Ostravští rodáci

Do galerie ostravských rodáků jsme zařadili na osm desítek osobností z různých oborů lidské činnosti. Snažili jsme se nezapomenout na nikoho, kdo se narodil v hranicích dnešního statutárního města Ostravy a zanechal výraznou stopu ve svém oboru. A tak zde defilují například hvězda filmového plátna Vlastimil Brodský, režisérka Věra Chytilová, operní pěvec Beno Blachut, spisovatel Zdeněk Jirotka, skladatel Ilja Hurník, voják Robert Matula nebo architekt Felix Neumann. Mnozí z rodáků jako filmový producent Karel Reisz, tenista Ivan Lendl, plastický chirurg Bohdan Pomahač a další zviditelnili Ostravu ve světě.

Divadlo, film, televize


Bednář Václav

(1905 Ostrava – 1987 Praha) operní pěvec. Po divadelních angažmá v Ostravě a Brně sólista Národního divadla v Praze (1945-72), slavný barytonista, vyhledávaný představitel rolí v operách Bedřicha Smetany.

Blachut Beno

(1913 Vítkovice – 1985 Praha) operní pěvec. Vyučený kotlář vystudoval konzervatoř v Praze, po angažmá v Olomouci patřil od roku 1941 k nejobsazovanějším tenorům v operách Smetany a Dvořáka v Národním divadle.

Blachut

Brodský Vlastimil

(1920 Hrušov – 2002 Slunečná) filmový a divadelní herec. Filmové role (Kam čert nemůže, Rozmarné léto, Světáci, Noc na Karlštejně, Babí léto aj.), TV filmy a seriály (Uspořená libra, F. L. Věk, Arabela, Pan Tau, Tažní ptáci aj.)

Brodský

Budínová Slávka

(1924 Heřmanice – 2002 Praha) filmová a divadelní herečka. Po angažmá v Ostravě od roku 1960 v Divadle E. F. Buriana. Filmové role (Anna Proletářka, Ženu ani květinou neuhodíš, Hry lásky šálivé, Bouřlivé víno aj.)

Budínová

Čejka Jaroslav

(1936 Ostrava) mim, tanečník a herec. V angažmá v Opavě, Ostravě, Plzni, od roku 1961 v baletu Národního divadla. Proslavil se také účinkováním v televizních zábavných pořadech a filmech (Alibi na vodě, Buldoci a třešně aj.)

Čejka

Etzler Miroslav

(1964 Ostrava) filmový a divadelní herec. Absolvent JAMU hrál v divadlech v Brně, Ostravě, v Národním divadle. Filmové role (Čas sluhů, Bestiář aj.), TV seriály (Pojišťovna štěstí, Soukromé pasti, Cesty domů aj.)

Fiala Karel

(1925 Hrušov) filmový a divadelní herec.  Vyučený kominík vystudoval konzervatoř, hrál v Národním divadle a v Hudebním divadle Karlíně. Proslavila ho zejména titulní role ve slavném filmu Limonádový Joe.

Gabzdyl Emerich

(1908 Vítkovice – 1993 Ostrava) tanečník a choreograf. Jako sólista, choreograf a šéf souboru patřil k ikonám baletu ostravského divadla (do 1970). V závěru kariéry se stal šéfem baletu Národního divadla v Praze.

Chytilová Věra

(1926 Ostrava) filmová režisérka. Osobnost tzv. české nové vlny v 60. letech. Z filmů (Strop, Pytel blech, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Hra o jablko, Kopytem sem, kopytem tam, Dědictví aneb Kurvahošigutentag aj.)

Chytilová

Jakoubková Eva

(1952 Ostrava – 2005 Praha) filmová a divadelní herečka. Členka Činoherního klubu.  Filmové a TV role (Lásky mezi kapkami deště, Inženýrská odyssea, Synové a dcery Jakuba Skláře, Helimadoe, Tisícročná včela aj.)

Javorský Vladimír

(1962 Ostrava) filmový a divadelní herec. Začínal v Divadle na provázku, od r. 1999 v Národním divadle. TV seriály (Vlak dětství a naděje, Největší z pierotů aj.) Filmové role (Černí baroni, Báječná léta pod psa, Poupata aj.)

