Historické kalendárium

pro týden od 28. ledna do 3. února

30. leden 1908

Dne 30. 1. 1908 bylo vydáno císařské rozhodnutí, jímž došlo s účinností od 1. 9. 1907 k zestátnění českého gymnázia v Moravské Ostravě (dnes Matiční gymnázium), založeného jako soukromý vzdělávací ústav Maticí Ostravskou v roce 1897. Škola tak obdržela právo vydávat celostátně platná vysvědčení a konat maturitní zkoušky, aniž by jejich výsledky musely být ověřovány na některém z veřejných ústavů. Zestátněním gymnázia byl završen dlouholetý proces budování českého středního školství v Ostravě a ekonomicky zajištěna jeho existence do budoucna. Matice Ostravská vydržovala více škol a v roce 1904 se dostala do vážné finanční krize v souvislosti s výstavbou nové gymnaziální budovy. Spolek tehdy neměl ani na výplaty profesorům. Podmínkou pro převzetí gymnázia státem bylo odevzdání veškerého inventáře a sbírek a zejména nově postavené budovy nezatížené dluhy.


31. leden 1890

Dne 31. 1. 1890 se ve Staré Pace (okr. Jičín) narodil učitel, publicista, redaktor, národopisný a vlastivědný pracovník Jaroslav Zahradník. Od roku 1910 učil na školách v Karviné a Doubravě, kde se aktivně podílel na činnosti řady českých spolků, mj. byl v letech 1912–1938 jednatelem kuratoria Slezské muzejní společnosti v Orlové. Jako znalec politických a národnostních poměrů na Těšínsku se v rámci čs. plebiscitní komise podílel na řešení čs.-polského územního sporu v letech 1919–1920. Ve funkci jednatele Slezské matice osvěty lidové se zasazoval o zakládání českých škol na Jablunkovsku. Byl též redaktorem týdeníku Obrana Slezska a šéfredaktorem národně demokratického listu Moravskoslezský deník, který byl za jeho vedení nejčtenějším a nejatraktivnějším deníkem na Ostravsku. Po osvobození v roce 1945 se stal vedoucím tiskového a propagačního odboru Národního výboru statutárního města Ostravy a redaktorem Věstníku města Moravské Ostravy. Svou bohatou kariéru zakončil jako vedoucí ostravského městského archivu a muzea.


1. únor 1962

polanecka-spojkaDne 1. 2. 1962 začala výstavba tzv. Polanecké spojky, železničního úseku mezi stanicemi Ostrava-Kunčice, Polanka n. O. a Ostrava-Svinov. Tato spojnice byla plánována již od roku 1909 jako součást místní dráhy Svinov – Vítkovice – Těšín. Výstavba části trati mezi Polankou a Kunčicemi se však vlekla po desetiletí a nikdy nebyla dokončena ani zprovozněna. Zhoršení dopravních poměrů v ostravském železničním uzlu a jeho přetížení, které nastalo zejména po dostavbě Nové huti v 50. letech 20. století, vyvolalo nutnost oživení projektu Polanecké spojky. Dokončení jeho realizace, plánované na rok 1967, urychlila dopravní kalamita, která vlivem povětrnostních podmínek postihla Ostravsko v zimě 1962/1963. Provoz na všech úsecích tratě mezi Kunčicemi, Polankou a Svinovem byl zahájen v průběhu roku 1964. Rozpočet stavby, jejíž součástí bylo i 14 mostů, činil 266 milionů Kčs, bylo při ní položeno 33 km kolejnic a 62 výhybek. Průchodu nové železnice musely ustoupit desítky domů v Kunčicích, Vítkovicích a Zábřehu.

FOTO: Stavba železničního nadjezdu na Frýdecké ulici, součásti Polanecké spojky. Nosník o váze 100 tun se pomocí dvou parních jeřábů nakládal na podvozky, na nichž byl přesunut k místu uložení.

Připravil Archiv města Ostravy