Ostravská radnice 04/2014

newsletter

Zrcadlo Velkého světa techniky

Během sedmi březnových dnů navštívily Dolní Vítkovice tisíce lidí. Lákala je prohlídka budovy Velkého světa techniky, který se veřejnosti otevřel před definitivní instalací expozic. Na zahájení provozu se můžeme těšit v závěru září tohoto roku.

Symbolicky v den výročí narození slavného vědce Alberta Einsteina (14. 3. 1879) pozvalo vedení společnosti Vítkovice Machinery Group v čele s Janem Světlíkem a Sdružení Dolní oblast Vítkovice k první prohlídce dokončené stavby ministry české vlády Věru Jourovou, Daniela Hermana a další hosty. V průběhu týdenních prohlídek si lidé mohli objekt o rozloze 14 tisíc m2 prohlédnout.

A to v jeho architektonicky ryzí podobě bez exponátů. Viděli přednáškové sály, laboratoře, dílny i kino pro 200 diváků. Obdivovali stavbu na půdorysu trojúhelníku, jehož přeponu tvoří prosklená zrcadlová fasáda v délce 125 metrů a výšce 12,5 metru. Umožňuje zrcadlení dvojího obrazu: ocelových konstrukcí vysokých pecí a zeleně v okolí.

„Stavba je ve svém výrazu sporá, ale nabízí maximalistický prožitek. Tvoří roh, do něhož jsou v naučných expozicích vloženy poznatky lidského vědění, které tvoří základy naší civilizace," konstatoval autor díla architekt Josef Pleskot.

Město Ostravu reprezentoval při otevření budovy primátor Petr Kajnar, který zdůraznil, že oba Světy techniky přinášejí zatraktivnění významné evropské postindustriální lokality. „Oba Světy techniky Ostrava zatím podpořila 13 miliony korun. Dalších 11 milionů má město připraveno v rozpočtu pro letošní rok," upřesnil Kajnar.

Na exponátech Velkého světa techniky v jeho čtyřech částech Světě vědy a objevů, Dětském světě, Světě civilizace a Světě přírody po týdenní „ochutnávce" nyní intenzivně pracují naši a němečtí odborníci. Projekt spolufinancovaný z unijního Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace si vyžádá náklady 580 mil. korun, jenom stavba budovy stála 250 milionů korun.


Primátoři Ostravy a Katovic podepsali memorandum

Ostrava a Katovice budou společně usilovat o lepší ovzduší. Primátoři Petr Kajnar a Piotr Uszok podepsali 20. března v Nové radnici memorandum o společném zájmu na zlepšení čistoty ovzduší v česko-polském příhraničí.

Zástupci obou měst jsou si plně vědomi vážnosti situace, týkající se špatné kvality ovzduší na obou stranách společné hranice, která je způsobena průmyslovou činností, místními zdroji při spalování paliv a dopravou. Zástupci statutárního města Ostravy a města Katovice vyjadřují ochotu koordinovat své činnosti, vzájemně se informovat v rámci společných aktivit a úzce spolupracovat při realizaci projektů směřujících ke zlepšení ovzduší v česko-polském příhraničí.

„Věřím, že podpis dokumentu nás posune dál v jednáních směřujících ke zlepšení stavu ovzduší nejen v Ostravě a Katovicích, ale v celé oblasti Slezska,“ zdůraznil Petr Kajnar.

Memorandum uzavřely obě strany z důvodu časové náročnosti realizace programu přeshraniční spolupráce a také Akčního plánu MŽP pro MS kraj stejně jako Plánu nízkouhlíkového hospodářství pro město Katovice. Důležité je, že také na mezivládní úrovni jsou připraveny programy přes­hraniční spolupráce za účelem zlepšení kvality ovzduší.


Elektrotechnická fakulta je pod jednou střechou

Historická událost pro VŠB-TU

Po „ochutnávce“ Velkého světa techniky v Dolních Vítkovicích jsme 20. března, během jediného týdne, v Ostravě zažili další architektonickou premiéru – otevření budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Porubě.

