Historické kalendárium
15. květen 1668
Dne 15. 5. 1668 upomenula správa olomouckých biskupských statků v Kroměříži velmi ostrým přípisem moravskoostravskou městskou radu, aby splácela své dluhy. Šlo o půjčku na zmírnění následků třicetileté války a půjčku na tzv. výpalné, které požadovala švédská posádka na Polské Ostravě, která od roku 1642 po osm let kontrolovala také Moravskou Ostravu. Švédové žádali ihned a v hotovosti částku 7 tisíc zlatých. Takovou sumu městská rada dávala jen velmi těžko dohromady, vždyť výnos celého rozlehlého hukvaldského panství tehdy činil kolem 8 tisíc zlatých. K věřitelům patřily bohaté moravskoostravské rodiny, ke šlechtickým věřitelům pak např. majitelka Polské Ostravy Anna Sedlnická. Půjčky byly s šestiprocentním úrokem a k jejich splacení došlo až v roce 1741, tedy téměř po stu letech.
15. květen 1899
V pondělí 15. 5. 1899 se v Jihlavě narodil, pianista a pedagog JUDr. František Králíček. Po studiu práv na Univerzitě Karlově v Praze působil od roku 1924 v Ostravě v advokacii, v 50. letech byl administrativním pracovníkem Vítkovických železáren. Hře na klavír se věnoval od 8 let, po přesídlení do Ostravy studoval klavír u Emila Paura v Místku a Ervína Brynického. V Ostravě účinkoval jako komorní hráč a doprovazeč zejména na koncertech Kruhu přátel vážní hudby a Spolku pro komorní hudbu, v jejichž výborech byl stálým členem. V letech 1927–1952 byl členem klavírního tria společně s houslistou Ing. Janem Poláčkem a violoncellistkou Eliškou Filipovou. Od roku 1937 spolupracoval jako pianista nepřetržitě s ostravským rozhlasem. V letech 1954–1971 vyučoval na Vyšší hudebně pedagogické škole (pozdější ostravská konzervatoř) hře z listu, klavírnímu doprovodu a komorní hře. Především zde působil jako korepetitor a koncertní doprovazeč disponující vynikající schopností hry z listu. Zemřel 28. 12. 1978 v německém Erlangenu při návštěvě svého syna, který emigroval v roce 1969.
19. květen 1940
Deště trvající od 18. do 20. května způsobily 19. 5. 1940 ve Slezské Ostravě povodeň, která byla současníky považována za největší vůbec. Večer stoupla hladina řeky Lučiny o 4,8 metrů nad normál, Ostravice byla 4 metry nad běžným stavem, rozvodněná byla také Odra v Nové Vsi, Přívoze a Hrušově. Nejhorší situace byla ve Slezské Ostravě, Zárubek, kolonie Centrálka a Podzámčí byly zatopeny, 127 rodin se muselo před živlem uprchnout a byli nouzově ubytováni. Trať ostravsko-karvinské dráhy a báňské dráhy byla v prostoru dolu Zárubek podemleta tak, že kolejnice visely volně ve vzduchu. 20. května navštívil nejpostiženější místa zemský prezident JUDr. Jaroslav Caha, aby se osobně přesvědčil o rozsahu škod způsobených povodní. Ty byly ve Slezské Ostravě vyčísleny na 1,3 milionů korun.
Popisek k ilustraci:
Rozvodněná Lučina v roce 1940, v pozadí těžní věž dolu Zárubek.
Připravil Archiv města Ostravy