonix 1924 skončil těsně pod stupni vítězů. V roce 1928 se stal akademickým mistrem světa. O dva roky později zvítězil na mistrovství Evropy, pořádaném v ČSR na Štrbském plese, ovšem pro pozdější anulování výsledků o evropský titul přišel. Ve 20. letech pravidelně zajížděl se svými staršími bratry Aloisem a Antonínem do Moravské Ostravy k přednáškám a exhibičním vystoupením. Počátkem 30. let se spolu s Aloisem trvale usadil na Ostravsku. V roce 1932 založili Bruslařský klub Ostrava, v němž formovali talentované krasobruslaře a dali tak základ ostravské krasobruslařské škole. O rok později uspořádali v Moravské Ostravě mezinárodně obsazené Slovanské zimní hry.

Popisek k fotografii:

Josef Slíva žil od roku 1931 ve Slezské Ostravě, kde provozoval stavební firmu. Závodil za Bruslařský klub Ostrava, při němž vedl školu a poradnu pro bruslařské sporty.

Zpracoval Archiv města Ostravy