LISTOPAD 2022

Development newsletter!!!

Mošnovský terminál přinese unikátní spojení automobilové, vlakové a letecké dopravy

V areálu OSTRAVA AIRPORT MULTIMODAL PARK, který je součástí Průmyslové zóny Mošnov, byl uveden do provozu unikátní terminál kombinované dopravy „Terminál Mošnov“.

Terminál významně přispěje k přesunu nákladní dopravy ze silnice na železnici. Ve spojení se skladovací a výrobní kapacitou v Průmyslové zóně Mošnov zefektivní logistické procesy s minimalizací negativních dopadů na životní prostředí a umožní další rozvoj podnikatelských aktivit v kraji.

Výstavba Terminálu Mošnov byla zahájena v září loňského roku. V rámci slavnostního zahájení provozu hejtman Moravskoslezského kraje, primátor statutárního města Ostravy a zástupci developera OAMP Holding uzavřeli Memorandum o spolupráci a pomoci za účelem společného plánu pro získání strategického investora do Průmyslové zóny Mošnov. Nový terminál nepochybně přinese významné ekonomické impulsy a příliv nových investic nejen do krajského města, ale do celého kraje.

Areál OSTRAVA AIRPORT MULTIMODAL PARK (OAMP) se rozkládá na ploše 81 ha a po dokončení výstavby bude zahrnovat více než 353 tisíc m2 skladových, výrobních a kancelářských ploch. V souvislosti s plánovaným rozvojem areálu OAMP a získáním strategického investora je plánováno využití navazujících pozemků o výměře 51 ha. 

Fotografie: Lukáš Kaboň

 

Okolí galerie PLATO nově obklopuje zahrada

Dokončili jsme zahradu kolem zrekonstruovaných jatek, kde se během tohoto roku usídlila nová galerie PLATO. Proměna původně začala v dubnu tohoto roku a současnosti prostranství prochází kolaudací.

V celé kráse se veřejný prostor s množstvím zasázené zeleně projeví příští jaro, kdy se čerstvě osázené plochy nejen zazelenají, ale postupně budou rozkvétat a lákat k procházkám. Základní podobu zahrady navrhl architekt Robert Konieczny dle záměru samotné galerie PLATO, za krajinářskou část je zodpovědná Denisa Tomášková.

Prostranství je osázeno množstvím zeleně v podobě trávníků, lučních i léčivých bylin, keřů i stromů. Uprostřed zeleně byla umístěna i vodní plocha v podobě malého jezírka, biotopu hojně osazeného vodními rostlinami. 

 Celé prostranství je koncipováno jako pěší zóna. Galerie PLATO ji plánuje využívat pro své různorodé aktivity, vnitřní výstavní plochy rozšíří o venkovní expozice a činnosti s nimi spojené. Současně bude nově zrekonstruovaná plocha sloužit i veřejnosti jako místo odpočinku a relaxace.

Jako město pokračujeme v rozvoji celé lokality. V současné době probíhají stavební práce na stavbě prodloužené ulice Masné, jejímž cílem je propojit ulice Janáčkova a Stodolní. Práce byly zahájeny v srpnu letošního roku a dokončení této stavby je plánováno v prosinci 2022.

Fotografie: Lukáš Kaboň

 

Contera otevřela v Hrušově logistický park

Společnost CONTERA dokončila v Ostravě-Hrušově první dvě budovy logistického parku CONTERA PARK OSTRAVA D1. Stavby jsou určeny především pro lehký průmysl, sklady a výrobu. Projekt, který byl zahájen na podzim 2020 s předpokládanými celkovými náklady přesahující 2,9 mld. Kč, je budován na ploše bývalého brownfieldu a obsahuje i jednu z největších a zároveň nejmodernějších průmyslových hal na území České republiky.  Obě budovy jsou plně obsazeny nájemci. Ve výstavbě je třetí budova, jejíž dokončení je plánováno na jaře roku 2023. Součástí Contera Parku bude také moderní technologický park, jehož výstavba je plánována na rok 2023-24.

Contera park D1 v Ostravě-Hrušově je realizován na místě, které před jeho revitalizaci sloužilo jako lokalita pro bydlení dělníku z okolních podniků v bývalém průmyslovém areálu. Při povodních v roce 1997 byla celá oblast zaplavena a došlo k tak zásadnímu poškození domů, že bylo rozhodnuto o tom, že již nebudou upravovány. Město Ostrava se po povodních rozhodlo o změně využití území a umožnilo chátrající stavby nahradit administrativou a lehkým průmyslem. Po vítězství ve výběrovém řízení v roce 2019 koupila nemovitosti společnost Contera.

