Melancholie - ostravská rozmanitost - osud Ukrajiny. Tři nové výstavy v PLATO

Sebescénování a melancholie

Měli nás za živé a prchali s křikem, tak zní název mezinárodní skupinové výstavy, která je součástí mezinárodního projektu The Real Show iniciovaného Centrem současného umění ve francouzské Brétigny a zabývajícího se různými aspekty popularity. Kurátorem je ředitel galerie Marek Pokorný. Díla jedenácti umělců a umělkyň v ní pracují s fenomény sebescénování a sebestylizace, jejichž melancholický moment kurátor zdůrazňuje.

„Jádrem výstavy jsou díla tří umělkyň. Každá z autorek v nich využívá jiný přístup k sebescénovaní. Fotografická série Markéty Othové Mluv s ní zachycuje ve chvilce klidu slavného člověka, zpěvačku Björk, kolem které víří to, co svým sebescénováním dala do pohybu. Video Marthy Rosler Sémiotika kuchyně pracuje s absurditou ženských televizních pořadů odehrávajících se v kuchyni. Simone Fattal pak v autentickém záznamu přemýšlení sama o sobě Autoportrét dokládá, jak paradoxním přístupem sebescénování je. Ukazuje, že i autenticita je určitým druhem sebestylizace,“ uvádí k výstavě Marek Pokorný.

Výstava rovněž zahrnuje dva performativní prvky. Desetkrát během trvání výstavy se v galerii uskuteční živá akce s jogíny, která je součástí díla Cvičení dánské umělkyně Niny Beier. Na konci března pak polská platforma radikální pedagogiky Kem School provede se skupinou svých studentek a studentů původní performance vznikající právě nyní ve Varšavě pro výstavu v PLATO.

Rozmanitost ostravské scény

Druhá výstava Slyším růst trávu otevírá nový cyklus galerie s názvem K aktuálním problémům místních zdrojů. PLATO od svého vzniku pracuje s globálními tématy, která přirozeně ukazuje i na tvorbě umělců a umělkyň spojených s Ostravou. Nový výstavní cyklus se však zaměří přímo na ně.

Výstava, jejímiž kurátory jsou Jakub Adamec a Marek Pokorný, se věnuje tomu, do jaké míry umělce limituje tvorba v regionu a co znamená zůstat a neodejít do větších měst. „Jsou startovní podmínky či řídká kulturní infrastruktura handicapem, anebo mohou v delším časovém úseku poskytnout šanci na zpomalení a kvalitu života, která není poměřována výkonem?“ ptá se kurátor Jakub Adamec.

Výstava se snaží aspoň částečně postihnout rozmanitost širší „ostravské“ scény a podtrhnout vazbu vizuálních umělců k místní hudební scéně či provázanost s jinými uměleckými druhy. Proto je ve výstavě zastoupena platforma Gin&Platonic a label Korobushka Records.

Osud Ukrajiny

Třetí ze zahajovaných výstav nese název Nechť dlouhá. Cesta. Vede. Ke. Schodům v. Nebesích. Ta představuje práce ukrajinských umělců a umělkyň spojených společným tématem: představou osudu Ukrajiny. Ptají se: Existuje vůbec budoucnost? Víme dost o minulosti, abychom mohli ovlivnit svou budoucnost? Uvědomujeme si dostatečně transgenerační traumata, abychom je nepřenášeli do budoucnosti?

„Když mi lidé, kteří k nám přijíždějí z Ukrajiny, vyprávějí o svém každodenním životě, je pro mě těžko uvěřitelné, že umělci a umělkyně žijící v Ukrajině jsou vůbec schopni ve své situaci dále praktikovat umění. Stejně těžké to je pro kurátory a kurátorky výstavy. Jak můžete chtít po někom, kdo je v přímém ohrožení života, aby vám v termínu dodal popisku do výstavy nebo přijel na vernisáž? A právě proto věřím, že tato výstava má velký význam pro obě strany i pro její návštěvníky,“ doplňuje za kurátorský tým Edith Jeřábková.

Přímo z Ukrajiny byla přepravena dvě díla, další byla svezena z různých míst Evropy, kde jejich autoři v těchto dnech žijí. Z těžce zkoušeného jihoukrajinského Mykolajivu se transportoval objekt platformy Beauty Studio zobrazující volnější představu dronu, jednoho ze symbolů války na Ukrajině, vytvořeného z technického odpadu z míst, kterými válka prochází.

Výstavní brožura tentokrát místo věcných informací k dílům přináší jejich interpretaci, jejíž autorkou je ukrajinská věštkyně Frosiko. Věštba se zdála autorům výstavy příhodnějším médiem, vzhledem k situaci a problematice osudu jako centrální otázky projektu, než tradiční kurátorský text.

Den po vernisáži, tedy ve čtvrtek 9. února v 18 h se uskuteční komentovaná prohlídka a diskuze s ukrajinskými kurátory.

Spuštění tří výstav najednou má svůj důvod. „Musíme si vyzkoušet několik variant, jak pracovat s prostorem nového sídla a s formáty a dramaturgickými celky, které budeme do budoucna používat. Už v zadání pro architekta bylo obsaženo, že prostory mají unést jeden velký projekt až pět menších výstav. Novou budovu jsme v září 2022 otevřeli výstavou ve všech výstavních sálech, teď tu máme tři samostatné projekty. Ještě nás čeká vyzkoušet monografickou výstavu v celé budově, respektive výstavy, které se potkávají v různých časech, a pak už snad uvidíme, jaké možnosti budova skutečně má,“ komentuje záměr galerie PLATO její ředitel Marek Pokorný.

Výstavy se konají do 16. dubna 2023.