Vítkovická radnice je podruhé kulturní památkou

Podaný podnět podpořily jak Magistrát města Ostravy, tak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, a Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor kultury a památkové péče. Právě v odůvodnění krajského úřadu kromě jiného zaznělo, že daná budova byla do rejstříku Státního seznamu nemovitých kulturních památek Severomoravského kraje zapsána už 8. července 1988 a od té doby se na ni nahlíželo jako na kulturní památku. V roce 2020 ale Nejvyšší správní soud rozhodl, že všechny kulturní památky zapsané do rejstříku Státních seznamů po 31. prosinci 1987 nebyly právně ustanoveny kulturní památkou, neboť od počátku roku 1988 již platil nový zákon o státní památkové péči.

„Jsme rádi, že vítkovické radnici byl status kulturní památky navrácen. Je ostravským fenoménem nejen díky své podobě, ale také díky tomu, že patří mezi pouhých pět architektonicky pozoruhodných radničních budov na území Ostravy – Vítkovice, Slezská Ostrava, Moravská Ostrava, Přívoz a Nová radnice –, jež byly postaveny přímo k danému účelu. Dnes z těchto pěti objektů slouží jako radnice pouze tři, jedním z nich je právě ta naše,“ konstatuje starosta Vítkovic Richard Čermák a připomíná, že krajský úřad své doporučení zdůvodnil i tím, že „…vedle architektonicko-historické a stavebně-řemeslné hodnoty má tato veřejná budova i významnou dokumentárně-historickou a urbanistickou hodnotu jako typická výstavba přelomu 19. a 20. století na území Vítkovic…“

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, doporučil prohlášení radnice ve Vítkovicích za kulturní památku s odůvodněním, v němž kromě jiného zaznělo:

„Vítkovická radnice z režného cihelného zdiva z let 1901–1902 představuje jednu z význačných veřejných budov tzv. Nových Vítkovic, vystavěných v době, kdy tato obec, respektive průmyslová osada, usilovala o městská práva. Městem se Vítkovice staly v roce 1908, takže lze konstatovat, že vybudováním radnice se k tomuto cíli výrazně přiblížily.“

Autorem projektu vítkovické radnice je vídeňský architekt Max von Ferstel (1859–1936), podle jehož architektonického návrhu byla postavena v roce 1902. Zatímco exteriér budovy představuje ojedinělou kombinaci forem historismu s odkazy na gotiku a renesanci, v interiéru promlouvá i nastupující secese. Reprezentativní vzhled radnice úzce souvisel s tehdejším výjimečným postavením Vítkovic, kde mělo silnou pozici prosperující Vítkovické horní a hutní těžířstvo, později známé jako Vítkovické železárny.

V roce 2022, kdy vítkovická radnice oslavila své jubileum, vydal městský obvod unikátní stošedesátistránkovou publikaci s názvem Vítkovická radnice – cihelná architektura mezi novogotikou, secesí a železem. „Toto výjimečné dílo, jež detailně mapuje 120letou historii zmiňovaného objektu, představuje kromě jiného i dosud nezveřejněné materiály a rovněž osobnosti, které byly s radnicí v průběhu uplynulých dvanácti desetiletí spjaty,“ uzavírá Richard Čermák.