Dominantním uživatelem CONTERA PARK OSTRAVA D1 je distributor sportovního vybavení, společnost Sportisimo, která zde přesunula svou logistickou centrálu. Dalšími uživateli prvních dvou budov hrušovského parku jsou společnosti AT Computers, Plzeňský Prazdroj, VAS Solutions.

V současnosti se dokončuje třetí stavba v rámci parku. Budova nabízí především menší vysoce flexibilní prostory, s vysokým poměrem kancelářských ploch.

Zdroj: Contera

 

Unikátní systém pro vývoj „samořízených“ aut uvedli do praxe v Ostravě

Výsledky výzkumu určené pro automobilový průmysl bude uvádět do praxe nová spin-off společnost autinno, která vznikla na VŠB – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO).

Jako první produkt nabízí systém Drive-by-Wire Car Interface 2 pro vývoj asistenčních systémů a automatizovaného řízení v osobních automobilech, který z hlediska funkcí a technického zpracování nemá obdoby. Zařízení vzniklo díky dlouhodobé spolupráci výzkumníků univerzity se společností Valeo, která bude jedním z odběratelů.  

Systém slouží firmám jako východisko pro vývoj jejich vlastních systémů. Není určen pro sériové zavedení, ale klienti ho využijí v testovacích vozech nejen v České republice, ale například i Německu a Japonsku. Drive-by-Wire Car Interface 2 představuje důležitou etapu na cestě za novým produktem, ať už jde o asistenční systém (ADAS), který pomáhá řidiči například při řízení či parkování, nebo ještě pokročilejší autonomní systémy řízení.

Společnost autinno zajistí výrobu a prodej licencovaných produktů. Zatímco nově vzniklá společnost bude vyrábět, dodávat zařízení a následně k nim zajišťovat servis, výzkum zůstane doménou VŠB-TUO. Založení spin-off je navíc v souladu se strategickou vizí SMARAGD a jejím stěžejním projektem REFRESH, který chystají obě ostravské univerzity a Moravskoslezské inovační centrum s cílem přinést do regionu potřebné inovace propojením špičkových vědců, studentů i soukromých firem. 

Vznik spin-off společností se ukazuje jako jedna z účinných cest pro přenos znalostí z akademického prostředí do praxe. VŠB-TUO se podpoře podnikavosti věnuje zejména v rámci vlastního uceleného akceleračního programu Geen Light.

Více informací ZDE.

 Zdroj: VŠB-TUO

 

Terminál Dubina se dočká nové zeleně

Terminál Dubina projde významnou proměnou. Nová zeleň, jejíž výsadba byla zahájena v průběhu září, přispěje k větší atraktivitě území a zkvalitnění veřejného prostoru pro obyvatele města.

Terminál představuje důležitý dopravní uzel, který denně ke své přepravě využívá téměř 16 tisíc lidí. Navzdory tomu, že se jedná o frekventované místo v blízkosti nákupního centra a významné přestupní místo pro řadu obyvatel městského obvodu Ostrava-Jih, je zde kvalita veřejného prostoru, zejména pak stávající zeleně, nedostatečná. V rámci celkové revitalizace tak dojde k nahrazení nekvalitních travních porostů za novou výsadbu cibulovin, trvalek, travin a keřů. Chybět nebudou ani květnaté louky, které vzniknou v místě zapleveleného svahu podél tramvajového kolejiště a taktéž v okolí tramvajového obratiště. Upraveny budou také nevzhledné, vyšlapané koridory, nacházející ve svahu u zastávky, které nahradí betonové šlapáky.

Ozelenění terminálu Dubina je součástí projektu REPLACE – Zeleň místo betonu. Projekt cílí na odstranění nefunkčních, betonových ploch v městském obvodu Ostrava-Jih a v území patřícímu k nejvíce ohroženým klimatickou změnou. Odstranění se týká také zastaralých konstrukcí dříve užívaných ke klepání koberců, sušáků na prádlo, laviček, pískovišť nebo zídek. Místo nich vzniknou zatravněné ostrůvky, které budou lepší jak po ekologické stránce – vsakování dešťových vod, snížení prašnosti, biologická rozmanitost etc., tak po stránce sociální, tedy vytvoří se veřejný prostor, kde budou lidé moci trávit svůj volný čas.

Hlavním realizátorem projektu REPLACE je Statutární město Ostrava společně s městským obvodem Ostrava-Jih. Ostrava na projekt získala 19 milionů korun z Norských fondů, konkrétně z dotační výzvy Bergen. Celkový rozpočet projektu činí 21 milionů korun. Samotná realizace byla zahájena v květnu 2022 a potrvá až do konce roku 2023. Výsadba na terminálu Dubina by měla být dokončena v polovině listopadu.

