Historické kalendárium
18. únor 1865
Dne 18. 2. 1865 se ve Frenštátě pod Radhoštěm narodil lékař Vladimír Hradečný, který působil od roku 1897 ve Vítkovicích a v Zábřehu nad Odrou, kde se zaměřil především na zlepšení hygienických poměrů. Byl hlavním iniciátorem zřízení kanalizace, vodovodu a pouličního osvětlení. Především jeho zásluhou se podařilo prosadit výstavbu epidemické nemocnice, o kterou usiloval od roku 1908, a jejíž otevření proběhlo v roce 1912. V té době byl MUDr. Hradečný starostou obce Zábřeh, členem řady kulturních a národních spolků. Za svou práci byl oceněn čestným občanstvím Zábřehu, Hrabůvky, Mariánských Hor a Hranic nad Bečvou. V roce 1917 mu císař udělil Rytířský kříž řádu Františka Josefa. Zemřel 18. 5. 1936 v Moravské Ostravě.
19. únor 1998
Dne 19. 2. 1998 začal 1. ročník festivalu ostravských činoherních divadel pořádaný Národním divadlem moravskoslezským, Komorní scénou Aréna, Divadelní společností Petra Bezruče a Divadlem loutek Ostrava. Hlavním cílem čtyřdenní přehlídky, jež se od 3. ročníku koná pod názvem Ost-ra-var, bylo upozornit mimoostravskou odbornou divadelní veřejnost na zdejší vysokou úroveň inscenací a zvýšit povědomí o ostravské kultuře především u pražských divadelních kritiků.
21. únor 1975
Dne 21. 2. 1975 byla do užívání předána nová, v pořadí třetí, budova železniční stanice Ostrava–hlavní nádraží v Přívoze, postavená podle projektu Lubora Laciny a Vlasty Douši. Příchod k hale je zastřešen pergolou s kruhovým světlíkem, do jehož středu je umístěna kašna s plastikou Vlna, jejíž autorkou je Sylva Lacinová. Prosklenému průčelí třípodlažní haly, ve kterém byly původně umístěny monochromní vitráže Oldřicha Vašici, dnes dominuje nápis OSTRAVA. Zároveň s nádražím byla otevřena budova pošty. Obě stavby jsou příkladem doznívání tzv. bruselského stylu.
Na snímku: Budova hlavního vlakového nádraží v Ostravě-Přívoze (1975).
22. února 1880
Dne 22. 2. 1880 se v Polské (dnes Slezské) Ostravě narodil národohospodář, publicista, diplomat a manažer Hugo Vavrečka-Vavrys. Od roku 1906 působil v redakci Lidových novin v Brně. V roce 1919 se jako národohospodářský expert zúčastnil mírové konference v Paříži, kde jej ministr zahraničí Edvard Beneš přesvědčil, aby vstoupil do diplomatických služeb. Působil mj. jako velvyslanec v Budapešti a Vídni. V roce 1932 odešel z diplomacie a nastoupil do funkce obchodního ředitele Baťova zlínského obuvnického koncernu. O čtyři roky později jej ministerský předseda Milan Hodža jmenoval prezidentem Hospodářského ústředí. Věnoval se rovněž literární tvorbě. Jeho kniha František Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa se stala předlohou filmu s Vlastou Burianem v hlavní roli. V době okupace podporoval odboj na Zlínsku a pomáhal pronásledovaným. Po osvobození byl nařčen ze spolupráce s nacisty, soud jej však na jaře 1947 v plném rozsahu zprostil obvinění. Po únoru 1948 byl proces obnoven, pro Vavrečku skončil rozsudkem tří let žaláře. Pro špatný zdravotní stav do výkonu trestu nenastoupil. Hugo Vavrečka byl dědečkem prezidenta Václava Havla z matčiny strany. Zemřel 9. 8. 1952 v Brně.