Historické kalendárium

pro týden od 28. listopadu do 4. prosince

29. listopadu 1989

Na náměstí Lidových milicí (dnes Masarykovo náměstí) tehdy uspořádal Městský výbor KSČ v Ostravě manifestaci, které se podle některých odhadů zúčastnilo až 7000 občanů. Mezi požadavky demonstrantů patřilo zachování principů socialismu, podpora některých požadavků studentů, ale zároveň udržení klidu a pořádku. Se stanovisky vystoupili zástupci závodů, regionálních organizací KSČ a také někteří pedagogové vysokých škol a zástupci studentů. Někteří z nich požadovali ukončení dialogu mezi vládou a opozicí. Ke shromážděným promluvil rovněž mluvčí Koordinačního centra Občanského fóra v Ostravě Jiří Segeť, ale jeho vystoupení bylo přerušováno pískotem a projevy nesouhlasu.

1. prosince 1995

Tehdy byl po čtrnáctiměsíční rekonstrukci zahájen provoz největšího ostravského hotelu Imperial. Rekonstrukce započatá v září r. 1994 si vyžádala 250 mil. korun. Kromě historické budovy z r. 1904 s novou přístavbou prošlo proměnou také okolí, před hotelem byly vybudovány během 32 dnů i podzemní garáže. Hotel nabízel exkluzivní kongresový sál, bazén, saunu, klasickou cukrárenskou kavárnu, 141 pokojů s 211 lůžky. Večer byl vyhrazen třetímu setkání osobností města s bohatým programem.

3. prosince 1926

Toho dne zemřel v Brně dirigent, sbormistr a skladatel Cyril Metoděj Hrazdira. Narodil se 16. ledna 1868 v Rájci nad Svitavou (o. Blansko). Vystudoval Janáčkovu varhanickou školu v Brně, kde působil také jako varhaník ve starobrněnském klášteře a sbormistr Cyrilské jednoty. Po absolvování vojenské služby v Olomouci se stal v r. 1891 ředitelem kůru v Polské Ostravě a v r. 1899 ředitelem kůru nově vysvěceného farního chrámu v Přívoze. Patřil k výrazným osobnostem ostravského hudebního života přelomu 19. a 20. stol. Založil a řídil polskoostravský pěvecký sbor Záboj a byl sbormistrem moravskoostravského Lumíru. Od r. 1903 působil v Brně, ve Velkém Meziříčí (o. Žďár nad Sázavou), později jako kapelník u kočovných operních společností a od r. 1911 pobýval v Chorvatsku a Slovinsku. Do vlasti se vrátil až krátce před svojí smrtí v r. 1926.

Příloha: 1. Cyril Metoděj Hrazdira (1868–1926)

 

Zpracoval: Archiv města Ostravy