Kniplová Naděžda

(1932 Ostrava) operní pěvkyně. Od r. 1941 sólistka Národního divadla. Sopranistka, výrazná představitelka wagnerovských rolí, se prosadila na světových scénách v Salcburku, Barceloně, San Francisku aj.

Krajčo Richard

(1977 Ostrava) filmový a divadelní herec, zpěvák. Absolvent Janáčkovy konzervatoře začínal v Divadle P. Bezruče, pak odešel do Národního divadla. Filmové role (Sametoví vrazi, Post Coitum aj.). Frontman skupiny Kryštof.

Krajčo

Malý Ondřej

(1966 Ostrava) filmový a divadelní herec. Absolvent Janáčkovy konzervatoře v Ostravě si poprvé zahrál v TV seriálu Přátelé zeleného údolí. Za titulní roli ve filmu Pouta (2009) získal Českého lva.

Pyško Alexej

(1956 Ostrava), filmový a divadelní herec. Začínal v Českém Těšíně a Ostravě, od r. 1988 v Národním divadle Praha. Založil Letní Shakespearovské slavnosti, je uměleckým ředitelem Divadla Theatre Palace.

Reisz Karel

(1926 Ostrava – 2002 Londýn) filmový režisér a producent. Díky Nicholasi Wintonovi unikl v r. 1939 transportu do koncentráku. Z filmové tvorby (V sobotu večer, v neděli ráno, Psí vojáci, Francouzova milenka aj.)

Špaček Radim

(1973 Ostrava) filmový režisér, syn mluvčího prezidenta Havla Ladislava Špačka. Jeho nejznámějším filmem jsou Pouta, politický thriller z časů normalizace, který získal v roce 2009 Českého lva.

Šrubař Teodor

(1917 Ostrava – 1979 Praha) operní pěvec. V mládí zpíval ve slezskoostravském pěveckém sboru Záboj, studoval na konzervatoři v Brně. Barytonista spojil nejdelší část své kariéry s Národním divadlem (1943-1979).


Literatura


Čelovský Bořivoj

(1923 Heřmanice – 2008 Heřmanice) publicista, historik, filozof. Po roce 1948 emigroval do ciziny, působil v Německu a Kanadě. V roce 1990 se vrátil do Ostravy. Napsal mj. Mnichovská dohoda, Politici bez moci, Strážce nové Evropy.

Daněk Oldřich

(1927 Ostrava – 2000 Praha) spisovatel, dramatik a režisér. Absolvent DAMU působil mj. v Divadle na Vinohradech v Praze. Z románů a dramat: Král utíká z boje, Dva na koni, jeden na oslu, Vévodkyně valdštejnských vojsk aj.

Filip Ota

(1930 Slezská Ostrava) spisovatel. Horník později novinář kvůli odporu k srpnové okupaci 68 opustil vlast. Usadil se v Německu, kde pokračoval v psaní. Z jeho knih: Nanebevstoupení Lojzy Lapáčka ze Slezské Ostravy, Kavárna Slavia aj.

Jabůrková Jožka

(1896 Vítkovice – 1942 Ravensbrück) novinářka a spisovatelka. Sociální demokratka, později komunistka, spoluorganizovala maninskou spartakiádu. Šéfredaktorka časopisu Rozsévačka zahynula v nacistickém koncentráku.

Jirotka Zdeněk

(1911 Ostrava – 2003 Praha) spisovatel. Původně novinář se proslavil již svou prvotinou humoristickým románem Saturnin (1942). Z další knížek: Muž se psem, Profesor biologie na chodníku, Sedmilháři, Pravidla se změnila.

Radvanský Artur

(1921 Radvanice – 2009 Praha) vl. jménem Artur Tüberger, pamětník holokaustu. Přežil hrůzy Osvětimi a dalších pěti koncentráků. Svědek při procesech s válečnými zločinci, autor knihy A přece jsem přežil, přednášel mládeži u nás i v Německu.

Šavrda Jaromír

(1933 Ostrava – 1988 Ostrava) spisovatel a disident. Absolvent Karlovy univerzity a novinář byl za nesouhlas se srpnovou okupací v roce 1968 vyhozen z práce a vězněn. Z jeho díla: Příběhy z třetího času, Cestovní deník.

