Historické kalendárium
5. listopad 1905
V neděli 5. 11. 1905 se v Moravské Ostravě podobně jako v řadě dalších měst habsburské monarchie konala pod vlivem revolučních událostí v Rusku masová demonstrace za všeobecné volební právo. Organizovala ji sociálnědemokratická strana a účastnilo se jí údajně osm, podle jiných odhadů však až patnáct tisíc lidí. Zahájena byla na Hornopolním náměstí (v místech dnešních ulic Cingrovy a Kafkovy), kde na improvizované tribuně pronesli své projevy v českém, německém i polském jazyce poslanec říšské rady Petr Cingr, redaktor Jan Prokeš, advokát Dr. Wilhelm Haas a dělník Sczepka. Podporu demonstrujícím vyjádřil též Dr. Bohumír Šavrda, čelný představitel pokrokové strany na Ostravsku, která v přiznání volebního práva dělnictvu viděla nové možnosti v prosazování české národní politiky. Pro naplnění požadavku všeobecného volebního práva přikročila sociální demokracie později k vyhlášení generální stávky. Ústavní zákony přinášející reformu rakousko-uherského volebního systému byly schváleny na přelomu let 1906 a 1907.
8. listopad 1875
Dne 8. 11. 1875 se ve Vlašimi (okr. Benešov) narodil advokát, politik, národní aktivista a spolkový činovník JUDr. Bohumír Šavrda. Pocházel z kupecké rodiny, studoval na gymnáziu v Pelhřimově a univerzitě v Praze. V září 1902 se jako mladý cvičenec účastnil výletu České obce sokolské na Ostravsko a 1. sletu zdejší Moravskoslezské župy. Krátce nato se rozhodl přesídlit do Moravské Ostravy, kde působil nejprve jako koncipient u advokáta Edmunda Palkovského a roku 1907 si pak otevřel vlastní advokátní kancelář. Byl zakladatelem a funkcionářem pokrokové strany na Ostravsku. Po vzniku republiky se stal členem správní komise města Moravské Ostravy za národně demokratickou stranu, byl jmenován náměstkem vládního komisaře a ředitelem Městské spořitelny. V roce 1929 patřil k zakládajícím členům Rotary Clubu v Moravské Ostravě. S vypuknutím druhé světové války jej zatklo a věznilo gestapo. Zemřel v ostravské městské nemocnici 27. 6. 1941.
11. listopad 1918
Dne 11. 11. 1918 vydal Národní výbor v Moravské Ostravě nařízení, aby od 1. 12. téhož roku byla ve všech nepřetržitých provozech Vítkovických železáren zavedena osmihodinová pracovní doba. Generální ředitel Adolf Sonnenschein nekladl nařízení odpor. Těsně před válkou činila běžná pracovní doba 10 až 12 hodin denně, prosazení dlouhodobého sociálního požadavku na její krácení v největším ostravském průmyslovém závodu mělo mj. mírnit poválečnou radikalizaci dělnictva. Jen o tři dny později byla z podnětu Národního výboru zahájena též jednání mezi horníky a zástupci těžířstev, při nichž se uhelné závody zavázaly na přání Národního výboru zavést osmihodinovou pracovní dobu v dolech ostravsko-karvinského revíru dokonce již od 18. 11. Živelná sociální reforma zdola vedla k tomu, že Národní shromáždění v Praze muselo kodifikovat reálný stav přijetím zákona o osmihodinové pracovní době 19. 12. 1918 a jejím všeobecným zavedením pro všechny zaměstnance.
Foto:
Demonstrace na Hornopolním náměstí, odkud se zástup dělníků s rudými prapory a za zpěvu dělnických písní a provolávání hesel neplánovaně vydal přes Rybniční (dnešní Českobratrskou) a Nádražní ulici k Hlavnímu náměstí (dnes Masarykovo). Na rozdíl od jiných měst měla celá akce klidný průběh a obešla se bez excesů a násilných střetů s policií.
Zpracoval Archiv města Ostravy