V projevu při slavnostním otevření tuto skutečnost ocenil také primátor Ostravy Petr Kajnar, který patřil v roce 2006 mezi iniciátory vzniku samostatné budovy FEI. „Z datových procesorů se nekouří a nepráší,“ vyjádřil se pomocí metafory primátor. „Budoucnost našeho města a regionu patří moderním informačním technologiím.“ 

Rektor univerzity Ivo Vondrák zdůraznil, že po 23 letech existence fakulty jsou čtyři tisícovky studentů, pedagogové a zaměstnanci poprvé soustředěni pod jednou střechou.

Připomněl průběh výstavby, která se naplno rozběhla v únoru 2011 po získání evropské dotace a dalších povolení. Společnost Hochtief CZ stavbu zvládla za 18 měsíců, téměř stejnou dobu trval výběr dodavatele vybavení interiéru, který byl zdržen námitkami neúspěšných uchazečů.

Celkové náklady dosáhly 1 miliardy 26 milionů korun, 743 mil. korun evropských dotací bylo uhrazeno z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace spravovaného ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, přispěly také Moravskoslezský kraj, město Ostrava aj.

Pětipodlažní budova s více než 19 tisíci metry čtverečními výukových, výzkumných a provozních ploch disponuje moderně vybavenými posluchárnami, učebnami, laboratořemi a dalšími místnostmi. Jsou koncipovány jako otevřené: dominují prosklené části stěn a open space prostory, které podporují vizuální kontakt a přímou komunikaci. Součástí je automatizované dopravní centrum pro vývoj prvků k nabíjení elektromobilů s kapa­citou až 37 vozidel. Zajímavostí je zelení osázená střecha části budovy určená pro relaxaci. Moderní inteligentní technologie reprezentuje systém vytápění a klimatizace budovy s využitím geotermální energie – deset tepelných čerpadel s výkonem 700 kW, deseti vrty v délce přes 14 km.

„Fakulta elektrotechniky a informatiky připravuje absolventy nejžádanějších oborů současnosti. Počet studentů vzrostl od roku 1991 více než čtyřnásobně. Jejich uplatnění v praxi strmě stoupá. Soustředění do jedné budovy představuje pro fakultu i univerzitu historický předěl,“ zdůraznil rektor VŠB-TU Ivo Vondrák.


Hasiči z Hrabové získali díky Ostravě novou požární techniku

Svátek pro dobrovolníky i profesionály

Naleštěné nové vozy Mercedes Econic a Tatra T815 za peníze města a kraje převzali 26. března zástupci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a jednotky Sboru dobrovolných hasičů z Hrabové. Profesionálním hasičům HZS nahradí čtveřice mercedesů starší speciály Dennis Rapier. 

Cisternové automobilové stříkačky ve speciálním provedení jsou určeny pro přepravu požárního družstva a hasebních zařízení pro zásah vodou nebo pěnou. Vezou také prostředky pro technické zásahy a další moderní vybavení. Vozidla byla financována z prostředků města Ostravy, pořizovací náklady za čtyři vozy dosáhly 47 milionů 412 tisíc korun.

Dobrovolní hasiči z Hrabové dostali moderní vůz Tatra 815.  Pořízení vozidla většinově financovalo města, část uhradily dotace ministerstva vnitra a Moravskoslezského kraje. Celková cena vozu je 6 milionů 37 tisíc korun. „Město vydalo od roku 2006 na požární ochranu z rozpočtu již více než 579 milionů 186 tisíc korun. Tuto oblast bereme velmi zodpovědně,“ řekl po předání techniky primátor Petr Kajnar.


Revize semaforů

Ostravské komunikace provádějí od začátku dubna revizi semaforů na 58 křižovatkách, 27 přechodech pro chodce a dalších signalizačních zařízeních ve městě. Při vypnuté světelné signalizaci prosíme řidiče o zvýšenou opatrnost, dodržování dopravního značení a pokynů policistů, kteří budou na nejfrekventovanějších křižovatkách řídit provoz. Jejich seznam najdete na www.okas.cz. Revize potrvají do konce června. 