Šuleř Oldřich

(1924 Přívoz) spisovatel. Za války totálně nasazen v Dole Hubert v Hrušově. Absolvent Karlovy univerzity a nositel Kischovy ceny mj. napsal: Letopisy v žule, Na srnčích nohách, Bílý kůň ve znaku, Laskavé podobizny, Sága rodu Chabalů.

Šuleř

Weislitzová-Lustigová Věra

(1927 Ostrava) spisovatelka a pedagožka. Manželka spisovatele Arnošta Lustiga byla za války vězněna v Terezíně. Žila v ČSR, Izraeli, USA. Autorka básnické sbírky Dcery Olga a Lea a povídek Pes z Klagenfurtu.

Závada Vilém

(1905 Hrabová – 1982 Praha) spisovatel, básník a překladatel. Z básnické tvorby: Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Polní kvítí, Živote, díky. Z knížek pro děti: Jdou vojáci, jdou, Mám rád svou maminku.

Vážná hudba


Ceremuga Josef

(1930 Kunčice – 2005 Praha) hudební skladatel a pedagog. Děkana hudební fakulty AMU ovlivnila hlavně tvorba moravských autorů (Janáček, Martinů). Z jeho díla: opera Juraj Čup, oratorium Zpěv o lidské naději, 10 skladeb pro orchestr.

Ceremuga

Hurník Ilja

(1922 Poruba - 2013) skladatel, spisovatel a pedagog. Jako klavírista proslul interpretací děl Janáčka a Debussyho. Populární se stal jeho cyklus Umění poslouchat hudbu. Napsal mj. knihy Dětství ve Slezsku, Trubači z Jericha, Kapitolské husy.

Kašpar Pavel

(1960 Ostrava). Klavírní virtuos známý ve světě jako Paul Kaspar. Studoval v Bratislavě, Praze a Mnichově, kde také žije a pracuje. V jeho širokém repertoáru nechybí díla A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka, B. Martinů aj.

Kašpar

Kubín Rudolf

(1909 Přívoz – 1973 Ostrava) hudební skladatel a pedagog. Organizátor hudebního života stál u zrodu Janáčkovy filharmonie a konzervatoře. Autor operet Děvčátko z kolonie, Pasekáři, opery Naši furianti, cyklu symfonických básní Ostrava.

Kubín

Mácha Otmar

(1922 Mariánské Hory – 2006 Pardubice) hudební skladatel a režisér. Pracoval v Čs. rozhlase, od r. 1962 se věnoval komponování. Z jeho díla: opery Tarzanova smrt, Nenávistná láska, Moravské lidové tance, Symphonia Bohemorum.

Scheit Karl

(1909 Svinov – 1993 Vídeň) kytarista a pedagog. Profesor na vídeňské Hudební akademii byl přezdíván „Rakouský Segovia“ (podle slavného španělského kytaristy). Autor publikace Učebnice pro kytaru.

Stolařík Ivo

(1923 Ostrava – 2010 Ostrava) muzikolog. Za účast v odboji vězněn nacisty. Absolvent Univerzity Karlovy (hudební věda a etnografie) působil v Čs. rozhlasu, Janáčkově filharmonii aj. Paměti Život není fráze vydal v r. 2002.

Žilka Václav

(1924 Ostrava – 2007 Praha) flétnista a pedagog. Absolvent JAMU v Brně byl členem Českého noneta, České filharmonie, Symfonického orchestru Čs. rozhlasu. Napsal knihu Veselé pískání – Zdravé dýchání.


Populární hudba


Chodúr Martin

(1989 Ostrava) zpěvák. Vystudoval hru na klarinet na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Člen skupiny Robson se po vítězství v soutěži Česko Slovenská Superstar 2009 věnuje sólové pěvecké dráze.

Chodur

Janků Heidi

(1962 Vítkovice) rozená Hantlová, zpěvačka. Pochází z muzikantské rodiny. První nahrávky nazpívala s cimbálovkou Lučina. Působila ve skupinách Proměny a od roku 1982 Supernova svého manžela Iva Pavlíka.

heidi

Nekuda Luděk

(1942 Ostrava – 1988 Praha) bavič, zpěvák, textař. Absolvent PF v Ostravě spoluzakládal divadlo Pod okapem, hostoval v Divadle Semafor, působil v kapele Plavci. V 80. letech vystupoval v populárním pořadu Čs. televize Sešlost.

