Historické kalendárium
21. prosinec 1808
Dnem 21. 12. 1808 je datována zpráva krajského úřadu o výsledku kontroly v jediné moravskoostravské lékárně U Zlaté koruny (založena 1799), která se nacházela v domě na rohu dnešního Masarykova náměstí a Solné ulice. Oznamovala magistrátu Moravské Ostravy, že „…místnosti lékárny jsou nevětrané, dokonce nečisté a vlhké; léky v nádobách uložené jsou plesnivé a tudíž pro přípravu léčivých směsí nepoužitelné“. Jako příčina pochybení zakladatele a majitele lékárny Františka Jaeschka byla označena jeho aktivita ve veřejném životě města a množství povinností vyplývající z členství v městské radě. Magistrátu bylo nařízeno, aby zajistil nápravu. Pro zvýšení vzdušnosti domu bylo doporučeno vybudovat podloubí. Vyhlášený lékárník si kritická slova vzal k srdci. Závady byly odstraněny, a jak vyplývá z následující korespondence, další pochybení se neopakovala.
22. prosinec 1871
Dne 22. 12. 1871 byly vydány stanovy nově zřízené horní školy v Moravské Ostravě, schválené o rok dříve výnosem rakouského ministerstva orby. Ve stanovách byly zakotveny hlavní zásady přijímání žáků, vyučování, zkoušek, předpisy o chování žáků, přijímání učitelů a předpisy o udržování a správě školy. Věk žáků byl určen minimálně na 17 let, dalším požadavkem byla znalost čtení, psaní a čtyř hlavních úkonů počítání. Adepti studia byli přijímáni na základě doporučení vedení závodu zúčastněného na řízení školy a u kterého měli nejméně dvouroční hornickou praxi. Dále po prokázání způsobilosti vysvědčením nebo přijímací zkouškou. Studium bylo dvouleté, každý ročník se uzavíral komisionální a veřejnou zkouškou ze všech předmětů. Vyučovací jazyk byl volitelný (čeština, němčina). Mezi vyučovacími předměty byly např. hornoznalectví, geometrické rýsování, základy měřičství a používání kompasu, předpisy horní policie a předpisy o kázni a o poskytování první pomoci při neštěstích. Vyučování v horní škole bylo zahájeno v roce 1874.
25. prosinec 1900
Dne 25. 12. 1900 se v Hlavnici (okr. Opava) narodil Josef Schreiber, hudební pedagog, skladatel a sbormistr. Od dětství bydlel s rodiči v Moravské Ostravě, kde studoval na klasickém gymnáziu. Měl vřelý vztah k hudbě, založil a vedl pěvecký sbor, vystupoval jako houslista. Ovlivnila jej řada ostravských osobností hudebního života (E. Marhula, R. Wünsch, E. Rund). Při studiích práva a filozofie se zdokonaloval ve hře na housle, studiu skladby a dirigování. V roce 1924 absolvoval na brněnské konzervatoři. Pracoval v Praze a Opavě, od roku 1928 byla jeho působištěm Ostrava. Začal jako soukromý učitel, později hudbu vyučoval (reformní reálné gymnázium v Moravské Ostravě a odborná škola pro ženská povolání ve Vítkovicích), byl sbormistrem pěveckých spolků Lumír a Záboj (1931), stál u založení Kruhu přátel vážné hudby a Spolku pro komorní hudbu v Moravské Ostravě. V letech 1945–1949 zastával funkci dramaturgického poradce ostravské opery. Aktivně zasahoval do hudebního života města (založení Ostravského symfonického orchestru, konzervatoře aj.). Zemřel 5. 11. 1981 v Ostravě.
Popisek k ilustraci:
Lékárna „U Zlaté koruny“ (první dům zprava) stojící na dnešním Masarykově náměstí na pohlednici před rokem 1918.
Připravil Archiv města Ostravy