 

Lékařská fakulta otevřela nové simulační centrum

Novou cvičnou nemocnici za více než čtvrt miliardy korun slavnostně otevřela Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Moderní simulační centrum připraví na praxi jak budoucí lékaře, tak studenty zdravotnických oborů.

Příjem tísňového volání, ošetření poraněného motorkáře, odběr krve, zašití rány, komplikovaný porod nebo záchrana pacienta po předávkování se léky. Běžné postupy, ale i krizové situace budou od poloviny října medici i zdravotníci trénovat v novém Simulačním centru Lékařské fakulty Ostravské univerzity, které svým vybavením připomíná skutečnou nemocnici.

Jeho otevřením se ostravská fakulta zařadíme mezi moderní lékařské fakulty v Evropě i ve světě, které tímto způsobem zlepšují kvalitu praktické výuky a poskytují možnosti opakovaného nácviku různých výkonů. Cvičná nemocnice bude sloužit medikům, studentům nelékařských zdravotnických oborů ale i zkušeným lékařům.

V dvoupodlažní budově, která svým vybavením připomíná skutečnou nemocnici, nechybí urgentní příjem, jednotka intenzivní péče s moderními přístroji, operační či porodní sál. Naopak v ní chybí pacienti. Ty nahradí špičkové simulátory. 

Zdroj: Lékařská fakulta Ostravské univerzity

 

V ostravské městské nemocnici začíná výstavba nové budovy s hyperbarickou komorou

Díky nově pořízené hyperbarické komoře bude možné ošetřit až o třetinu více pacientů. Tato modernizace zařadí Centrum hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava mezi nejmodernější v zemi. Město již vybralo zhotovitele objektu, kterým bude GEOSAN GROUP a. s. Hotovo bude na podzim roku 2023. Centrum hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava je jediným poskytovatelem této péče na území celé Moravy a Vysočiny.

Hyperbarickou komoru mohou pacienti využívat v Městské nemocnici Ostrava již téměř šest desítek let. K užívání byla předána 11. září roku 1965 a byla prvním takovým zařízením v tehdejším Československu (a třetím v Evropě). Impulsem k jejímu vybudování bylo neštěstí na Dole Eduard Urx v Ostravě-Petřkovicích. V důsledku intoxikace sirovodíkem tehdy zemřelo devět horníků. Vybavení hyperbarické komory bylo v minulosti opakovaně modernizováno.

Nyní bude vystavěn nový objekt, který bude užíván pro hyperbarickou medicínu. Nová, vícemístná kvadratická komora bude vybavena veškerou specializovanou zdravotní technikou pro ošetřování kriticky nemocných pacientů a bude mít čtrnáct míst, na rozdíl od současných deseti. Hyperbarická komora je velké tlakové zařízení, ve kterém pacienti pomocí speciálních masek dýchají čistý kyslík. Zvýšení koncentrace kyslíku v těle pomáhá pacientům, kteří trpí chronickými chorobami, zánětlivými onemocněními nebo utrpěli akutní, drtivá poranění končetin.  Typicky se v ní léčí lidé po otravě oxidem uhelnatým. Denně se zde vystřídá asi 40 pacientů.

Fotografie: JIří Zerzoň

 

Další dvě vývojové firmy si vybraly Ostravu pro své laboratoře

Třicítka nových pracovních míst ve výzkumné laboratoři společnosti Vitesco Technologies a dalších zhruba dvacet v sousedním vývojovém centru společnosti Lumax Industries Limited rozšiřuje nabídku pracovních míst pro vysokoškoláky studující technické obory v Ostravě.

V ostravském CTParku Ostrava vzniklo první vývojové centrum skupiny Lumax World v Evropě. Přední indický výrobce osvětlovací techniky pro automobilový průmysl zde vytvořil své první zkušební laboratoře v Evropě. Centrum disponuje testovací laboratoří pro vývoj světel, která vyžadovala specifické stavební i kompoziční prvky.

Už od roku 2014 pak působí v průmyslové zóně v Hrabové vývojové centrum Vitesco Technologies, kde v současnosti pracuje přes 270 lidí. Středisko se v posledních dnech mimořádně rozrostlo, kapacitu laboratoří v podstatě zdvojnásobilo.

Nové laboratoře patří k největším svého druhu v ČR. Přední světová společnost v oblasti pohonu pro udržitelnou mobilitu zde vyvíjí technologie, které se vyrábí po celém světě a jsou využívány všemi velkými automobilkami. Zdejším unikátem je například speciální vibrační zařízení schopné vyvinout přetížení až 100G, odpovídající startům nejrychlejších raket.

Zdroj a fotografie: CTP