Nohavica Jaromír

(1953 Ostrava) písničkář, skladatel, textař. Po první LP desce Darmoděj vydal na dvě desítky alb, vystupuje u nás i v zahraničí, hrál ve filmu Rok ďábla, držitel cen Anděl, uveden do síně slávy. Přeložil Mozartovy opery do češtiny.

nohavica

Pastrňák Radek

(1963 Ostrava) muzikant, skladatel, herec. S Richardem Kroczkem ml. založili skupinu Buty (1986), se kterou získali několik hudebních cen Anděl. Hrál ve filmu Jízda (1994), k němuž složil hudbu, za kterou dostal Českého lva.

Rottrová Marie

(1941 Hrušov) zpěvačka. Pochází z muzikantské rodiny. Působila ve skupinách F. Trnky, Oktet, Samuel, Majestic a především Flamingo. K nejznámějším písním patří Řeka lásky, Kůň bílý, Lásko, Ten vůz už jel aj. Natočila kolem 25 alb.

Rottrová

Zagorová Hana

(1946 Petřkovice) zpěvačka, 9násobná Zlatá slavice, manželka operního pěvce Štefana Margity. Absolventka herectví na JAMU v Brně začala svou pěveckou kariéru v Ostravě. Nejdéle zpívala se skupinou Karla Vágnera.

Zagorová

Sport


Jankulovski Marek

(1977 Ostrava) fotbalista. Začínal v NHKG, od 10 let v Baníku Ostrava odkud v r. 2000 přestoupil do Neapole a pak do Udine. S AC Milán vyhrál Ligu mistrů (2007). Za ČR hrál na MS 2006, ME 2000, 2004 (3. místo) a 2008.

Jankulovski

Kocembová-Netoličková Taťána

(1962 Ostrava) atletka. Odchovankyně VOKD Poruba, členka SSK Vítkovice se stala vicemistryní světa na 400 m a 4x400 m (1984). Halová mistryně Evropy na 400 m (1984) dnes trénuje mládež.

Lendl Ivan

(1960 Ostrava) tenista. Jako hráč NHKG se stal nejlepším juniorem světa, pronikl do světové špičky. S 8 grandslamovými tituly, 5 triumfy v Turnaji mistrů, 94 turnajovými výhrami patří k tenisovým legendám. Vítěz Davis Cupu 1980.

Lendl

Loprais Karel

(1949 Ostrava) automobilový závodník. Z dělníka a automechanika se v Tatře Kopřivnice vypracoval na zkušebního řidiče. „Monsieur Dakar“ vyhrál slavnou pouštní rallye Paříž-Dakar s kamionem Tatra 815 šestkrát mezi lety 1986-2006.

Loprais

Němec Petr

(1957 Ostrava) fotbalista. Olympijský vítěz z Moskvy 1980, bronzový z ME 1980 v Itálii. Záložník a odchovanec Baníku Ostrava má dva tituly mistra ČSSR (1980, 1981) a vítězství v Československém poháru 1978. Od roku 2011 v ostravské sportovní síni slávy.

Radimec Libor

(1950 Ostrava) fotbalista. Olympijský vítěz z Moskvy 1980, účastník MS 1982. Záložník Baníku, odchovanec Vítkovic, má tři tituly mistra ČSSR (1976, 1980, 1981), vítěz Čs. poháru (1978). Od roku 2011 v ostravské sportovní síni slávy.

Rygel Zdeněk

(1951 Ostrava) fotbalista. Olympijský vítěz z Moskvy 1980. Obránce Baníku Ostrava začínal s fotbalem v Michálkovicích, má tři tituly mistra ČSSR (1976, 1980, 1981), vítěz Čs. poháru (1978). Od roku 2011 v ostravské sportovní síni slávy.

Sotorník Leo

(1926 Ostrava – 1998 Praha) sportovní gymnasta. S cvičením začal v DTJ a Sokolu Vítkovice. V roce 1954 se stal v Římě mistrem světa v přeskoku. Ve stejné disciplíně byl bronzový na olympiádě 1948 v Londýně.

