Historické kalendárium
2. prosinec 1898
Dne 2. 12. 1898 byla v Polské Ostravě otevřena obecní spořitelna. Slavnostní otevření se stalo součástí oslav padesáti let panování císaře Františka Josefa I. Své sídlo nalezla v budově tehdejší polskoostravské radnice a celý název zněl Jubilejní obecní spořitelna císaře Františka Josefa I. Později spořitelna změnila několikrát své působiště a teprve v roce 1929, již jako Městská spořitelna ve Slezské Ostravě (přejmenována byla v roce 1918), otevřela na Zámostí v blízkosti říšského mostu nové reprezentativní sídlo. Dodnes stojící budova s Šalounovými sochami a moderně prostorově řešenými interiéry tehdy byla nejvýstavnější stavbou v obci.
3. prosinec 1952
Dne 3. 12. 1952 byl ve věznici v Praze na Pankráci popraven Bedřich Geminder (narodil se 19. 11. 1901 ve Vítkovicích). Pocházel z německo-židovské obchodnické rodiny. S rodinou se záhy rozešel a po středoškolských studiích vstoupil do KSČ. Pracoval jako regionální funkcionář strany a redaktor Arbeiter Zeitung, Welt am Heute a Rote Fahne. Protože neměl čs. státní občanství (po otci příslušel do Polska), byl z ČSR dvakrát vyhoštěn (1930 a 1931). Odešel do SSSR, kde od roku 1935 pracoval v aparátu Komunistické internacionály jako vedoucí tiskového oddělení. Po jejím zrušení byl (až do návratu do ČSR v roce 1946) ředitelem tiskového a zpravodajského ústavu ÚV VKS(b) v Moskvě. V době války byl vyznamenán Leninovým řádem a medailí Za vítězství. Roku 1946 mu bylo uděleno čs. státní občanství a stal se vedoucím mezinárodního oddělení sekretariátu ÚV KSČ. V září 1951 byl z této funkce odvolán. Do zatčení v listopadu téhož roku pracoval v zahraničním vysílání Čs. rozhlasu. Byl obviněn z velezrady a špionáže, v listopadu 1952 odsouzen v procesu s Rudolfem Slánským a spol. k trestu smrti a popraven. V roce 1963 byl rehabilitován právně a občansky, 1968 pak i stranicky.
7. prosinec 1389
Dne 7. 12. 1389 udělil olomoucký biskup Mikuláš městům Moravské Ostravě a Brušperku odúmrtní právo. To znamenalo, že měšťané směli ještě za svého života odkazovat majetek různým osobám, ba i místnímu kostelu. Před udělením tohoto práva takový majetek, v případě, že nebylo dědiců, spadl na vrchnost, tj. olomouckou kapitulu. Mikuláš z Riesenburgu (zvaný Prebstl) byl jedním ze vzdělaných diplomatů ve službách císaře Karla IV. Nejprve pracoval v císařské kanceláři, později jako dvořan českého krále Václava IV. V letech 1383–1388 působil jako biskup kostnický, na přímluvu Václava IV. byl papežem Urbanem VI. přeložen do Olomouce, kde působil v letech 1388–1397. Vůči poddaným vystupoval šetrně, což dosvědčuje skutečnost, že řadě biskupských měst udělil právo odúmrtě.
Připravil Archiv města Ostravy