Historické kalendárium

pro týden od 5. do 11. srpna

6. srpen 1891

6. srpna 1891 byl na místě zvaném Cingl na levém břehu řeky Ostravice v místech dnešní Nové radnice položen základní kámen budovy nové střelnice moravskoostravského střeleckého spolku. Střelnice postavená během jednoho roku patřila stavbou a střeleckým zařízením k nejmodernějším v rakousko-uherské monarchii. Měla střelecké dráhy o délce 175 a 300 m a moderní dorozumívací zařízení mezi cílařem a zapisovatelem na střelišti, budovu restaurace, slavnostní sál i kuželnu. Slavnostní střelba ve dnech 14. – 21. srpna 1892 spojená s otevřením nové střelnice, byla velkým organizačním úspěchem střeleckého spolku. Zúčastnilo se jí kromě 144 střelců z celé monarchie na 3000 návštěvníků.

6. srpen 2001

6. srpna 2001 zemřel Vladimír Brázda (nar. 27. května 1920 v Klopotovicích, okr. Prostějov), skladatel a dlouholetý dirigent operety Státního divadla Ostrava. Dětství prožil v Brně a v Holešově, kde navštěvoval reálné gymnázium. Maturitní zkoušku složil na obchodní akademii v Ostravě v r. 1940. Poté studoval hru na klavír a kompozici na Masarykově ústavu hudby a zpěvu v Moravské Ostravě a dirigování u Jaroslava Vogla. V ostravském divadle působil od r. 1939 nejprve jako korepetitor baletu, později korepetitor a sbormistr opery. Po osamostatnění operetního souboru v r. 1945 se stal jeho dirigentem a od r. 1950 šéfdirigentem. Zaměřoval se především na klasickou vídeňskou operetu, ale prostor dával také muzikálové tvorbě a podílel se rovněž na vzniku původních českých hudebních komedií. Sám složil několik operet. Za jeho působení byla ostravská opereta nejlepším souborem tohoto žánru v tehdejším Československu.

9. srpen 1748

Na výzvu krajského úřadu vypracovala městská rada popis Moravské Ostravy za účelem zjištění počtu zdanitelných usedlostí, který je datován 9. srpnem 1748. Podává zcela bezútěšný obraz města se 109 domy, mezi nimiž bylo 45 měšťanských šenkovních. Nejdůležitějším zdrojem obživy bylo údajně zemědělství. Řemeslo bylo tak špatné, že místní řemeslníci nejezdili ani na cizí jarmarky. Ve městě se neodbývaly týdenní trhy, ročně zde bylo pět jarmarků, ale byly tak slabě navštíveny, že každý z nich trval sotva tři hodiny. Půda prý byla vlhká, nevhodná pro pěstování obilí a město trpělo častými povodněmi. Představitelé města prezentovali Ostravu již od třicetileté války v různých zprávách pro vrchnost a státní úřady jako zcela zpauperizované a vylidněné město a často se podepisovali jako chudobná obec. V mnoha ohledech to byla nadsazená stylizace, ale měla nepochybně své racionální jádro. Vývoj ostatních měst na hukvaldském panství byl totiž v porovnání s Moravskou Ostravou daleko příznivější a dynamičtější.

Popisky:

1. Restaurace na Nové střelnici (1900-1918).

2. Plakát na VI. moravské zemské střelby pořádané od 28. června do 7. července 1896 v Moravské Ostravě pod patronátem arcivévody Rainera. Zemské střelby byly nákladnou záležitostí, kterou mohl uspořádat jen finančně silný a organizačně schopný střelecký spolek mající k dispozici moderně vybavenou střelnici.

Zpracoval Archiv města Ostravy