Šmehlík Richard

(1970 Ostrava) hokejista. Olympijský vítěz z Nagana 1998. Odchovanec vítkovického hokeje odešel v r. 1992 do NHL, kde hrál postupně za Buffalo, Atlantu a New Jersey, se kterým získal v r. 2003 Stanleyův pohár.

Šreiner Zdeněk

(1954 Ostrava) fotbalista. Olympijský vítěz z Moskvy 1980. Útočník Baníku Ostrava a odchovanec Vítkovic má dva tituly mistra ČSSR (1980, 1981) a vítězství v Čs. poháru (1978). Od roku 2011 v ostravské sportovní síni slávy.

Tačová - Tkačíková Adolfina

(1939 Petřkovice) sportovní gymnastka. Závodnice Sokola Moravská Ostrava 1 vybojovala stříbro v družstvech na OH 1960 v Římě a Tokiu 1964, na MS 1958 a 1962. Od roku 2010 v ostravské sportovní síni slávy.

Zdražila Hans

(1941 Ostrava) vzpěrač. Olympijský vítěz ve váze do 75 kg z Tokia 1964, mistr světa, světový rekordman. Se vzpíráním začínal v Baníku Ostrava, později startoval za RH Praha. Od roku 2009 v ostravské sportovní síni slávy.

Vojenství


Čížek Evžen

(1904 Slezská Ostrava – 1942 Cardiff) letec. Absolvent Vojenské akademie v Hranicích, uprchl v roce 1939 z protektorátu, bojoval ve Francii, účastnil se bitvy o Británii, velel 312. čs. stíhací peruti. Zahynul při havárii letounu.

Holomucký Miroslav

(1911 Ostrava – 1941 Mauthausen) letec. Do okupace v roce 1939 sloužil v armádě. Jako voják a člen Sokola se stal v Ostravě velitelem odbojové organizace Obrana národa. Žalářován gestapem, umučen v koncentračním táboře.

Klega Ludvík

(1888 Hrabůvka – 1933 Vítkovice) lékař a legionář. Za 1. sv. války upadl do ruského zajetí, kde vstoupil do čs. legií. Jako městský lékař působil ve Vítkovicích, jeho jméno je spjato s Masarykovou ligou proti tuberkulóze.

Král Jiří

(1910 Polanka n. O. – 1941 Monneville) letec. Absolvent průmyslové školy ve Vítkovicích byl prvním velitelem čs. dobrovolníků v Polsku v r. 1939. Po vypuknutí 2. světové války bojoval ve Francii proti Němcům, zahynul v leteckém souboji.

kral

Matula Robert

(1919 – 2012 Kanada) brigádní generál. Za války byl z Velké Británie vysazen se skupinou Wolfram do protektorátu. Po roce 1948 opustil vlast, žil v Anglii a Kanadě. V roce 2006 jmenován Čestným občanem Ostravy.

Matula

Merta Augustin

(1916 Bartovice – 2006 Praha) voják a vědec. Za války se zapojil do odboje v Obraně národa. Uprchl do Anglie, bojoval na západní frontě, po r. 1948 perzekuován komunisty. Kapacita v oboru sociální informatika. Otec zpěváka Vladimíra Merty.

Prchala Lev

(1892 Slezská Ostrava – 1963 Feldbach) generál, politik. Za války vstoupil do legií, v době Mnichova 38 patřil ke špičkám armády, byl v opozici k E. Benešovi. Do vlasti se nevrátil, zemřel v Rakousku. Nositel Evropské ceny Karla IV.

Roháček Rudolf

(1914 Mar. Hory – 1942 Axbridge) letec. Armádní stíhač uprchl v r. 1939 z protektorátu, aby se ve Velké Británii zařadil do 312. stíhací perutě. Absolvoval řadu leteckých soubojů, při jednom z návratů havaroval a zahynul.

Stanovský Vilém

(1896 Ostrava – 1972 Praha) letec, generál. Za 1. sv. války bojoval ve Francii. Vojenský a dálkový letec byl po r. 1939 vězněn nacisty a po r. 1948 perzekuován komunisty. Nositel vysokého francouzského Řádu Čestné legie.


Politika


Černík Oldřich

(1921 Ostrava – 1994 Praha) politik. Vyučený soustružník vystudoval VŠB. Ministr a předseda vlády ČSSR (1968-70) byl jednou z tváří Pražského jara 68. Po srpnové okupaci vyloučen z KSČ, odešel z veřejného života.