Nový sběrný dvůr

Společnost OZO otevřela v Lihovarské ulici v Radvanicích nový sběrný dvůr. Vznikl místo dvou starých nevyhovujících sběrných dvorů v obou částech obvodu a má otevřeno v pracovní dny i v sobotu. Občané Ostravy sem mohou bezplatně odložit prakticky všechen odpad z běžného chodu domácností v množství, které se vejde na přívěsný vozík za osobní automobil, tedy asi 4 m3.


Radnice zářila zeleně

Ostrava, ve které se už deset let každoročně koná Irský kulturní festival, se v březnu na několik dnů připojila k celosvětovému „Greeningu" („Zezelenání"). Na počest svátku irského patrona sv. Patrika (17. 3.) ve večerních a nočních hodinách věž ostravské Nové radnice svítila zeleně. Podobně u nás „zezelenala" už jen Petřínská rozhledna v Praze.

O viditelném důkazu přátelství mezi Českou republikou a Irskem hovořila v této souvislosti velvyslankyně Alison Kellyová, která nedávno Ostravu navštívila. „Doufám, že se tím ještě více posílí vazby mezi našimi národy," dodala Kellyová.

O významu irské tradice svědčí řada světoznámých památek, které se ke kampani připojily. Nová radnice se tak objevila ve výlučné společnosti s Operou v Sydney, Londýnským okem, šikmou věží v Pise, fotbalovým stadionem Allianz Arena v Mnichově, mrakodrapem Empire State Building v New Yorku, Niagarskými vodopády a dalšími.


Koncese na líh? Spěchejte, čas máte jen do 17. dubna

Alkohol podle novely živnostenského zákona mohou prodávat pouze držitelé koncese. Termín pro získání koncese končí 17. dubna 2014, tak by si žadatelé o koncesi měli pospíšit. Žádost o koncesi se podává na obecní živnostenský úřad, neplatí se správní poplatek a k žádosti se nepřipojují žádné další doklady. Pokud podnikatel doposud prodávající líh a lihoviny žádost nepodá, uplynutím šestiměsíční lhůty pozbývá oprávnění k jejich prodeji. Navíc se vystavuje riziku finančního postihu ve výši až 1  milion korun. Termín pro vyřízení koncese na Živnostenském úřadě Ostrava na Magistrátu města Ostravy, Prokešovo nám. 8, se dá sjednat také na zelené lince 844 12 13 14.


Novinky v platbách za komunální odpad

Složenku ve schránce nenajdete

Blíží se 30. červen, termín splatnosti poplatku za svoz komunálního odpadu, který činí 498 Kč na oso­bu. Na Magistrátu města Ostravy bylo rozhodnuto, že od letošního roku nebudou občanům města zasílány složenky k zaplacení tohoto poplatku (podrobnosti o dalších způsobech platby najdete v inzerátu na této straně).

Magistrát dlouhodobě sleduje způsob, jakým Ostravané hradí poplatky. Ke zrušení složenek vedly hlavně úsporné důvody. Město stály ročně milion korun. Přitom složenky využívalo jen kolem 10 tisíc poplatníků z celkových 142 tisíc, čtvrtina se jich vracela jako nedoručitelná. Nejoblíbenější stále zůstává úhrada formou SIPO (58 tisíc plátců). Mnoho občanů využívá možnost platby v hotovosti nebo kartou v pokladně magistrátu (13 tisíc). Přibývá těch, kteří využívají bankovních, resp. bezhotovostních převodů (45 tisíc).

„Neustále hledáme možnosti, jak v systému sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu dosáhnout co nejvyšší efektivity,“ zdůraznil náměstek primátora pro finance a rozpočet Tomáš Petřík. „Optimalizujeme nejen částky, které vydáváme za na­kládání s komunálním odpadem, ale také způsoby výběru poplatků. Dopady opatření ve druhé polovině roku vyhodnotíme. Naším cílem je, abychom ani v dalších letech nemuseli z rozpočtu města navyšovat doplatek za likvidaci odpadu ani poplatky pro občany.“

Absolutní srovnání nákladů na odpadové hospodářství mezi Ostravou a jinými městy není možné vzhledem k rozsahu poskytovaných služeb, provozu spalovny (Praha, Brno), počtu obyvatel apod. Nejpřesnějšího srovnání lze dosáhnout pomocí celostátního průměru nákladů na odpadové hospodářství, které jsou 865 Kč na osobu. V Ostravě jsme s náklady 677 Kč na osobu lehce nad 75 procenty celostátního průměru. „Z velkých, minimálně kraj­ských měst, máme v Ostravě jedny z nejnižších nákladů,“ podtrhl Tomáš Petřík.

