Historické kalendárium

pro týden od 30. prosince do 5. ledna

30. prosince 1905

V úvodu zasedání obecního výboru dne 30. prosince 1905 upozornil přívozský starosta Wilhelm Müller na nutnost dokončení zřízení městské spořitelny. Již v květnu 1904 odsouhlasil obecní výbor návrh povinného ručení za závazky spořitelny a úpravu stanov, které byly jednohlasně přijaty až na říjnovém zasedání. I přes schválení všech náležitostí nezačala spořitelna poskytovat své služby přívozským občanům ani v roce 1905 a její zprovoznění bylo oddalováno. V květnu 1906 byl zvolen spořitelní výbor a městská spořitelna byla zpřístupněna veřejnosti. Jejím sídlem se stala budova hasičské zbrojnice na Zákrejsově ul. sousedící s přívozskou radnicí.

31. prosince 2003

Dne 31. prosince 2003 zemřel prozaik a publicista Ivan Kubíček (narozený v Praze 25. května 1933). Se svými verši debutoval v roce 1948 v Mladém hlasu. V roce 1950 vydal svou knižní prvotinu reportáží o životě mládeže Fronta, na které se neumírá. Na podnět novináře a spisovatele Jana Drdy, přesídlil v roce 1952 do Ostravy, kde v letech 1952–1963 pracoval v redakci deníku Nová Svoboda. Vedle redakční práce publikoval také v časopisech a novinách a spolupracoval s Československým rozhlasem a Československou televizí. Na jaře 1968 patřil k významným představitelům obrodného procesu na Ostravsku. Byl zakládajícím členem Výboru na obranu tisku, rozhlasu a televize v ostravských průmyslových závodech. Svůj nesouhlas se vstupem sovětských okupačních vojsk v srpnu 1968 prezentoval i v redakčních článcích a komentářích. S nástupem normalizace se stal zakázaným autorem a nesměl publikovat ani pracovat v médiích. Po roce 1974 odešel do Prahy, kde pracoval jako bagrista u Vodních staveb Praha. Při své práci začal zaznamenávat český slang. Zachytil okolo 7 500 nových českých proverbií. Část tohoto díla byla vydána v roce 1985. Po roce 1990 se Kubíček věnoval knižnímu zpracování nashromážděného materiálu.

1. ledna 1400

Listina z 1. ledna 1400 informuje o tom, že biskup Jan X. Mráz (1398–1403) zastavil uherskému králi a braniborskému markraběti, pozdějšímu českému králi a císaři, Zikmundovi Lucemburskému hrady Hukvaldy a Šostýn, města Ostravu, Příbor, Brušperk, Osoblahu, Ketř a Libavou. Spojení Hukvald a města Ostravy v jednu zástavu svědčilo o vytvoření jednotného hospodářsko-správního územního útvaru. 

Foto: Zápis ze zasedání obecního výboru ze dne 30. prosince 1905.

Zpracoval Archiv města Ostravy