London Artur

(1915 Ostrava – 1986 Paříž) politik a spisovatel. Za války vězněn nacisty. Po únoru 48 pracoval v čs. diplomacii, v roce 1951 odsouzen v procesu s R. Slánským. Po propuštění emigroval do Francie, kde napsal knihu Doznání.

Rozen Šlomo

(1905 Ostrava – 1985 Tel Aviv) politik. Z rodného města odešel v r. 1926 do Palestiny. V letech 1933-35 se do Ostravy vrátil jako emisar sionistické organizace. V 70. letech ministrem pro imigraci a bydlení ve vládách státu Izrael.

Rozen Chanan

(1918 Ostrava – 2013 Tel Aviv) politik, bratr Š. Rozena. Nástrojář vyučený ve Vítkovicích uprchl v r. 1939 před nacisty do Palestiny. Od r. 1951 vedl Ligu přátel Izrael-ČSR.  Honorární konzul ČR v Izraeli byl nositelem Řádu bílého lva, čestným občanem Ostravy.

Rusnok Jiří

(1960 Ostrava) politik a ekonom. Poslanec parlamentu za ČSSD byl v letech 2001-03 ministrem financí a průmyslu a obchodu ve vládách M. Zemana a V. Špidly. Stál jako premiér v čele tzv. úřednické vlády (2013-14), nyní je členem bankovní rady ČNB.

Rusnok

Šmidke Karol

(1897 Vítkovice – 1952 Bratislava) politik. Prvorepublikový poslanec za KSČ uprchl v r. 1939 před Němci do SSSR. Organizoval Slovenské národní povstání. Po r. 1945 předseda Sboru pověřenců a Slovenské národní rady.

Tošenovský Evžen

(1956 Ostrava) politik. Vystudoval systémové inženýrství na VŠB, pracoval ve Vítkovicích. Primátorem Ostravy byl zvolen v letech 1993-2000, krajským hejtmanem (2000-08). Od r. 2009 je poslancem Evropského parlamentu.

Tošenovský

Vavrečka Hugo

(1880 Ostrava – 1952 Brno) politik a spisovatel. Dědeček V. Havla byl před válkou ministrem vlády ČSR, velvyslancem ve Vídni. Jako Hugo Vavris napsal knihu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (také film s V. Burianem).

Zaorálek Lubomír

(1956 Ostrava) politik. Absolvent Univerzity J. E. Purkyně v Brně pracoval jako dramaturg, vysokoškolský učitel, v r. 1989 v Ostravě spoluzakládal Občanské fórum. Předseda Poslanecké sněmovny (2002-2006) je od r. 1994 v ČSSD.

Zaorálek

Církve


Jestřábský Valentin Bernard

(1630 Ostrava – 1719 Říčany) kněz a barokní spisovatel. Působil jako římskokatolický farář ve Veverské Bitýšce. Své knihy, např. Vidění rozličné sedláčka sprostného, psal latinsky a česky (moravsky).

Jestřábský

Kratochvílová Marie Antonína

(1881 Vítkovice – 1942 Stanislavov, dnes Ivano-Frankovsk) řádová sestra. Řeholnici Chudých školských sester naší Paní umučilo za války na Ukrajině gestapo.  V r. 1999 byla blahořečena papežem Janem Pavlem II.

Výtvarné umění


Bacon Yehuda

(1929 Ostrava) malíř a grafik. Přežil útrapy židovského ghetta v Terezíně i tábor smrti v Osvětimi. Jeho díla jsou k vidění nejen v Izraeli, ale také v Britském muzeu v Londýně, v Berkeley a ve Washingtonu v USA a jinde.

Friedmann David

(1893 Ostrava – 1980 St. Louis) malíř. Za války vězněn v židovském ghettu v Rize a v Osvětimi. Krajinář a portrétista se nakrátko vrátil do ČSR, ale po roce 1948 se odstěhoval do Izraele. Později žil a tvořil USA.

Ivanský Antonín

(1910 Přívoz – 2000 Ostrava) sochař a pedagog. Vystudoval VŠUP v Praze u prof. Mařatky. Proslul především jako autor soch z hornického a hutnického prostředí v Ostravě a regionu. Zřejmě nejznámější stojí před budovou OKD.