Celkové náklady na odpadové hospodářství v roce 2013 v Ostravě činily 170 363 tis. Kč. Na poplatcích bylo od občanů vybráno 126 061 tis. korun. Rozdíl nákladů ve výši 44 302 tis. Kč byl doplacen z rozpočtu města. Na občana to představuje doplatek 146 Kč.


Průmyslová zóna v Hrabové slaví deset let svého trvání, i další průmyslové zóny se rozvíjejí

Ostrava je stále otevřenější investorům

V březnu letošního roku zařadil britský investiční časopis fDi vydávaný skupinou Financial Times Ostravu mezi TOP 10 investorsky nejatraktivnějších měst střední a východní Evropy. V kategorii, která srovnávala středně velká města v rámci celého starého kontinentu, skončila Ostrava devátá. Podobně hodnotila zahraniční média naše město i v minulých letech. Stalo se tak symbolicky v době, kdy hrabovský CTPark oslavil své desáté narozeniny. Dnes zde ve dvaceti budovách podniká přes padesát firem, které nabízejí práci pro šest a půl tisíce lidí.  V současné době zde rozvíjejí své aktivity firmy jako GE Money Multiservis, CTS Corporation, Brembo, UPS, Goodyear, Ringier Print, ABB, ITT Corporation a další. V zóně působí i společnosti Pegatron Czech vyrábějící počítače a také SungWoo Hitech, kde vznikají části autokarosérií. Nejnovějším přírůstkem v hrabovské zóně je společnost UFI Filters. Zóna Ostrava-Hrabová se stala jednou z nejúspěšnějších průmyslových nemovitostí v rámci celé České republiky, za což získala celou řadu ocenění.

Připravený růst

Hrabová nicméně nezůstala osamocena. Další velkou průmyslovou zónou je areál v Mošnově.  Je jedinečnou příležitostí pro investory, kteří mají zájem těžit především z jeho strategické polohy v blízkosti mezinárodního letiště s možností napojení na rychlostní komunikace a železniční síť. Zóna je akreditována Agenturou pro zahraniční investice CzechInvest a je podporována státem.

Její celková rozloha dosahuje přes 200 ha. V roce 2006 zde zahájili investici dva významní zahraniční investoři, a to německá společnost Behr a jihokorejská společnost Plakor. Další firma, italská Cromodora Wheels, zahájila zkušební provoz ve svém závodě v roce 2008. V  roce 2007 rozhodla o investici do zóny také společnost Free Zone Ostrava. V únoru 2009 vstoupila do zóny společnost HB Reavis Group, která by zde měla vybudovat na rozloze 80 ha Multimodální logistické centrum Mošnov. Lokalita umožňuje efektivní využití letecké, železniční a silniční dopravy. Doposud bylo ve Strategické průmyslové zóně Ostrava-Mošnov vytvořeno 1792 přímých pracovních míst.

Zázemí z brownfieldu

V budoucnosti se počítá s dalším rozšiřováním pracovních příležitostí, konkrétně v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny Hrušov o rozloze téměř 35 ha, kde by mohly najít práci až dva tisíce lidí. Jedná se o lokalitu, která má charakter tzv. sociálního brownfieldu, na níž bylo již v roce 2008 vyhlášeno asanační pásmo. Lokalita bude sloužit lehkému průmyslu, skladům a drobné výrobě s uvažovaným termínem dokončení na přelomu let 2015/2016. Rozvojová zóna Hrušov představuje velmi významnou lokalitu vhodnou pro podnikání malých a středních firem. Její předností je ideální dopravní napojení, bezprostřední blízkost dálnice D1 a železniční trati do vnitrozemí, ve směru na Polsko a Slovensko.