Kolář Viktor

(1941 Ostrava) umělecký fotograf. Absolvent Fotografického institutu se od roku 1960, s přestávkou pěti let kdy žil za oceánem, věnuje téměř výhradně ostravské dokumentární tvorbě. V roce 2010 vydal knihu fotografií Ostrava.

Surůvka Jiří

(1961 Ostrava) malíř a pedagog. Performer, fotograf, spoluzakladatel výtvarné skupiny Přirození a kabaretu Návrat mistrů zábavy je všestranným umělcem. Působí také jako učitel na Fakultě umění Ostravské univerzity.

Tošenovská Věra

(1924 Ostrava) malířka a grafička. Absolventka VŠUP v Praze a žákyně prof. Svolinského a Nováka je uznávanou autorkou ilustrací, divadelních kostýmů, mozaik, fresek a tapiserií technikou art protis.


Různé obory


Adamus Alois

(1878 Kunčice – 1964 Kosmonosy) historik a pedagog. Zaměřil se na historii a kulturu Ostravska a Těšínska. Pozdější ředitel Ostravského muzea se zasloužil o vznik Archivu města Ostravy, jehož byl prvním ředitelem.

Delong Armin

(1925 Bartovice) vědec. Zakladatel čs. elektronové mikroskopie patří ke světově uznávaným kapacitám. Za elektronový mikroskop získal zlatou medaili na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. Po roce 1989 byl místopředsedou Čs. akademie věd.

Etzler Tomáš

(1963 Ostrava) novinář, stálý zpravodaj České televize v Číně, od roku 1991 žil v USA, kde působil jako produkční a válečný zpravodaj v televizní stanici CNN. V roce 2008 obdržel jako první český žurnalista prestižní Cenu Emmy.

Král Václav

(1936 Ostrava – 2005 Praha) designér. Absolvent VPŠ automobilní v Mladé Boleslavi proslul jako konstruktér aut Škoda a závodních prototypů, sám byl aktivním závodníkem. Vyučoval na ČVUT, věnoval se také průmyslovému designu.

Neumann Felix

(1860 Radvanice – 1942 Ostrava) architekt a stavitel. Absolvent architektury na ČŠT ve Vídni založil v Ostravě stavební firmu (1889). Do ostravského prostředí přenesl řadu impulzů z tehdejší německé velkoměstské architektury.

Pomahač Bohdan

(1971 Ostrava) lékař, plastický chirurg. Vyrůstal v Ostravě, během studií medicíny v Olomouci byl na stáži v Bostonu (USA). Už jako lékař na Brigham and Women's Hospital provedl první transplantaci obličeje v USA, třetí na světě.

Uzel Radim

(1940 Ostrava) lékař, sexuolog. Vystudoval medicínu v Brně. Přes Ústí n. O., Františkovy Lázně a Ostravu se dostal do Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Vystupuje často v médiích, je propagátorem otevřené sexuální výchovy.

Strassmann Adolf

(1867 Ostrava – 1939 Ostrava) pivovarník a podnikatel. Působil jako výkonný ředitel pivovaru a komerční rada. Byl činný v zastupitelstvu Moravské Ostravy, které připravovalo projekty ke stavbě Nové radnice.

Světlík Jan

(1958 Ostrava) průmyslník. Vystudoval VŠB (1982), ve VŽKG pracoval  jako kovář-lisař ap. Po r. 1990 byl ředitelem Vítkovice-Lahvárna, dnes je majitelem a generálním ředitelem strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group.

Špaček Ladislav

(1949 Ostrava) novinář, spisovatel. Absolvent PF Ostravské univerzity a UK v Praze pracoval jako zpravodaj v Čs. televizi. V letech 1992-2003 byl mluvčím prezidenta V. Havla. Věnuje se psaní knih o společenské etiketě a její výuce.

Turek Pavel

(1971 Ostrava) manažer. Od motokrosu, přes práci na Masarykově okruhu v Brně se v r. 1996 dostal jako manažer k týmu McLaren. Absolvent VŠE v Praze se dnes věnuje komentování dění v automobilové Formuli 1 pro TV a média.