Znalosti do praxe

Ostrava se stále více orientuje na obory s vysokou přidanou hodnotou a významně podporuje vysoké školství. V areálu Vysoké školy báňské v Porubě byl v roce 1997 založen Vědecko-technologický park Ostrava. Umožňuje propojení obchodních aktivit s prostředím vědeckého výzkumu a následný přenos jeho výsledků do praxe. Zakladateli jsou město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a. s., a tři místní univerzity – VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita Opava. K různorodým obchodním aktivitám parku patří například výzkumné, vývojové a projekční činnosti, biotechnologie, nanotechnologie, vývoj a výroba laboratorní, měřicí a zkušební techniky, výzkum a vývoj v oblasti alternativních energetických zdrojů a špičková opravárenská centra. Centrum areálu tvoří dvě multifunkční budovy (PIANO a TANDEM), které nabízejí kvalitní kancelářské, laboratorní, společenské a reprezentační prostory. Společnosti Elcom, a. s., a Ingeteam, a. s., mají v areálu své dvě samostatné budovy, kde pracuje 160 lidí. Ve čtyřech dokončených objektech je zaměstnáno  900 lidí. V současnosti se staví dvě nové budovy s podzemním parkováním. Výstavbou vznikne 5298 m2 kancelářských ploch pro asi 460 pracovních míst.

Daniel Kaminský ze společnosti Elcom sleduje vývoj areálu od jeho vzniku. „Jedná o unikátní projekt  v rámci celé ČR, kde od samotného počátku je jeho rozvoj veden opravdu reálnými potřebami. Současná investice umožní pokračovat v tvorbě vysoce kvalifikovaných pracovních míst pro VŠ absolventy našeho regionu," říká Kaminský.

Ostrava šetří státu

Porovnáme-li příliv zahraničních investic mezi jednotlivými českými městy, je Ostrava, nepočítáme-li hlavní město Prahu, jednoznačným premiantem. Od konce devadesátých let zde zahraniční investoři investovali více než 118 miliard korun, což je více než v Brně či Plzni. Ve zmíněných zónách a Vědecko-technologickém parku dnes pracuje 9300 lidí. Zhruba stejný počet lidí tím získal práci ve společnostech, které jsou subdodavateli anebo v navazujících službách.

„Průmyslové zóny v Ostravě nejsou užitečné jen pro lokální zaměstnance a investory, velmi významně šetří i státní pokladnu," řekl primátor Ostravy Petr Kajnar. Úspora státu od roku 2004 podle odhadu dosáhla 13,94 miliardy korun (podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se pohybují průměrné náklady státu na jednoho nezaměstnaného ročně na 170 000 Kč – náklady zahrnují dávky podpory v nezaměstnanosti, ušlé odvody za sociální a zdravotní pojištění a další náklady). „Pokud vezmeme do úvahy pouze přímá vytvořená pracovní místa, odečteme náklady veřejného sektoru v souvislosti s vytvořením průmyslových zón, ušetřil stát na dávkách 9,8 miliardy korun," dodal primátor Kajnar.


Ostravskými sportovci roku jsou Jana Slaninová z SSK Vítkovice a volejbalisté VK Ostrava

Titul pro další rychlou (a půvabnou) atletku

Nejlepší sportovci Ostravy za rok 2013 byli 19. března vyhlášeni v Nové radnici. O výsledku sedmého ročníku ankety rozhodli hlasováním členové Komise rady města pro podporu vrcholového sportu. Finanční odměny a upomínkové předměty oceněným předali předseda komise a starosta Poruby Lumír Palyza spolu s náměstkem primátora Martinem Štěpánkem.

Geny po mamince

Mezi jednotlivci hlasující nejvíce zaujaly výkony atletky SSK Vítkovice Jany Slaninové, členky štafety České republiky na 4x400 metrů, která na mistrovství světa v Moskvě dosáhla na semifinále. Členku Centra individuálních sportů Ostrava trénuje její maminka Taťána Netoličková, vicemistryně světa a halová mistryně Evropy. Sportovkyně Ostravy 2013 si titulu velice váží už také proto, že napodobila své kolegyně atletky Rosolovou (sportovkyně Ostravy 2009 a 2012) a Cachovou (2011). „Letos bych se chtěla prosadit na srpnovém mistrovství Evropy v Curychu a vylepšit si osobní rekordy," svěřila se Jana Slaninová.

Volejbalisté VK Ostrava, mistři České republiky 2013, byli po zásluze vyhlášeni nejlepším sportovním kolektivem. Startovali v základní skupině Ligy mistrů, díky nim jsme mohli v Ostravě vidět výkvět evropského mužského volejbalu. Vzhledem k probíhající play off extraligy pro cenu přišel předseda správní rady klubu Pavel Žurek.

Máme to ale kadety!

Sportovním talentem se stal 16letý stolní tenista TJ Ostrava Patrik Klos, mistr Evropy  kadetů družstev z juniorského šampionátu, který se vloni konal v Ostravě. Ve dvojici s Tomášem Polanským postupně vyřadili šest soupeřů. Zlatou medaili za výhru 3:2 nad Slovinskem stvrdil závěrečným vítězstvím nad Paulinem právě Patrik Klos. „Letos hraji mezi juniory a konkurence bude určitě velká. Přesto bych chtěl znovu startovat na juniorském ME v Itálii. Začal jsem studovat dopravní průmyslovku v Ostravě a povinností logicky přibylo," říká rodák z nedalekých Bohuslavic, jehož vzorem je současný nejlepší evropský stolní tenista Němec Timo Boll.

Vlajkonošem v Soči

Nejlepší hendikepovaný sportovec Ostravy lyžař Stanislav Loska se jen pár desítek hodin předtím vrátil ze zimních paralympijských her v Soči. S přítomnými se podělil o životní zážitek, kdy při zahájení her nesl českou vlajku. Loňské výkony z Evropského poháru v Soči nezopakoval, skončil 21. ve slalomu. Přesto bronzový medailista z Lillehammeru 94 zkompletoval nevšední sbírku šesti účastí na paralympiádách.

Do síně slávy ostravského sportu byl uveden hokejový reprezentant a dnes prezident HC Vítkovice Steel František Černík (1953). Jenom výčet úspěchů útočníka s raketovým zrychlením by zabral hodně místa. Mistr světa a Evropy 1976, stříbrný ze ZOH 84 v Sarajevu nebo mistr ligy s Vítkovicemi (1981) si cení toho, že v závěru kariéry si mohl zahrát NHL v dresu Detroit Red Wings. Přiznal, že jednodušší bylo na MS 1978 v Praze nasázet tři góly brankáři Treťjakovi (ČSSR-Sovětský svaz 6:4), než dát dnes dohromady kvalitní tým a finance v extralize. Jak je patrné z výkonů jeho Vítkovic, prezident klubu je i v této činnosti úspěšný.

Franta pomůže Standovi

Na dekorování nejlepších sportovců Ostravy Černík přišel po nedávné operaci kyčle o berlích. I tato skutečnost ho možná přiměla k podpoře lyžaře Losky, který se zmínil v souvislosti s nedostatkem sponzorů o konci své závodní kariéry. „Část své odměny věnuji Standovi, aby mohl pokračovat v závodění. Také já bych se chtěl brzy postavit na lyže a učit lyžovat vnučky," uzavřel František Černík.


Světový tenis v Komenského sadech

Od 28. dubna do 4. května budou kurty SC Ostrava dějištěm 11. ročníku tenisového turnaje Prosperita Open ze seriálu Challenger Tour. V Komenského sadech uvidíme známá jména i talentované mladíky z kolotoče světových turnajů ATP.

Pořadatelé mají příslib účasti některých zajímavých hráčů, např. českého daviscupového reprezentanta Lukáše Rosola. V minulých letech v Ostravě startovali např. Kypřan Baghdatis, Španěl Granollers, Ukrajinec Stachovskij, Chorvaté Dodig, Ančič, Belgičané Darcis, Rochus, Poláci Fyrstenberg a Kubot. Vždy se dařilo domácím hráčům, hned sedm Čechů (Ulihrach, Hájek, Minář, Dlouhý, Vaněk, Rosol a vloni Veselý) antukový turnaj vyhrálo.

Rychlý kontakt